V 1. čtvrtletí 2010 se počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně snížil o 1,2 %, v tom domácích návštěvníků o 2,7 %, naopak počet zahraničních vzrostl o 0,5 %. Celkově přijelo o 0,5 % více hostů, v tom zahraničních o 2,8 %, domácích naopak o 1,6 % méně. K nižšímu poklesu počtu přenocování v lázeňských zařízeních oproti vývoji celkového počtu přenocování přispěli s růstem o 0,9 % domácí hosté, počet přenocování zahraničních lázeňských hostů se naopak snížil o 2,9 %.
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení České republiky měřená počtem přenocování se v 1. čtvrtletí 2010 oproti stejnému období roku 2009 snížila o 1,2 %. Počet přenocování hostů dosáhl 6,9 milionu, v tom nerezidentů 3,4 milionu (meziroční nárůst o 0,5 %) a rezidentů 3,5 milionu (pokles o 2,7 %). K nejvýznamnějšímu úbytku došlo v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních (o 8,8 %), naopak výrazný meziroční růst zaznamenaly hotely nejvyšších kategorií – u pětihvězdičkových hotelů se jednalo o 9,0 %, u čtyřhvězdičkových dokonce o 12,8 %. Posilování podílu hotelů a podobných zařízení – a hotelů vyšších kategorií zvláště – na celkové návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení probíhá v České republice již delší dobu.
Například v 1. čtvrtletí 2000 přenocovalo v hotelech a podobných zařízeních 63 % hostů, v roce 2010 to bylo už více než 76 %. Podíl čtyř- a pětihvězdičkových hotelů na celkovém počtu přenocování vzrostl za stejné období z necelých 10 % asi na 32 %. Kromě zvyšování kapacit těchto zařízení mají na růst podílu zejména hotelů vyšších kategorií vliv i akční cenové nabídky. V regionálním členění vykázala největší nárůst v počtu přenocování hostů ubytovací zařízení v Praze (o 3,7%), naopak největší pokles měl Moravskoslezský kraj (o 10,6 %).
Tabulka 1 – Počet příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení ČR
podle 10 nejvýznamnějších zemí *
|
1. čtvrtletí 2009 |
1. čtvrtletí 2010 |
Index 2010/2009 |
Počet hostů
|
1 056 818 |
1 086 072 |
102,8 |
z toho:
|
1. |
Německo |
259 960 |
259 777 |
99,9 |
2. |
Rusko |
75 258 |
78 667 |
104,5 |
3. |
Spojené království |
80 386 |
72 251 |
89,9 |
4. |
Itálie |
75 935 |
70 757 |
93,2 |
5. |
Polsko |
68 755 |
69 441 |
101,0 |
6. |
Slovensko |
54 130 |
58 165 |
107,5 |
7. |
Francie |
35 132 |
39 062 |
111,2 |
8. |
Spojené státy americké |
33 784 |
32 322 |
95,7 |
9. |
Nizozemsko |
32 640 |
31 918 |
97,8 |
10. |
Rakousko |
25 936 |
31 255 |
120,5 |
Do sledovaných zařízení přijelo v 1. čtvrtletí celkem 2,2 milionu hostů, což bylo meziročně o 0,5 % více. Počet nerezidentů vzrostl o 2,8 % a dosáhl podílu na celkovém počtu hostů 49,1 %, což bylo o 1 procentní bod více než ve stejném období loni, přesto o 3 p. b. méně než v roce 2007, kdy byl zaznamenán zatím nejvyšší podíl nerezidentů na příjezdech hostů od roku 2000. Počet rezidentů na-opak klesl o 1,6 %, což mohlo být ovlivněno mimo jiné tím, že využívali dobré sněhové podmínky na horách spíš v zahraničí než doma. Nejvíce se zvýšily příjezdy hostů do čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů (o 15,2 %, resp. o 13,7 %). Stejně jako u přenocování měla nejvyšší růst počtu příjezdů hostů (o 4,7 %) Praha a největší pokles Moravskoslezský kraj (o 11,5 %).
