Okénko Českého statistického úřadu – Vybrané aspekty cestovního ruchu České republiky

Publikace tohoto jména, která analyzuje cestovní ruch z pohledu makroekonomického, tj. peněžních toků mezi českou ekonomikou a zahraničím, a optikou nepeněžních ukazatelů (lůžkové kapacity, počty návštěvníků, počty přenocování, využití lůžek atd.), byla zveřejněna 10. 12. 2014 a je k dispozici na webu ČSÚ.

Přebytek cestovního ruchu se zmenšuje

V roce 2013, jak vyplývá z údajů platební bilance, utratili zahraniční návštěvníci v České republice 138,9 mld. korun. Jednalo se o částku srovnatelnou s vrcholem evropské konjunktury v roce 2007, avšak o 7,1 mld. nižší než v roce 2012. Ochota zahraničních návštěvníků utrácet v Česku výrazně oslabila, příjmy z cestovního ruchu klesly nejvíce za posledních jedenáct let. Prostředky, které utratili na svých cestách po zahraničí rezidenti, naproti tomu výrazně narostly, a to i přesto, že rok 2013 byl pro českou ekonomiku druhým rokem recese. Výdaje meziročně posílily o 4,8 mld., celkově rezidenti při cestách po zahraničí utratili 92,4 mld. Přestože cestovní ruch generoval i v roce 2013 pro ČR typický přebytek, převaha příjmů nad výdaji byla nejmenší od roku 2003.

Význam přebytku cestovního ruchu pro ekonomiku spíše podprůměrný

ČR patří mezi dvě třetiny zemí EU, ve kterých příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje, mezi nimi se ale řadí – co se týče významu přebytku pro ekonomiku – spíše na chvost. Zatímco v Česku dosahoval poměr přebytku k HDP v letech 2002–2013 v průměru 1,5 %, v Chorvatsku 13,7 %, na Maltě 8,8 % a na Kypru 6,6 %. Větší význam měl přebytek z pohledu poměru k HDP celkově pro dvanáct unijních zemí, menší ale jen pro pět. Zbývajícím deseti zemím, jimž dominovalo Německo společně s Belgií, celkové příjmy na krytí výdajů nepostačovaly a cestovní ruch zde generoval deficity.

Hosté z nejvýznamnějších zemí podle kategorií hromadných ubytovacích zařízení v ČR a jejich průměrná délka pobytu (průměr za období 2012–2013)

Zdroj: ČSÚ

Polovinu osob přijíždějících do ČR tvoří jednodenní návštěvníci

V roce 2013 přijelo do ČR 24,7 mil. zahraničních návštěvníků. Polovinu z nich však tvořili pouze jednodenní návštěvníci (hlavně ze sousedních zemí, s motivací nákupů). Z návštěvníků, kteří v ČR přenocovali (9,7 mil.), jich 80 % připadalo na hromadná ubytovací zařízení, ostatní bydleli v menších zařízeních či u známých. Mimopražské regiony se mezi navštívenými místy (u hostů ubytovaných v Česku) objevily v 37 % případů.

Nejluxusnější hotely vyhledávají častěji hosté ze vzdálených destinací, mezi Evropany Britové

Na potenciální výši peněžních výdajů v ČR od hostů z jednotlivých zemí nepřímo ukazují i formy jejich ubytování v kombinaci s délkou pobytu v ČR. Přestože hosté z USA tvořili jen 5,2 % všech zahraničních hostů v ČR, téměř 40 % z nich se ubytovalo v pětihvězdičkových hotelech. Naopak „pouze“ tříhvězdičkové hotely převažovaly v ubytování většiny hostů ze střední a východní Evropy a také Dánů.

Dominance Prahy od roku 2010 zatím neposiluje

Zatímco v letech 2000–2002 se Praha na celkové návštěvnosti ČR (v hromadných ubytovacích zařízeních) podílela necelou polovinou, v roce 2013 téměř dvěma třetinami. Posilovala svoji roli hlavně těsně před vstupem ČR do EU a po něm. Tento vstup zvýraznil atraktivitu metropole zejména mezi turisty ze zemí EU15 a promítl se i do rozšiřující nabídky ubytovacích kapacit (hlavně vyššího standardu). Dominance Prahy je ještě výraznější u hostů z některých zemí – Jihoevropanů, Britů, Australanů, hostů z USA a zejména z Latinské Ameriky (92 % všech Latinoameričanů ubytovaných v ČR v letech 2012–2013). Mezi častěji navštěvovanými regiony si udržují stabilní postavení jižní Morava, jižní Čechy a Karlovarsko, menší díl z celorepublikové návštěvnosti dlouhodobě naopak ukrajují střední, severní i východní Čechy.

www.czso.cz