
V minulém čísle jsme přinesli základní informace o Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu České republiky 2003–2008, který ČSÚ zveřejnil v květnu 2010. Jeho cílem je nejen stanovení absolutní výše zaměstnanosti v cestovním ruchu podle počtu osob, resp. pracovních míst, ale také její rozdělení podle různých socio-ekonomických a demografických charakteristik. V cestovním ruchu dosáhl v roce 2008 podíl zaměstnaných žen 52 %, což bylo o 10 procentních bodů více než v národním hospodářství celkem. Toto odvětví lze charakterizovat rovněž jako poměrně „mladé“, neboť 41 % zaměstnaných osob bylo ve věku do 35 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání dominovali středoškoláci (83 %). Podíl sebezaměstnaných osob byl vyšší než v ekonomice celkem (21 % oproti 18 %), většina osob byla zaměstnána na plný úvazek a dobu neurčitou. Celkově bylo v odvětvích cestovního ruchu zaměstnáno přes 10 tisíc nerezidentů.
Struktura podle pohlaví a věku
Pro odvětví cestovního ruchu je typická vyšší zaměstnanost žen než v národním hospodářství jako celku. V roce 2008 tvořily ženy 52 % všech zaměstnaných osob v cestovním ruchu, přičemž jejich podíl na zaměstnanosti v ekonomice celkem byl téměř o 10 p. b. nižší. Nejvyšším podílem byly ženy zastoupeny v souvisejících odvětvích cestovního ruchu (67 %), z charakteristických odvětví se uplatňovaly více než muži zejména v kultuře nebo v ubytovacích službách. Ženy převládaly také v cestovních kancelářích a agenturách, kde bylo v roce 2008 zaměstnáno 64 % žen, mužů zde zde bylo pouhých 36 procent. Naopak mezi výrazně „mužská“ odvětví patřila osobní silniční (88 %) a lodní doprava (76 %) a samozřejmě také osobní železniční doprava (74 %).
Co nabízí ČSÚ pod pojmem Modul zaměstnanosti cestovního ruchu (seznam tabulek):
MZ T1 – Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví MZ T2 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle sezónnosti MZ T3 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pracovního úvazku MZ T4 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle trvalosti úvazku MZ T5 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle pohlaví MZ T6 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle věkových skupin MZ T7 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle dosaženého vzdělání MZ T8 – Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle státní příslušnosti MZ T9 – Propojení s TSA – Výkony zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR MZ T10 – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR MZ T11 – Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR
|
Podle věkových skupin lze cestovní ruch považovat za relativně „mladé“ odvětví, tedy za odvětví, v němž je větší podíl mladých lidí, než je tomu v národním hospodářství. V celé ekonomice tvořily v roce 2008 zaměstnané osoby do 35 let necelých 35 %, v cestovním ruchu představovala tato věková skupina 41 % všech pracovníků. Přitom v obou případech platilo, že se zaměstnané osoby postupně přesouvaly z nejmladší (15–24 let) do o něco starší (25–34 let) věkové kategorie. Z hlediska odvětví převládali mladší pracovníci ve stravovacích a pohostinských službách (56 %) či ve sportovních a rekreačních službách (47 %). Starší pracovníci nad 45 let tvořili většinu naopak v osobní železniční dopravě a v kultuře.
Postavení v zaměstnání a pracovní úvazky
Z hlediska statusu v zaměstnání je patrné, že se v cestovním ruchu koncentruje větší podíl sebezaměstnaných osob, než je tomu v národním hospodářství jako celku. Zatímco v cestovním ruchu tvořili sebezaměstnaní v roce 2008 přes 21 % všech zaměstnaných osob, v ekonomice celkem činil tento podíl 18 %. Největší podíl sebezaměstnaných, pokud bychom se podívali na úroveň jednotlivých odvětví, bylo možno nalézt ve službách cestovních kanceláří a agentur (37 %), vyšší podíl byl také například v restauracích a stravovacích službách (26 %). Naopak téměř všichni pracovníci v osobní železniční nebo letecké dopravě byli zaměstnanci a podíl podnikajících osob byl v těchto oborech díky dominanci velkých podniků prakticky nulový. Ve srovnání s rokem 2003 se podíl sebezaměstnaných osob v průměru v cestovním ruchu snížil o 2 p. b., nejrychleji opět v cestovních kancelářích a agenturách (z 6,0 na 5,4 tisíce osob) nebo gastronomii (z 20,3 na 17,4 tisíce). Naopak velmi rychle přibylo podnikajících osob ve sportovních a ostatních rekreačních službách (z 0,5 na 0,8 tisíce) nebo v kultuře (z 1,6 na 2,3 tisíce).
