Okénko Českého statistického úřadu: Kapacita a návštěvnost lázeňských hromadných ubytovacích zařízení v České republice v letech 2000–2009

Počet lázeňských ubytovacích zařízení se v letech 2000–2009 zvýšil téměř o třetinu, přičemž regionálně ve všech kapacitních ukazatelích dominoval Karlovarský kraj. V roce 2009 do lázeňských ubytovacích zařízení přijelo 648 tisíc osob (o 48 % více než v roce 2000), v tom bylo 53 % domácích návštěvníků (341 tisíc) a 47 % zahraničních (307 tisíc). Počet přenocování hostů rostl v uplynulém desetiletí značně pomaleji. Celkově bylo v roce 2009 uskutečněno více než 6,7 milionu přenocování (o 18 % více než v roce 2000).

Kapacitní ukazatele

Český statistický úřad (ČSÚ) považuje za lázeňská taková zařízení, která se nacházejí v lázeňské zóně (lázeňském místě) a poskytují lázeňské služby ve vlastních provozovnách. ČSÚ ve svém statistickém zjišťování sleduje u jednotlivých provozovatelů počty ubytovacích zařízení, pokojů a stálých lůžek. V poslední dekádě vzrostl počet lázeňských ubytovacích zařízení ze 123 v roce 2000 na 162 v roce 2009, tj. téměř o třetinu. O něco méně se pak zvýšil počet pokojů a ještě méně počet lůžek (v obou případech však více než o čtvrtinu). Tento vývoj byl odlišný od vývoje kapacitních ukazatelů hromadných ubytovacích zařízení jako celku, kde se v roce 2009 oproti roku 2000 zvýšil počet zařízení pouze o 1,2 %, počet pokojů však vzrostl o 6,7 % a lůžek o 5,9 %.

Z geografického hlediska připadá jednoznačně nejvíce lázeňských ubytovacích kapacit na kraj Karlovarský, do kterého se také soustředila převážná část jejich přírůstků za posledních 10 let. Karlovarský kraj dominuje ve všech kapacitních ukazatelích, disponuje téměř 64 % všech lázeňských zařízení a cca 54 % pokojů a lůžek. Z ostatních regionů mají největší podíl na kapacitě pokojů (necelých 9 %) v Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji (8 %). Zcela bez lázeňských zařízení jsou kraje Praha a Vysočina.

Ukazatele návštěvnosti

Ve všech hromadných ubytovacích zařízeních ČR se v posledních deseti letech ubytovávalo ročně zhruba 11 až 13 milionů turistů, přičemž do roku 2007 se projevoval rostoucí trend, od roku 2008 je naopak tendence k poklesu počtu hostů. V lázeňských zařízeních činil počet hostů v roce 2000 necelých půl milionu, v roce 2009 to už bylo více než 600 tisíc, což představovalo růst téměř o polovinu. V roce 2008 se příliv hostů do lázeňských zařízení ještě nezpomalil, k tomu došlo až o rok později, meziročně ale klesl počet přenocování již v roce 2008.

Počet nerezidentů ve všech hromadných ubytovacích zařízeních se zvýšil zhruba o čtvrtinu, počet rezidentů mírně klesl. V lázeňských zařízeních byl vývoj mnohem překotnější, přírůstek nerezidentů činil téměř tři čtvrtiny a rezidentů 30 %. Uvedeným vývojem posílil podíl cizinců v našich hromadných ubytovacích zařízeních, a to jak celkově (ze 44 % v roce 2000 se zvedl na 50 % v roce 2009), tak i v lázeňských zařízeních (růst ze 40 % na 47 %). Rychlejší růst počtu lázeňských hostů než hostů přijíždějících do hromadných ubytovacích zařízení celkem se promítl i do posílení podílu lázní na návštěvnosti v ČR. V roce 2000 představovali lázeňští hosté 4,0 % celkového počtu, v roce 2009 to bylo již 5,4 %.

Při zúžení pohledu pouze na lázeňská ubytovací zařízení můžeme konstatovat, že počet přenocování hostů rostl v uplynulém desetiletí značně pomaleji než počet jejich příjezdů (jen o 18 %), přičemž u nerezidentů se počty přenocování zvedly o více než 60 %, u rezidentů došlo v roce 2009 dokonce k mírnému poklesu počtu přenocování oproti roku 2000. Změna struktury ve prospěch cizinců byla u počtu přenocování ještě výraznější než u počtu hostů (z 29 % v roce 2000 na 40 % v roce 2009).

Příčinou uvedeného vývoje byl výrazný pokles průměrné doby přenocování domácích hostů oproti zahraničním. Jestliže v roce 2000 strávili cizinci v lázeňských zařízeních v průměru devět nocí a domácí cca 16 nocí, tak v roce 2009 to bylo devět oproti 12 nocím (hodnoty jsou zaokrouhleny na celá čísla, při ponechání nezaokrouhlených hodnot by nastal pokles i u cizinců o 6,7 %, u domácích však o 23,6 %). V průběhu dekády průměrná doba přenocování domácích i zahraničních hostů nejprve rostla (rychleji u zahraničních hostů), od roku 2004 začala klesat, v tom u zahraničních hostů mírně, u domácích meziročně někdy i o víc než 10 %.

Údaje o návštěvnosti v členění do krajů podléhají stejně jako kapacitní ukazatele ochraně individuálních dat, za čtyři kraje proto nelze data zveřejňovat. Nejvyšší přírůstek počtu lázeňských hostů ve sledované dekádě zaznamenal Jihočeský kraj (téměř o 90 %), následovaný krajem Karlovarským (růst téměř o 3/4). Pokles nastal (z krajů, jejichž údaje nepodléhají ochraně individuálních údajů) pouze ve dvou krajích, v Olomouckém o 10,4 % a ve Středočeském o 1,4 %.

Vývoj počtu přenocování byl poněkud odlišný. Kromě toho, že si pořadí na prvních dvou místech kraje Jihočeský a Karlovarský přehodily, byl celkový vývoj méně příznivý než u počtu hostů, neboť pokles pocítily čtyři kraje. Přitom u tří krajů došlo k poklesu přenocování i přes růst počtu hostů (jednalo se o kraje Královéhradecký, Moravskoslezský a Ústecký), naopak v kraji Středočeském počty přenocování oproti příjezdům hostů vzrostly.

Mezi kraji byly velké rozdíly ve vývoji návštěvnosti v členění na rezidenty a nerezidenty. Jak počet nerezidentů, tak i jejich přenocování vzrostly pouze v krajích Karlovarském (o 95 %, resp. o 86 %) a Moravskoslezském (o 53 %, resp. o 64 %), které navíc zaznamenaly i růst návštěvnosti rezidentů.

Poměrně hluboký propad počtu zahraničních hostů vykázaly kraje Středočeský a Jihočeský (až o 3/5), nejvýraznější pokles v počtu přenocování cizinců měl kraj Olomoucký (o 3/4). Růst přenocování domácích hostů se projevil pouze v krajích Jihočeském (o 53 %), Zlínském (o 38 %) a Středočeském (o 21 %). Co se týče četnosti příjezdů domácích hostů, klesla pouze v kraji Olomouckém.

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu je na www.czso.cz