Okénko Českého statistického úřadu: Navštěvnost HUZ v Evropě z hlediska sezonnosti

V roce 2009 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v EU 27 téměř 733 milionu osob (o 13,6 % více než v roce 2000), z toho dvě třetiny připadaly na domácí návštěvníky (490 milionů) a třetina na návštěvníky zahraniční (243 milionů). Počet přenocování hostů rostl v uplynulém desetiletí pomaleji. Celkově bylo v roce 2009 zjištěno více než 2,2 miliardy přenocování (o 4,1 % více než v roce 2000), přičemž statistika návštěvnosti v tomto ohledu vykázala v Evropské Unii výraznou sezonnost. V srpnu bylo uskutečněno 17,4 % z celkového počtu přenocování během roku, což bylo současně 3,8 krát více než v nejslabším měsíci – listopadu. Nejvyšší míra sezonnosti byla zjištěna v případě středozemních destinací (mj. Řecko, Francie, Itálie nebo Kypr).

Návštěvnost HUZ v Evropě v letech 2000–2009

V roce 2009 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v EU 27 více než 242,6 mil. zahraničních turistů, kteří uskutečnili 901,9 mil. přenocování. Nejvíce nerezidentů zaznamenaly HUZ v Itálii (39,3 mil.), Španělsku (39,2 mil.) a Francii (35,9 mil.). Z hlediska odezvy ekonomické krize, poklesl v Evropě počet příjezdů nerezidentů do HUZ průměrně o 6,6 % oproti roku 2008. Přitom pokles vykázala ubytovací statistika ve všech evropských zemích (nejvíce na Slovensku, v Lotyšsku a Litvě, nejméně naopak v Řecku, Nizozemsku nebo Rakousku). Jedinou výjimkou bylo Švédsko, kde meziročně přijelo do HUZ o 2,7 % více nerezidentů a dokonce zde uskutečnili o 3,6 % více přenocování než v roce 2008. ČR zaznamenala pokles v obou ukazatelích cca o 10 %.

Pozn. Hodnoty uvádějí procentní podíl jednotlivých čtvrtletí na celkovém počtu přenocování hostů podle kategorie návštěvníka (rezidenti a nerezidenti) ve vybraných zemích, tj. součet každé kategorie = 100; Údaje pouze za hotely a podobná zařízení; Zdroj: Eurostat Database

Při pohledu na domácí cestovní ruch je patrné, že v Evropě od roku 2000 trvale docházelo rovněž ke zvyšování příjezdů domácích turistů do HUZ. Tento trend nezastavilo ani ekonomické zpomalení na konci dekády. Celkově v roce 2009 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v EU 27 téměř 490 mil. rezidentů, což bylo o 0,2 % více než v roce předchozím, ale o 18,3 % více než v roce 2000. Absolutně nejvíce domácích hostů bylo zaznamenáno v populačně nejsilnějším Německu (103,4 mil.), dále ve Francii (88,2 mil.) a Velké Británii (69,3 mil.). Dohromady činil podíl těchto tří zemí 53 % na celkovém počtu příjezdů do tohoto typu ubytovacích zařízení v Evropské Unii. Největší meziroční úbytek hostů vykázalo krizí zasažené Lotyšsko (o více než 2/5 příjezdů méně ve srovnání s rokem 2008). Zvýšení počtu domácích hostů reportovaly především menší země s nižší absolutní základnou, jedinou výjimkou z velkých států byla Velká Británie (o 10,8 % více příjezdů rezidentů než v roce 2008). V ČR klesly počty rezidentů zhruba o 4 %, počty jejich přenocování jen o 2%.

Sezonnost ubytovací statistiky v Evropě (měsíční data)

Časový průběh realizace cestovního ruchu v evropských zemích vykazuje obecně výraznou sezonnost, což potvrdila měsíční a čtvrtletní data o návštěvnosti (konkrétně podrobná analýza počtu přenocování v HUZ). V EU 27 byl dlouhodobě v posledních letech registrován nejvyšší počet přenocování v srpnu (podíl 17,4 % na celkovém počtu přenocování během roku 2009), kdy ve většině zemí vrcholila letní sezona. Spolu s červencem tyto dva měsíce dokonce absorbovaly hned 1/3 všech nocí strávených v HUZ v roce 2009. Současně v srpnu přenocovalo 3,8krát více turistů než v nejslabším měsíci, tj. měsíci s nejnižším podílem na přenocování – listopadu. Podle míry variability měsíčních dat lze země EU rozdělit do tří hlavních skupin.

Nejvyšší sezonnost cestovního ruchu vykázalo v Evropě osm států: Řecko, Francie, Itálie, Kypr, Bulharsko, Dánsko, Švédsko a Chorvatsko. V každém z nich, s výjimkou Kypru, alespoň jeden měsíc v roce 2009 dosáhl podílu minimálně 20 % ze všech přenocování v dané zemi. Druhou skupinou byly země rovněž se sezonním vrcholem v letním období, nicméně ne tak výrazným jako v předešlém případě: Lotyšsko, Estonsko, Belgie, ČR, Malta a Německo. Konečně, zvláštní měsíční rozložení počtu přenocování bylo zaznamenáno ve skupině alpských zemí: Rakousku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku, ke kterým lze připojit také Finsko nebo Slovensko. Ve všech těchto státech bylo možné rozpoznat dva sezonní vrcholy – letní (červen až září) a zimní (prosinec až únor). Podíly zimních měsíců nezřídka v těchto zemích dosahovaly 10 % z celkového počtu všech přenocování v roce 2009.

Pozn. Příjezdy nerezidentů: 2000–2001 bez Litvy, 2002–2009 bez Irska. Příjezdy rezidentů: 2000–2003 bez Malty, 2001, 2003–2009 bez Irska. Přenocování rezidentů: 2000–2001 bez Estonska, 2000–2003 bez Malty; Zdroj: Eurostat Database

Sezonnost podle země původu návštěvníka (čtvrtletní data)

Sezonní vlivy na cestovní ruch v Evropě lze posuzovat i v datech o návštěvnosti HUZ podle čtvrtletí v kombinaci se zemí původu hosta. Ve státech, zařazených výše mezi ty s nejvýraznějšími měsíčními rozdíly, byla patrná změna v chování rezidentů a nerezidentů. V Bulharsku, Dánsku, Řecku a Chorvatsku byl podíl přenocování domácích návštěvníků ve 3. čtvrtletí roku 2009 podobný evropskému průměru, zatímco u zahraničních turistů přesáhl ve stejném čtvrtletí více než polovinu. V Chorvatsku dokonce téměř 70 % všech přenocování uskutečněných nerezidenty připadlo na 3. čtvrtletí, což bylo nejvíce v Evropě. V Itálii a Francii měl naopak podíl letní části roku z hlediska přenocování podobnou dominanci v případě domácích i zahraničních hostů – podíly byly o 5 až 10 p. b. vyšší než v Evropě jako celku. Dvojí sezona se pro rezidenty i nerezidenty potvrdila opět v případě Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska, kde byly nadprůměrné podíly na celkovém počtu přenocování kromě léta vykázány i v 1. čtvrtletí roku 2009.

Více informací o evropské statistice cestovního ruchu lze nalézt na:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/tourism/introduction