Polovina zbývajících krajů se potýkala s mírným poklesem příjezdů hostů, druhá polovina zaznamenala naopak mírný růst. Z pohledu turistických regionů byl po vyjmutí tradičně nejnavštěvovanější Prahy nejúspěšnější co do počtu hostů region Krkonoše, ale nejvyšší růst příjezdů mělo Plzeňsko (10,7 %). Naopak nejvyšší pokles byl zaznamenán v regionu Severozápadní Čechy (o 9,4 %).
Tabulka 2 – Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních ČR
podle 10 nejvýznamnějších zemí *
|
1. čtvrtletí 2009 |
1. čtvrtletí 2010 |
Index 2010/2009 |
Počet hostů
|
3 358 838 |
3 374 991 |
100,5 |
z toho:
|
1. |
Německo |
1 020 889 |
984 907 |
96,5 |
2. |
Rusko |
396 120 |
410 116 |
103,5 |
3. |
Itálie |
233 300 |
222 074 |
95,2 |
4. |
Polsko |
188 695 |
191 588 |
101,5 |
5. |
Spojené království |
205 564 |
181 931 |
88,5 |
6. |
Nizozemsko |
134 534 |
125 851 |
93,5 |
7. |
Slovensko |
107 704 |
111 202 |
103,2 |
8. |
Francie |
89 136 |
96 604 |
108,4 |
9. |
Spojené státy americké |
94 621 |
81 959 |
86,6 |
10. |
Španělsko |
72 674 |
80 313 |
110,5 |
Nejvíce zahraničních hostů (podle státní příslušnosti) přijelo i přes mírné meziroční snížení (o 0,1 %) z Německa, větší pokles měli ale v počtu přenocování (3,5 %). Navzdory ekonomické krizi a problémům se získáváním víz zůstali hosté z Ruska druhými nejpočetnějšími, dokonce jich oproti loňskému 1. čtvrtletí přijelo o 4,5 % více a zvýšil se i počet jejich přenocování (o 3,5 %). Z prvních deseti nejčastěji přijíždějících národností měli nejvýraznější růst hosté z Rakouska (o 20,5 %) a Francie (o 11,2 %). Při hodnocení zahraniční návštěvnosti upozorňujeme, že u některých zemí (např. Německa) mohl být vývoj ovlivněn i velikonočními svátky, vzhledem k tomu, že u nich mohly ovlivnit příjezdy hostů do ubytovacích zařízení ještě v posledním dni 1. čtvrtletí, avšak většina přenocování byla realizována až v následujícím 2. čtvrtletí. Tím by mohl být např. vysvětlen nižší pokles počtu příjezdů německých hostů než jejich přenocování. Zda je tento předpoklad reálný, ukážou výsledky 2. čtvrtletí (v něm by měl být naopak vývoj přenocování cizinců z některých zemí příznivější než vývoj příjezdů hostů do ubytovacích zařízení).
V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů celkem 1,3 milionu, což byl meziroční pokles o 0,9 %; u nerezidentů se snížil o 2,9 %, u domácích došlo k nárůstu o 0,9 %. V 1. čtvrtletí 2010 činil podíl přenocování lázeňských hostů na celkovém počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních České republiky 18,6 %, stejně jako v 1. čtvrtletí 2009, v tom u rezidentů dosáhl letos 19,9 % (loni 19,1 %), u nerezidentů 17,4 % (loni 18,0 %). V Karlovarském kraji, který vykazuje zhruba polovinu z celkového počtu přenocování v lázeňských zařízeních, byl zaznamenán pokles o 1,3 % (v tom u zahraničních hostů o 1,3 % a u domácích o 1,5 %).
Pokoje v hotelech a penzionech byly v 1. čtvrtletí využity ze 33,1 %, což bylo o 0,5 p. b. více než ve stejném období předchozího roku. Čtyřhvězdičkové hotely s nejvyšším využitím 40,2 % zaznamenaly nárůst o 1,3 p. b. Přes zvýšení obsazenosti o 1,6 p. b. vykázaly penziony jako obvykle nejnižší využití pokojů (24,0 %). Naopak pokles zaznamenaly všechny nižší kategorie hotelů, z toho nejvýraznější (o 4,0 p. b.) jednohvězdičkové hotely.
Více statistických informací nejen o cestovním ruchu naleznete na
www.czso.cz