Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil dne 2. dubna 2008 na svých internetových stránkách „Modul zaměstnanosti cestovního ruchu České republiky 2003 – 2006“. Jeho obsahem jsou údaje týkající se postavení cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska zaměstnanosti. V roce 2006 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 240 tisíc osob; z toho bylo 181 tisíc zaměstnanců a 59 tisíc sebezaměstnaných osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství tak činil 4,7 % (v případě zaměstnanců 4,4 % a u sebezaměstnaných osob 6,3 %). Modul zaměstnanosti je metodickou součástí satelitního účtu cestovního ruchu. Zkoumá zaměstnanost z různých socio-ekonomických a demografických charakteristik.
Metodické zarámování a zdroje dat
Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) předepisuje jednu standardní tabulku o zaměstnanosti. ČSÚ si uložil vyšší cíl, a to sestavení celého modulu zaměstnanosti v cestovním ruchu podle metodických doporučení OECD a Eurostatu. Do současné doby se ČSÚ podařilo z jedenácti doporučovaných tabulek vytvořit devět nejvýznamnějších. Zdrojem informací byly národní účty České republiky a Výběrové šetření pracovních sil. Data jsou přehledně členěna dle jednotlivých charakteristických odvětví cestovního ruchu (11 základních odvětví). Následně jsou uváděny rovněž celkové hodnoty za odvětví související s cestovním ruchem a odvětví nespecifická pro cestovní ruch, ve kterých jsou zaměstnány osoby s přímým vlivem na tvorbu produktů pro cestovní ruch. Většina údajů je publikována v členění pracujících osob na osoby zaměstnané a sebezaměstnané. Všechna data představují tzv. domácí koncept zaměstnanosti, tzn. týkají se osob pracujících na ekonomickém území České republiky. Narozdíl od národního pojetí jsou do tohoto konceptu zahrnuti nerezidenti pracující v České republice a naopak nejsou zahrnuti rezidenti pracující v cizině.
| Co nabízí ČSÚ pod pojmem
Modul zaměstnanosti cestovního ruchu (seznam tabulek):
|
Hlavní zjištění
V roce 2006 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno téměř 240 tisíc osob. Přitom 75 % z tohoto počtu tvořili zaměstnanci (181 tisíc) a zbylá čtvrtina byly osoby sebezaměstnané. Jedná se o pracující majitele firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Po celé referenční období zaměstnanost v cestovním ruchu rostla a od roku 2003 se celkový počet zaměstnaných osob v tomto odvětví zvýšil o 11 tisíc, tj. o 4,7 % (viz Tabulka).
Tabulka: Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR v letech 2003 – 2006 1) *
| Ukazatel | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
| Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu |
228 620 | 232 097 | 237 890 | 239 465 |
| v tom: sebezaměstnaní 2) | 57 849 | 59 176 | 56 599 | 58 679 |
| zaměstnanci | 170 772 | 172 920 | 181 291 | 180 786 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti – zaměstnané osoby (v %) |
4,6 | 4,7 | 4,8 | 4,7 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti – sebezaměstnaní (v %) |
6,1 | 6,4 | 6,3 | 6,3 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti – zaměstnanci (v %) |
4,3 | 4,3 | 4,4 | 4,4 |
Pozn.: 1) Rok 2005 semi-definitvní data, rok 2006 předběžná data; 2) Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním; * Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání
V roce 2006 se osoby zaměstnané v cestovním ruchu podílely na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 4,7 %, přičemž zaměstnanci tvořili 4,4 % z celkového počtu zaměstnanců a sebezaměstnané osoby 6,3 % ze všech sebezaměstnaných osob. V průběhu celého období, pro které byl Modul zaměstnanosti koncipován, se tyto podíly příliš neměnily.
Cestovní ruch patří k odvětvím s nižší produktivitou práce, neboť jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ekonomice činil dle výsledků satelitního účtu cestovního ruchu ve stejném období 2,9 % (podíl na tvorbě HDP 3,0 %). Na jednoho pracovníka připadlo v roce 2006 v cestovním ruchu pouze 355 tisíc Kč hrubé přidané hodnoty, zatímco průměrný pracovník v rámci celé ekonomiky vyprodukoval přidanou hodnotu ve výši 573 tisíc Kč. Zaměstnané osoby v cestovním ruchu na druhou stranu odpracovaly v roce 2006 o 127 pracovních hodin (o 6,4 %) více, než činil průměr v celé tuzemské ekonomice. Majitelé firem a jejich rodinní příslušníci překročili průměr dokonce o 166 hodin (o 7,3 %).
Z hlediska odvětvové struktury pracovalo v roce 2006 nejvíce lidí (71,5 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo uplatnění 72 tisíc osob a v ubytovacích službách 39 tisíc; v cestovních kancelářích a agenturách zaměstnanost převýšila 15 tisíc osob.
Kromě stanovení počtu zaměstnaných osob přináší Modul zaměstnanosti CR zároveň informaci o počtu pracovních míst v cestovním ruchu. Tento údaj zahrnuje i druhá a další zaměstnání a zároveň je přepočítán na ekvivalent plné pracovní doby (plný úvazek). V roce 2006 disponoval cestovní ruch téměř 236 tisíci pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 177 tisíc pracovních míst zaměstnanců a 58 tisíc sebezaměstnaných osob.
Mezinárodní srovnání
V porovnání s ostatními zeměmi se v České republice podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství velmi přibližuje například Německu (4,6 %) nebo Finsku (4,5 %), jen o málo vyšší podíl je v sousedním Polsku (5,0 %). Naopak mnohem vyšší podíl vykazují turistické velmoci Španělsko (12,7 %), Portugalsko (7,4 %) či Rakousko (7,2 %). V nich je zároveň nejvyšší produktivita práce cestovního ruchu, pokud vezmeme v úvahu podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP a vzájemnou vazbu těchto ukazatelů. Česká republika se v produktivitě práce cestovního ruchu přibližuje hodnotově opět Německu nebo Švýcarsku a má větší produktivitu práce než Polsko. Data za vybrané státy zobrazuje graf.
Graf – Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP a zaměstnanosti ve vybraných zemích
 |
V příštím čísle přineseme další výsledky o zaměstnanosti v cestovním ruchu a detailně se budeme věnovat především struktuře pracovníků podle různých socio-ekonomických a demografických charakteristik.
Podrobná data najdete na následujícím odkazu:
www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_
cestovniho_ruchu
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
