Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v únoru 2011 aktualizované výsledky „Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu“ pro období 2003–2009. Publikované tabulky obsahují údaje o ekonomickém významu a postavení cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska zaměstnanosti. Modul rovněž zkoumá zaměstnanost v cestovním ruchu z pohledu různých socio-ekonomických a demografických charakteristik. Je rozšiřující součástí satelitního účtu cestovního ruchu (TSA). V roce 2009 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 239,5 tisíce osob, což bylo meziročně o 0,7 % méně. Z toho bylo 188,3 tisíc zaměstnanců a 51,2 tisíc sebezaměstnaných osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství tak činil 4,6 % (v případě zaměstnanců 4,4 % a u sebezaměstnaných osob 5,2 %).
V roce 2009 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 239,5 tisíce osob. Přitom 78,6 % z tohoto počtu připadalo na zaměstnance a zbylá necelá 1/5 jsou osoby tzv. sebezaměstnané. Jedná se o pracující majitele firem a zároveň spolupracující členy domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. V roce 2009 se tak osoby pracující v sektoru cestovního ruchu podílely na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství 4,6 %, přitom byl patrný rozdíl v podílech dle statusu v zaměstnání. V případě zaměstnanců činil podíl 4,4 % a v případě sebezaměstnaných osob 5,2 % (jedná se vždy o podíl na celkové zaměstnanosti v příslušné kategorii). Ve srovnání s rokem 2003 se podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti z pohledu zaměstnaných osob snížil o 0,2 p. b. Rychleji přitom klesal podíl podnikatelů (o 0,7 p. b.) než podíl zaměstnanců (o 0,1 p. b.).
Tabulka – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR
v letech 2003–2009 *
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 20083) | 20094) | 2009/ 2008 5) |
|
| Počet zaměstnaných osob v CR v tom: sebezaměstnaní 1) zaměstnanci |
237 753 54 711 183 042 |
236 649 56 551 180 098 |
236 682 53 884 182 798 |
235 935 50 853 185 082 |
236 024 51 348 184 676 |
241 236 51 635 189 601 |
239 499 51 155 188 344 |
99,3 99,1 99,3 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti Zaměstnané osoby (v %) |
4,8 | 4,8 | 4,7 | 4,6 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | −0,2 p. b. |
| Počet pracovních míst v CR 2) v tom: sebezaměstnaní 1) zaměstnanci |
233 507 54 040 179 467 |
232 870 55 904 176 966 |
233 704 53 648 180 055 |
231 476 50 625 180 851 |
233 481 52 542 180 939 |
236 376 51 015 185 360 |
236 588 52 411 184 177 |
100,1 102,7 99,4 |
| Podíl CR na celkové zaměstnanosti Pracovní místa (v %) |
4,7 | 4,7 | 4,7 | 4,6 | 4,5 | 4,5 | 4,6 | −0,2 p. b. |
1) Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním, 2 Počet pracovních míst přepočtený na plný úvazek, 3) Semi-definitivní data, 4) Předběžná data, 5) Index změny v procentech
* Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání
Kromě stanovení počtu zaměstnaných osob, přináší Modul zaměstnanosti CR zároveň informaci o počtu pracovních míst v cestovním ruchu. Tento údaj zahrnuje i druhá a další zaměstnání a zároveň je přepočítán na ekvivalent plné pracovní doby (plný úvazek). V roce 2009 disponoval cestovní ruch 236,6 tisíce pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 184,2 tisíce pracovních míst zaměstnanců a 52,4 tisíce sebezaměstnaných osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti z hlediska pracovních míst činil ve stejném roce 4,6 %, což bylo o 0,2 p. b. méně než v roce 2003. V absolutním vyjádření se nicméně počet pracovních míst v průběhu sledovaného referenčního období zvýšil o tři tisíce. Tento protiklad byl způsobem ještě rychlejším růstem celkového počtu pracovních míst v národním hospodářství než tomu bylo v cestovním ruchu, jehož význam tak v relativním vyjádření o něco poklesl.
Zajímavé jsou údaje o ekonomické výkonnosti cestovního ruchu. Cestovní ruch patří k odvětvím s nižší produktivitou práce, neboť jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ekonomice činil dle výsledků satelitního účtu cestovního ruchu ve stejném období 2,7 % (podíl na tvorbě HDP 2,9 %). Na jednoho pracovníka připadlo v roce 2009 v cestovním ruchu pouze 369 tisíc Kč hrubé přidané hodnoty, zatímco průměrný pracovník v rámci celé ekonomiky vyprodukoval přidanou hodnotu ve výši 623 tisíc korun (tedy přibližně o 2/3 více). Zaměstnanci v cestovním ruchu na druhou stranu odpracovali v roce 2009 o 41 pracovních hodin (o 2,3 %) více než činil průměr v celé tuzemské ekonomice. Majitelé firem a jejich rodinní příslušníci překročili průměr o 43 hodin (o 2,0 %).
Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo v roce 2009 nejvíce lidí (74 %) v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo díky cestovnímu ruchu uplatnění 68 tisíc osob a v ubytovacích službách 42 tisíc; v cestovních kancelářích a agenturách dosáhla zaměstnanost téměř 14 tisíc osob. Ve srovnání s rokem 2003 nejvíce lidí ubylo v osobní železniční dopravě (o 34 % osob méně) a lodní dopravě (o 28 % méně), v ostatních odvětvích naopak pracovníků přibylo – nejvíce v doplňkových službách osobní dopravy (o 38 % osob více) nebo v letecké dopravě (o 28 % více).
Graf – Počet zaměstnaných osob v CR a podíl na zaměstnanosti
v národním hospodářství ČR
Kromě charakteristických odvětví byli lidé zaměstnáni také v odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (téměř 60 tisíc), případně v odvětvích nespecifických pro cestovní ruch (přes 3 tisíce). Během referenčního období se podíl souvisejících odvětví s CR na celkové zaměstnanosti v odvětví snížil z 25,6 % na 25,0 % a naopak se zvyšoval podíl v činnostech charakteristických pro CR (o 0,5 p. b.).
Hodnocení dopadů ekonomické krize na změny ve struktuře zaměstnanosti je v současné chvíli sice ještě předčasné, ale dosavadní výsledky Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu potvrdily pokles počtu pracujících osob v ubytovacích službách (mezi rokem 2008 a 2009 se snížila zaměstnanost v tomto oboru o 4,2 %) nebo v činnostech cestovních kanceláří a agentur (pokles o 6,1 %). Naopak se v roce 2009 zvýšil počet zaměstnaných osob v restauracích a podobných zařízeních (meziročně o 2,4 % více) nebo kulturních, sportovních a dalších rekreačních službách (o 3,5 %). V cestovním ruchu jako celku pracovalo v roce 2009 o 0,7 % méně lidí než tomu bylo v roce předchozím.
MZ T1 – Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví
MZ T2 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle sezonnosti
MZ T3 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pracovního úvazku
MZ T4 – Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v ČR podle trvalosti úvazku
MZ T5 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pohlaví
MZ T6 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle věkových skupin
MZ T7 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle dosaženého vzdělání
MZ T8 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle státní příslušnosti
MZ T9 – Propojení s TSA – Výkony zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR
MZ T10 – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR
MZ T11 – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
