Okénko Českého statistického úřadu – Výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA)

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v únoru 2012 na svých internetových stránkách výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) za referenční rok 2010. Obsahem aktualizovaných tabulek jsou údaje týkající se ekonomického postavení a významu cestovního ruchu v národním hospodářství v již tradiční struktuře. V roce 2010 dosáhla celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu na území České republiky hodnoty 214 mld. Kč, což bylo meziročně o 6,6 % méně. S poklesem poptávky byl zároveň zaznamenán pokles podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty i hrubého domácího produktu české ekonomiky (v roce 2010 činily tyto podíly 2,6 % resp. 2,7 %). Spotřeba vnitřního cestovního ruchu byla z 53,0 % tvořena výdaji cizinců (nerezidentů), nicméně podíl se oproti roku 2003 snížil o 3,2 procentního bodu.

Význam cestovního ruchu pro ekonomiku ČR

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností s velmi příznivým dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost. Bohužel v souvislosti s ekonomickým útlumem v posledních letech se i význam tohoto sektoru pro české hospodářství snížil, což potvrdily předběžné publikované výsledky TSA. V roce 2010 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) a hrubého domácího produktu (HDP) 2,6 %, resp. 2,7 %. V případě HDP se jedná o nejnižší podíl za celé období od počátku sestavování tabulek satelitního účtu v roce 2003.

Důvody lze hledat v plném dopadu ekonomické krize na klíčové činnosti a služby cestovního ruchu zejména v souvislosti se snížením koupěschopnosti domácího obyvatelstva i zahraničních návštěvníků. Kontrastně tak působí tyto výsledky především v porovnání s obdobím let 2003–2004, kdy se podíly cestovního ruchu na tvorbě zmíněných hlavních makroekonomických ukazatelů pohybovaly v rozpětí 3,3–3,6 %. Poté až do roku 2008 mírně klesaly, což bylo způsobeno vyšší akcelerací růstu ostatních odvětví, přestože spotřeba vnitřního cestovního ruchu se v letech 2003–2008 zvýšila o 22 %. Přitom pomalejší pokles podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu než na hrubé přidané hodnotě byl ovlivněn rychlejším růstem daní vztahujících se k charakteristickým resp. souvisejícím produktům CR oproti ostatním produktům (mj. zvýšení DPH ve službách a spotřebních daní z alkoholu a pohonných hmot).

Graf – HPH a HDP cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR

Zdroj: Český statistický úřad, 2012

K obratu situace došlo s rokem 2009. V době, kdy většina ekonomických odvětví začala vykazovat poměrně značný pokles tvorby HDP, v segmentu cestovního ruchu se projevila jistá setrvačnost a dopad krize nebyl tak razantní. V roce 2009 se proto podíl cestovního ruchu na HDP i HPH mírně zvýšil a pohyboval se na úrovni 2,9 %, resp. 2,7 %.

Hlavní zjištění o poptávce cestovního ruchu

Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu dosáhla v roce 2010 v České republice hodnoty 214 mld. Kč. Jedná se o hlavní souhrnný ukazatel spotřeby cestovního ruchu, který vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za cestovní ruch v České republice). Tato spotřeba se od počátku sestavování TSA v roce 2003 nejprve kontinuálně zvyšovala a nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2007 (251 mld. Kč). O rok později došlo k obratu, kdy se díky poklesu ve spotřebě příjezdového CR snížila meziročně o 2,6 %. V letech 2009 a 2010 se s ještě větší razancí projevil dopad světového ekonomického útlumu a spotřeba vnitřního cestovního ruchu meziročně klesla o dalších 6,2 %, resp. 6,6 %. Pohybovala se tedy přibližně na úrovni mezi roky 2003 a 2005.

Hlavní ekonomické ukazatele a spotřeba cestovního ruchu v ČR
v letech 2003–2010 (v mil. Kč)

1) semi-definitivní data, 2) předběžná data, 3) index změny v procentech
Zdroj: Český statistický úřad, 2012

Přitom po celé referenční období se měnil vzájemný podíl příjezdového a domácího CR na tvorbě tohoto ukazatele. Ačkoli ve všech letech dominoval příjezdový CR, jeho relativní význam byl nejvyšší v roce 2006, kdy příjmy od zahraničních návštěvníků činily 59 % spotřeby vnitřního CR. Od té doby rostla spotřeba dynamičtěji na domácích cestách a dovolených, a právě to zapříčinilo posílení podílu domácího CR v dalších letech. V roce 2010 tvořil 47 % spotřeby vnitřního CR, zatímco v letech 2004–2006 to bylo jen 41 %.

Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2010 výdaje na zboží (35 %), zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy (20 %), stravování (19 %) a ubytování (18 %), přičemž ale položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy. Marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců tvořily ve stejném roce zhruba 3 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu.

Do tabulky je pro přehlednost zařazena také spotřeba výjezdového cestovního ruchu, neboť při porovnání s příjmy z cestovního ruchu nerezidentů lze jednoduše vyjádřit saldo cestovního ruchu. Česká republika dosahovala ve všech letech sledovaného období poměrně vysokého aktivního salda (v roce 2010 hodnota činila téměř 46 mld. Kč).

Více statistických informací o cestovním ruchu i dalších oborech najdete na www.czso.cz