Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil dne 2. února 2011 na svých internetových stránkách výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) za referenční období let 2003 až 2009. Obsahem aktualizovaných tabulek jsou údaje týkající se ekonomického postavení a významu cestovního ruchu v národním hospodářství v již tradiční struktuře. V roce 2009 celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu na území České republiky dosáhla hodnoty 229 mld. Kč, což bylo meziročně o 6,2 % méně. Přes tento pokles v poptávce došlo ke zvýšení podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty i hrubého domácího produktu české ekonomiky (v roce 2009 činily tyto podíly 2,7 % resp. 2,9 %). Spotřeba vnitřního cestovního ruchu byla z 54,6 % tvořena výdaji cizinců (nerezidentů), nicméně podíl se oproti roku 2003 snížil o 1,7 procentního bodu.
Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu dosáhla v roce 2009 v České republice hodnoty 229 mld. Kč. Jedná se o hlavní souhrnný ukazatel spotřeby cestovního ruchu, který vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za cestovní ruch v České republice). Tato spotřeba se od počátku sestavování TSA v roce 2003 nejprve kontinuálně zvyšovala a nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2007 (251 mld. Kč). O rok později došlo k obratu, kdy se díky poklesu ve spotřebě příjezdového cestovního ruchu snížila meziročně o 2,6 %. V roce 2009 se s ještě větší razancí projevil dopad světového ekonomického útlumu a spotřeba vnitřního cestovního ruchu meziročně klesla o dalších 6,2 %. Pohybovala se tedy přibližně na úrovni mezi roky 2004 a 2005. Přitom po celé referenční období se měnil vzájemný podíl příjezdového a domácího cestovního ruchu na tvorbě tohoto ukazatele. Ačkoli ve všech letech dominoval příjezdový cestovní ruch, jeho relativní význam byl nejvyšší v roce 2006, kdy příjmy od zahraničních návštěvníků činily 59 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu. Od té doby dynamičtěji rostla spotřeba na domácích cestách a dovolených, a právě to zapříčinilo posílení podílu domácího cestovního ruchu v dalších letech. V roce 2009 tvořil 45 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu, zatímco v roce 2005 to bylo jen 41 %.
Do Tabulky 1 je pro přehlednost zařazena také spotřeba výjezdového cestovního ruchu, neboť při porovnání s příjmy z cestovního ruchu nerezidentů lze jednoduše vyjádřit saldo cestovního ruchu. Česká republika dosahovala ve všech letech sledovaného období poměrně vysokého aktivního salda (v roce 2009 hodnota činila téměř 48 mld. Kč). Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2009 výdaje na zboží (39 %), zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na stravování (19 %) a ubytování (16 %), přičemž ale položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy. Marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců tvořily ve stejném roce zhruba 3 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu.
Tab. 1 – Spotřeba vnitřního CR a saldo CR v letech 2003–2009 (v mil. Kč)
| Ukazatel | 20031) | 20041) | 20051) | 20061) | 20071) | 20082) | 20093) | 2009/ 20084) |
| Příjezdový CR | 112 434 | 133 020 | 138 043 | 141 500 | 146 120 | 136 524 | 125 051 | 91,6 |
| Domácí CR | 87 433 | 93 667 | 97 406 | 98 884 | 104 821 | 107 825 | 104 116 | 96,6 |
| Spotřeba vnitřního CR | 199 868 | 226 687 | 235 449 | 240 384 | 250 941 | 244 349 | 229 168 | 93,8 |
| Výjezdový CR | 64 998 | 65 396 | 66 877 | 70 181 | 81 225 | 87 336 | 77 251 | 88,5 |
| Saldo CR | 47 436 | 67 625 | 71 166 | 71 319 | 64 896 | 49 188 | 47 801 | 97,2 |
1 Revidovaná data, 2 Semi-definitivní data,
3 Předběžná data, 4 Index změny v procentech
Vyjádření podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) ahrubého domácího produktu (HDP) je klíčovou částí satelitního účtu cestovního ruchu České republiky. Přidanou hodnotu cestovního ruchu lze definovat jako přidanou hodnotu vytvořenou jednotlivými charakteristickými odvětvími cestovního ruchu a ostatními odvětvími národního hospodářství, jejichž společná produkce slouží k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu. Hrubý domácí produkt cestovního ruchu je roven součtu hrubé přidané hodnoty a salda daní a dotací. Nejvyššího podílu na tvorbě HPH za celou ekonomiku dosáhl cestovní ruch ve sledovaném období v roce 2003 ve výši 3,4 % a na tvorbě HDP o rok později ve výši 3,6 %.
