Okénko Českého statistického úřadu: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve 2. čtvrtletí 2010

Počet přenocování hostů se v hromadných ubytovacích zařízeních ve 2. čtvrtletí 2010 meziročně snížil o 0,9 %, z toho byl pokles domácích návštěvníků o 5,4 %, a naopak počet zahraničních vzrostl o 3,3 %. Celkově přijelo o 0,2 % více hostů, přitom zahraničních o 4,4 % více, domácích naopak o 4,5 % méně.

Počet přenocování hostů ve sledovaných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 2. čtvrtletí 8,8 milionu, což bylo o 0,9 % méně než ve stejném období předchozího roku. U nerezidentů se zvýšil o 3,3 %, naopak u rezidentů byl o 5,4 % nižší. Ve srovnání s 1. čtvrtletím se zvýšil meziroční přírůstek přenocování cizinců, nicméně nestačil vyrovnat naopak zvýšený pokles přenocování tuzemských hostů. Nejvýraznější pokles celkového počtu přenocování byl v kempech (o 33,4 %) a chatových osadách a turistických ubytovnách (o 16,7 %), kterým nesvědčilo letošní jarní počasí (a kde se ubytovávají především domácí turisté). Naopak významný růst zaznamenaly hotely nejvyšších kategorií (pětihvězdičkové 16,3 % a čtyřhvězdičkové 15,9 %) s dominancí zahraniční klientely. Relativně příznivý výsledek příjezdové turistiky mohl být pravděpodobně ještě lepší, nebýt nižšího dubnového růstu, který byl ovlivněn několikadenním zastavením letového provozu způsobeného výbuchem sopky na Islandu (v květnu a červnu přesahoval růst přenocování v hotelech vyšších kategorií 20 %, v dubnu nedosáhl ani 10 %). Vývoj počtu přenocování podle kategorií ubytovacích zařízení se odrazil i ve výsledcích v regionálním členění, kde nejvyšší meziroční růst o 6,4 % připadl na Prahu (s významným podílem čtyř- a pětihvězdičkových hotelů), naopak pokles o 11,5 % zaznamenal Jihočeský kraj, kde je nejvíce kempů a chatových osad.

Počet příjezdů hostů činil 3,1 milionu, což bylo meziročně o 0,2 % více. Nerezidentů přijelo o 4,4 % více, rezidentů se ubytovalo naopak o 4,5 % méně, což byl vývoj zhruba odpovídající výše uvedenému ukazateli počtu přenocování. Rozdíl byl pouze v tom, že růst počtu příjezdů rezidentů byl vyšší než u přenocování a pokles u příjezdu domácích turistů naopak nižší než jejich přenocování. Růst celkového počtu příjezdů při poklesu počtu přenocování vyústil v mírné snížení průměrného počtu přenocování na jednoho hosta. Meziroční vývoj počtu příjezdů hostů do zařízení podle kategorií byl obdobný jako u počtu přenocování, v regionálním členění se shodoval pouze v případě nejvyššího růstu (Praha s 8,9 procenta), nejvyšší pokles však vykázal Ústecký kraj (o 13,9 %). Nejvíce zahraničních hostů přijelo i přes mírné meziroční snížení (o 0,7 %) z Německa, hosté z Ruska zůstali druhou nejpočetnější národností, jejich příjezdy oproti loňskému 2. čtvrtletí vzrostly dokonce o 22,4 %. Z prvních deseti nejčastěji přijíždějících národností se významně zvýšil také počet hostů ze Spojených států amerických (o 15,1 %) a Francie (o 12,8 %), hostů z Itálie přijelo naopak o 15,1 % méně.

V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů celkem 1,9 milionu, což bylo meziročně o 3,6 % více, z toho u nerezidentů o 2,8 % a u domácích o 4,2 %. Rezidenti představovali jak co do počtu hostů, tak ještě více co do počtu přenocování nadpoloviční většinu, po hostech z Ruska a Ukrajiny byli také těmi, kteří se v lázeňských zařízeních zdržovali nejdéle. Počet přenocování jednoho průměrného lázeňského návštěvníka představoval 10,4, u turistů z Ruska 13,0, z Ukrajiny 12,2 a u domácích 11,6. Z nerezidentů zůstali hosté z Německa i nadále nejpočetnějšími (na příjezdech se podíleli 54,0 %, na počtu přenocování 51,3 %), druzí byli hosté z Ruska (22,6 %, resp. 32,9 %). Význam ostatních jednotlivých zemí nepřesáhl v příjezdech 1,9 %, v přenocování 2,6 % (oba podíly patřily Ukrajině).

Pokoje v hotelech a penzionech byly ve 2. čtvrtletí využity ze 42,9 %, což bylo o 2,9 p. b. více než ve stejném období předchozího roku. Čtyřhvězdičkové hotely s nejvyšším využitím 54,5 % jej zvýšily o 4,1 p. b., pětihvězdičkové s využitím 54,0 % dokonce o 4,8 p. b. Růst o 1,4 p. b. vykázaly i ostatní hotely a penziony, přestože měly jako obvykle využití pokojů nejnižší (35,8 %).

Za hotely má ČSÚ výsledky i v měsíční periodicitě. Jsou to hodnoty, které by mohly být označeny za pozitivní, kdyby obdobně reprezentovaly i hodnotové ukazatele (příjmy z ubytování, ty však ČSÚ v členění podle kategorií ubytovacích zařízení nezná). V prosinci 2009 skončil 13 měsíců trvající pokles počtu příjezdů hostů a od března 2010 byl nastartován dokonce růst. V počtu přenocování byla situace obdobná s tím rozdílem, že pokles trval 15 měsíců (do února) a růst začal rovnou bez přechodové fáze dvouměsíční stagnace, také v březnu 2010. Příznivou informací je, že na uvedeném růstu se podílejí jak zahraniční, tak domácí hosté, poněkud skeptičtěji vyznívá srovnání vývoje počtu příjezdů a přenocování hostů, kdy přírůstek příjezdů má tendenci se zvyšovat, kdežto růst přenocování spíše zpomaluje. V červenci se v českých hotelech ubytovalo téměř o 11 % více hostů, v tom nerezidentů cca o 10 % a rezidentů o 13 % více. Počty přenocování vzrostly celkově o 6,7 %, u nerezidentů o 5,7 % a rezidentů o 8,7 %. Poprvé od února 2008 vzrostly v červenci 2010 také tržby v běžných cenách za všechny kategorie ubytovacích zařízení, pouze však o 0,4 procenta.

www.czso.cz