ČSÚ v rámci své působnosti na poli statistiky cestovního ruchu již dlouhou dobu spravuje a vede Registr ubytovacích zařízení (RUZ). Hromadná ubytovací zařízení zapsaná v tomto registru poskytují statistické službě pravidelné informace mimo jiné o návštěvnosti a kapacitách. Přesná územní identifikace každého poskytovatele ubytování umožňuje detailnější pohled na regionální úroveň počínaje kraji a konče základními sídelními jednotkami (ZUJ), jejichž území se v drtivé většině případů shoduje s územím obce.
Poslední údaje o kapacitě poskytovatelů ubytovacích služeb jsou známy z roku 2010. Jedná se o stav aktivních zařízení a jejich maximální kapacitu v průběhu daného roku. V tomto období bylo na území České republiky celkem 7 235 hromadných ubytovacích zařízení, z toho bylo 2 068 hotelů různých kategorií, 2 232 penzionů, 843 chatových osad a turistických ubytoven a 480 kempů. Za poslední dekádu bylo nejvíce zařízení provozováno v roce 2003, celkem 7 926. Od roku 2008 však dochází k postupnému snižování jejich počtu, v roce 2010 bylo v registru vedeno o 322 méně záznamů než v roce předchozím.
Obr.: Počet lůžek a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
v roce 2010 (v tis.)
Nejvíce ubytovacích zařízení se podle Registru v loňském roce nacházelo v Jihočeském kraji (963) a v Královéhradeckém kraji (912). Naopak kraj Olomoucký a Ústecký zaznamenaly nejmenší počet zařízení (325 resp. 327). Praha se z tohoto pohledu umístila na čtvrté pozici s 630 zařízeními. V porovnání s rokem 2009 pouze ve Zlínském kraji došlo k navýšení počtu o 10 zařízení.
Významným faktorem rozvoje cestovního ruchu je kromě samotného počtu zařízení, kde se mohou návštěvníci ubytovat, především jejich disponibilní kapacita, měřená počtem pokojů či počtem lůžek. S klesajícím počtem ubytovacích zařízení se snižuje také počet lůžek, v roce 2010 se jejich počet meziročně snížil o 14 tisíc, počet lůžek se tak dostal pod úroveň roku 2007. Regionální rozdělení počtu lůžek jednoznačně hovoří ve prospěch Prahy, na kterou připadlo 82,6 tisíc lůžek z celkového počtu 449 tisíc, tedy 18 % z celkové nabídky lůžek v celé republice. Všechny ostatní kraje disponovaly menší lůžkovou kapacitou, např. Jihočeský 49,9 tisíc, Královéhradecký kraj 44,3 tisíc. Čtyři kraje – Ústecký, Pardubický, Olomoucký a Kraj Vysočina – nedosáhly počtu 20 tisíc lůžek. Největší meziroční pokles zaznamenal Liberecký kraj, o 3,5 tisíce lůžek méně. Pouze ve třech regionech se oproti roku 2009 kapacita zvýšila, a to na Zlínsku, Vysočině a Olomoucku.
Při pohledu na dlouhodobý vývoj návštěvnosti v jednotlivých krajích lze pozorovat postupné zvyšování podílu a tím posilování pozice Prahy na příjezdech hostů do hromadných ubytovacích zařízení. Pokud v roce 2001 do hlavního města Prahy přijelo 26,7 % ze všech turistů, v roce 2005 to bylo již 33,2 % a v roce 2010 tento podíl dosahoval 38,8 % ze všech příjezdů. Z dalších krajů si své postavení „vylepšily" také Královéhradecký kraj o 2,4 %, Plzeňský kraj o 1,2 % a rovněž Liberecký, Zlínský a Karlovarský (všechny do 1 %). Ostatní kraje svůj podíl na příjezdech oproti roku 2001 snížily. Rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony se tak dlouhodobě prohlubují.
Graf: Podíl krajů na příjezdech hostů v letech 2001 a 2010
Ve třetím čtvrtletí 2011 přijelo do všech hromadných ubytovacích zařízení 4,4 milionu hostů a strávili zde celkem 13,9 milionu nocí. Jak již bylo uvedeno, regionálně nejvyšší podíl na příjezdech i na přenocováních zaujímá Praha. V tomto zmiňovaném čtvrtletí 29,5 % přenocování všech hostů bylo realizováno v hlavním městě a celkový podíl na příjezdech byl ještě vyšší, a to 35,4 %. Obecně lze pozorovat, že v období mimo letní a zimní sezonu se tento podíl zvyšuje až k úrovni 40 %. Praha si tak dlouhodobě udržuje drtivý náskok před ostatními regiony. Všechny ostatní kraje ve sledovaném třetím čtvrtletí nepřesáhly 10% podíl na celku. Nejvíce se mu přiblížil kraj Jihočeský (9,9 %) a Karlovarský (9,7 %), naopak nejméně hostů přijelo na Ústecko a Pardubicko (2,6, resp. 2,7 %).
Meziročně nejvyšší růst přenocování zaznamenala ubytovací zařízení v Kraji Vysočina (o 12,0 %) a v Hlavním městě Praze (o 7,0 %). Naopak v Pardubickém kraji počet přenocování meziročně poklesl o 15,8 %, a to především z důvodu nízké poptávky domácí klientely (pokles o 17,0 %). Zahraniční hosté ovlivnili meziroční index přenocování v Ústeckém kraji, ve kterém strávili o 20,8 % více nocí než ve stejném období minulého roku.
Podíl domácích hostů na všech příjezdech v letní sezoně činil celorepublikově 50,6 %. Pouze do dvou krajů, do Prahy a do Karlovarského kraje, přijelo více cizinců než domácích návštěvníků. Tento meziregionální rozdíl je dlouhodobý. V hlavním městě je osm z deseti hostů zahraničních, na Karlovarsku je z Česka pouze každý třetí host.
Nejdéle byli návštěvníci ubytováni v Karlovarském kraji (6,2 noci), z důvodu dlouhodobých lázeňských pobytů. Více než pět dnů strávili hosté také v Olomouckém kraji (5,3 dne), naopak v Jihomoravském kraji průměrný pobyt trval pouhých 3,3 dne.
Více statistických informací o cestovním ruchu i dalších oborech naleznete na
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