Tab. 2 – Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu
v ČR v letech 2003–2009 (v mil. Kč)
| Ukazatel | 20031) | 20041) | 20051) | 20061) | 20071) | 20082) | 20093) | 2009/ 20084) |
| Produkce celkem (zc) |
6 392 815 | 7 052 693 | 7 441 528 | 8 323 461 | 9 238 420 | 9 677 283 | 8 786 554 | 90,8 |
| Mezispotřeba celkem (kc) |
4 032 970 | 4 517 567 | 4 763 005 | 5 412 466 | 6 056 936 | 6 352 285 | 5 524 956 | 87,0 |
| Hrubá přidaná hodnota celkem (zc) |
2 359 845 | 2 535 126 | 2 678 523 | 2 910 995 | 3 181 484 | 3 324 998 | 3 261 598 | 98,1 |
| Daně mínus dotace |
236 249 | 279 033 | 308 602 | 314 709 | 357 449 | 367 624 | 367 913 | 100,1 |
| Hrubý domácí produkt |
2 596 094 | 2 814 159 | 2 987 125 | 3 225 704 | 3 538 933 | 3 692 622 | 3 629 511 | 98,3 |
| HPH CR | 80 020 | 83 751 | 81 683 | 84 494 | 86 234 | 86 427 | 88 442 | 102,3 |
| Podíl CR na HPH (v %) |
3,4 % | 3,3 % | 3,0 % | 2,9 % | 2,7 % | 2,6 % | 2,7 % | 0,1 p.b. |
| Daně CR | 10 772 | 18 565 | 17 396 | 15 462 | 16 845 | 17 024 | 15 851 | 93,1 |
| HDP CR | 90 792 | 102 316 | 99 079 | 99 956 | 103 079 | 103 451 | 104 293 | 100,8 |
| Podíl CR na HDP (v %) |
3,5 % | 3,6 % | 3,3 % | 3,1 % | 2,9 % | 2,8 % | 2,9 % | 0,1 p.b. |
1 Revidovaná data, 2 Semi-definitivní data, 3 Předběžná data,
4 Index změny v procentech, (zc) Základní ceny, (kc) Kupní ceny
Graf 1 – HPH cestovního ruchu a podíl na celkové HPH
v národním hospodářství ČR
Podíly poté až do roku 2008 mírně klesaly, což bylo způsobeno vyšší akcelerací růstu ostatních odvětví, přestože spotřeba vnitřního cestovního ruchu se v letech 2003–2008 zvýšila o 22 %. Přitom pomalejší pokles podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu než na hrubé přidané hodnotě byl ovlivněn rychlejším růstem daní vztahujících se k charakteristickým resp. souvisejícím produktům oproti ostatním produktům(mj. zvýšení DPH ve službách a spotřebních daní z alkoholu a pohonných hmot). Situace se obrátila až s rokem 2009. V době, kdy většina ekonomických odvětví začala vykazovat poměrně značný pokles tvorby HDP, vsegmentu cestovního ruchu se projevila jistá setrvačnost a dopad krize nebyl tak razantní. V roce 2009 se proto podíl cestovního ruchu na HDP iHPH mírně zvýšil a dosáhl 2,9 %, resp. 2,7 %. Na závěr je nutné zmínit,že uvedené podíly cestovního ruchu na hlavních makroekonomických ukazatelích České republiky vyjadřují pouze tzv. přímý vliv cestovního ruchu.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Po pandemii koronaviru lidé začali víc cestovat. Podle tabulek na portálu tourdata.cz, které vycházejí z dat publikovaných včera Českým statistickým úřadem, přijelo do tuzemských hotelů v letošním prvním čtvrtletí 2,8 milionu hostů. Tedy asi desetkrát víc než...
