Počet přenocování hostů v zemích Evropské unie1) byl za 1. až 3. čtvrtletí 2012 stejný jako v roce 2011, i přes skutečnost, že trojlístek turisticky nejvýznamnějších zemí v Evropě (Francie, Itálie, Španělsko) vykázal meziroční pokles. Česká republika s meziročním indexem 105,8 % patřila do skupiny 18 zemí, kde byl zaznamenán meziroční nárůst počtu přenocování.
Počet nocí ve Francii, Itálii a Španělsku se snížil
V prvních devíti měsících roku 2012 strávili hosté v ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie (bez údajů za Velkou Británii, Irsko a Řecko) 1,7 mld. nocí. K turisticky nejoblíbenějším destinacím patřily Francie, Itálie a Španělsko. Návštěvnost těchto tří zemí tvořila téměř polovinu počtu přenocování uskutečněných v rámci EU. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 došlo v minulém roce u těchto destinací k poklesu. Především v Itálii se počet nocí v ubytovacích zařízeních snížil o 21 mil., tedy o 6,4 %, ve Španělsku tomu bylo o 1,2 % a ve Francii o 0,3 %. Meziroční pokles byl zaznamenán také ve Švédsku (o 2,4 %), Dánsku (o 1,6 %) a Nizozemsku (o 1,1 %).
Největší nárůst byl vykázán v Litvě
Ve všech ostatních 18 zemích, které poskytly data Eurostatu, se meziročně počet přenocování hostů zvýšil. Nejvíce tomu bylo v Litvě, za první 3. čtvrtletí roku 2012 vzrostl počet nocí v tomto Baltském státě o 62,9 %, tedy o 1,6 mil. na celkových 4,2 mil. nocí. Druhé v pořadí pak bylo Maďarsko, kde statistika zaznamenala meziroční změnu o 19,5 % na 18,6 mil. nocí. Německá ubytovací zařízení, která co do rozsahu patří na čtvrté místo (hned za Francii, Itálii a Španělsko), vykázala navýšení přenocování o 10 mil. nocí, což meziročně odpovídá nárůstu o 3,8 %.
Graf 1 – Meziroční změna počtu příjezdů hostů ve vybraných evropských zemích
za 1. až 3. čtvrtletí 2012/2011
Obsazenost rostla i v srdci Evropy
Česká republika si v minulých devíti měsících nevedla vůbec špatně. Do všech sledovaných hotelů, penzionů, kempů, ubytoven a jiných ubytovacích zařízení přijelo celkem 11,0 mil. hostů, kteří v nich strávili celkem 32,7 mil. nocí. Meziročně se jedná o nárůst o 5,8 % u přenocování a u počtu hostů dokonce o 7,8 %. Nejúspěšnějším měsícem z pohledu statistiky cestovního ruchu byl leden, v němž se meziročně počet přenocování zvýšil o 9,6 %, naopak v červnu se počet nocí snížil o 0,5 %.
Tab. 1 – Počet přenocování v ubytovacích zařízeních a jeho meziroční index v jednotlivých evropských zemích za 1. až 3. čtvrtletí 2012 a 2011
Země |
leden–září 2011 |
leden–září 2012 |
index leden až září 2012 / leden až září 2011 |
EU * |
1 743 714 667 |
1 743 157 724 |
100,0 |
Belgie |
24 681 624 |
24 798 846 |
100,5 |
Bulharsko |
17 085 082 |
18 497 009 |
108,3 |
Česká republika |
30 977 404 |
32 776 147 |
105,8 |
Dánsko |
24 236 987 |
23 857 827 |
98,4 |
Německo |
267 635 845 |
277 682 099 |
103,8 |
Estonsko |
4 251 776 |
4 356 321 |
102,5 |
Španělsko |
320 943 366 |
316 979 050 |
98,8 |
Francie |
345 688 448 |
344 711 034 |
99,7 |
Itálie |
339 057 218 |
317 401 974 |
93,6 |
Kypr |
11 735 061 |
11 731 562 |
100,0 |
Lotyško |
2 620 941 |
2 790 900 |
106,5 |
Litva |
2 606 362 |
4 246 148 |
162,9 |
Lucembursko |
1 345 210 |
1 544 390 |
114,8 |
Maďarsko |
15 567 458 |
18 607 834 |
119,5 |
Malta |
6 161 622 |
6 210 026 |
100,8 |
Nizozemsko |
69 578 800 |
68 788 867 |
98,9 |
Rakousko |
88 005 086 |
91 316 110 |
103,8 |
Polsko |
46 192 005 |
50 488 553 |
109,3 |
Portugalsko |
38 591 981 |
38 698 692 |
100,3 |
Rumunsko |
14 108 509 |
15 206 579 |
107,8 |
Slovinsko |
7 320 760 |
7 671 312 |
104,8 |
Slovensko |
8 387 119 |
8 591 987 |
102,4 |
Finsko |
15 999 950 |
16 237 692 |
101,5 |
Švédsko |
40 936 053 |
39 966 765 |
97,6 |
Norsko |
24 448 455 |
24 869 152 |
101,7 |
Chorvatsko |
37 134 847 |
45 497 523 |
122,5 |
* bez Velké Británie, Irska a Řecka
Chorvatský turistický ruch byl úspěšný
Ze zemí mimo Evropskou unii stojí za povšimnutí Chorvatsko. To v prvních 3 čtvrtletích roku 2012 vykázalo meziroční nárůst počtu přenocování o 22,5 % a předstihlo tak s 45,5 mil. nocí např. Portugalsko či Švédsko. Nemalý podíl na tomto výsledku mají turisté z Česka, kterých minulý rok přijelo 640 tis. a v chorvatských ubytovacích zařízeních strávili celkem 4,5 mil. nocí.2) S podílem 8,1 % na všech přenocováních nerezidentů, tak obsadili čtvrtou příčku za hosty z Německa, Slovinska a Rakouska.
1) Bez Velké Británie, Irska a Řecka
2) Zdroj: Croatian Bureau of Statistics, www.dzs.hr