Graf: Zaměstnanost v odvětvích cestovního ruchu podle postavení
v zaměstnání v roce 2008
Při pohledu na typ úvazku je zřejmé, že většina osob v cestovním ruchu je zaměstnána na plný pracovní úvazek (něco přes 93 %), ačkoli podíl zkrácených úvazků v referenčním období mírně rostl (z 6 % na 7 %). V ekonomice celkem tentýž podíl od roku 2003 prakticky stagnoval na 5,0 procentech. Nadprůměrný podíl zkrácených úvazků bychom v činnostech charakteristických pro cestovní ruch nalezli například v kultuře (12 %), ve sportovních a rekreačních službách (10 %) nebo hotelnictví (9 %). Ze zjištěných dat rovněž vyplývá, že většina zaměstnanců měla uzavřené smlouvy na dobu neurčitou (91 %), pouze v kulturních (16 %), sportovních (13 %) nebo ubytovacích službách (12 %) se častěji vyskytovaly i úvazky na dobu určitou. Důvodem je vliv sezonnosti cestovního ruchu, kdy byli lidé ve zmíněných oborech s větší frekvencí přijati do pracovního poměru například jen na několik měsíců v letní či zimní turistické sezóně.
Vzdělanostní struktura a státní příslušnost
Pro vzdělanostní strukturu v cestovním ruchu je charakteristické, že zde dominovali ve sledovaném období lidé se středoškolským vzděláním, přičemž jejich podíl v roce 2008 dosáhl 83 %. Vysokoškoláci se na zaměstnanosti v tomto odvětví podíleli 11 %, zatímco v národním hospodářství celkem jich pracovalo se stejným vzděláním 17 %. Z hlediska odvětví nejvíce vysokoškoláků pracovalo v kultuře (zde má asi 35 % osob vysokoškolské vzdělání), vyšší než průměrná koncentrace vysokoškolsky vzdělaných lidí byla také v cestovních kancelářích a agenturách (1/3) nebo v osobní letecké dopravě. Za pozitivní z hlediska zvýšení budoucí kvality služeb v cestovním ruchu lze považovat zjištění, že se podíl vysokoškoláků od roku 2003 zvýšil o 2,7 proc. bodu.
ČSÚ zveřejnil v červnu 2010 rovněž standardní tabulky o zaměstnanosti, které jsou součástí systému satelitního účtu cestovního ruchu (TSA). Pro každý rok v referenčním období 2003–2008 byl publikován počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v České republice podle odvětví. Zaměstnané osoby jsou navíc členěny podle postavení v zaměstnání a podle pohlaví. Metodicky i výsledkově vychází tato data z Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu. |
Modul zaměstnanosti v cestovním ruchu sleduje i informace o podílu nerezidentů na celkové zaměstnanosti. Tento podíl činil v cestovním ruchu v roce 2008 asi 4 %, zatímco v celé ekonomice pracovalo 6 % nerezidentů. Celkově bylo v odvětvích cestovního ruchu zaměstnáno v roce 2008 přes 10 tisíc nerezidentů. Absolutně nejvíce jich pracovalo v hotelnictví a pohostinství (shodně 1,9 tisíce) a cestovních kancelářích (1,8 tisíce). V těchto třech oborech tak pracovalo přes 55 % všech nerezidentů v cestovním ruchu. V relativním vyjádření bylo patrné významnější zastoupení stejných osob především v činnostech cestovních kanceláří a agentur, kde 12 % všech pracovníků nemělo rezidentský status.
Podrobné informace a výsledky najdete a následujícím odkazu:
www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu