Okénko Českého statistického úřadu Vývoj cestovního ruchu z pohledu hromadných ubytovacích zařízení v letech 2000 – 2008

Roky 2000 až 2007 byly nejúspěšnějšími v historii příjezdového cestovního ruchu. Počet příjezdů zahraničních turistů neustále rostl a při stabilní průměrné době pobytu se zvyšoval i počet přenocování. Naopak domácí turisté nejenže vyjížděli více a více do zahraničí, ale zkracovali i dobu pobytu v domácích ubytovacích zařízeních. Rok 2008 byl rokem zvratu, od druhého pololetí až do současné doby se počty zahraničních návštěvníků ČR snižují.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení měřená počtem ubytovaných hostů se v roce 2008 oproti roku 2000 zvýšila o 18,2 %. Výrazněji než celkový počet turistů rostl totiž počet zahraničních hostů, a to o 39,3 %. Počet domácích hostů se ve stejném období zvýšil jen o 1,6 %, což se odrazilo v podílu zahraničních návštěvníků na celkovém počtu hostů, který v roce 2008 dosáhl 51,8 % a byl tak o 7,9 p. b. vyšší než v roce 2000. Ačkoli je počet ubytovaných hostů významným ukazatelem, pro ekonomiku je důležitější počet přenocování. V tomto ohledu byl vývoj v letech 2000 až 2008 méně uspokojivý. V roce 2008 oproti roku 2000 klesl celkový počet přenocování na méně než 40 milionů, tj. o 11,1 %. Způsobil to výrazný úbytek u domácích hostů, který dosáhl téměř jedné třetiny. Počet přenocování zahraničních návštěvníků se naopak o 28,1 % zvýšil, a v roce 2008 tak dosáhl již 50,9 % z celkového počtu přenocování, když v roce 2000 představoval jen 35,3 %.

Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v letech 2000 až 2008

V průběhu let 2000 až 2008 se s výjimkou roku 2002, kdy byla Česká republika postižena povodněmi, každoročně zvyšovaly počty přenocování zahraničních turistů. Chování domácích turistů nebylo tak jednoznačné. Ve sledovaném období vzrostl meziročně počet jejich přenocování pouze v letech 2003, 2004 a 2006. Přispívalo k tomu více důvodů. Přenocování domácích návštěvníků vykazuje trvale větší sezonnost (více než 40 % přenocování se realizuje ve 3. čtvrtletí každého roku, kdežto u zahraničních turistů méně než třetina), a celoroční výsledek je tak více ovlivňován i vývojem letního počasí. Další z příčin byla paradoxně jejich zvýšená životní úroveň, neboť jim ve stejném období rostl počet zahraničních cest, což ale souviselo částečně i s posilujícím kurzem české koruny oproti zahraničním měnám. Růst počtu přenocování v zahraničí však nedosáhl tak vysokého přírůstku, aby mohl být srovnatelný s úbytkem přenocování v tuzemských ubytovacích zařízeních. Při hledání dalších důvodů úbytku přenocování tak narážíme na skutečnost, že růst životní úrovně nebyl rovnoměrný. Pro některé skupiny obyvatel se dovolené, byť v tuzemsku, staly méně dostupné než v minulosti. Svědčí o tom i to, že nejvýrazněji se snížily počty přenocování v nižších kategoriích ubytovacích zařízení, které využívali vždy hůře situovaní hosté. Naopak hromadná ubytovací zařízení vyšších kategorií zaznamenala v období 2000 až 2008 růst počtu přenocování, a to i domácích turistů. V neposlední řadě mohla být příčinou snižování počtu přenocování i ta skutečnost, že lidé tráví stále více času v zaměstnání, které nemohou z různých důvodů opouštět tak často a na tak dlouhou dobu jako dříve. Tuto hypotézu podporuje i fakt, že průměrná doba přenocování domácích turistů v hromadných ubytovacích zařízeních se z původních 4,7 noci snížila v roce 2008 na 3,1. Tím se ale přiblížila k dlouhodobé průměrné době přenocování zahraničních turistů (3,2 noci).

Struktura zahraničních turistů podle země původu je ukazatel, jehož statistická spolehlivost je vysoká pouze pro nejčastěji se vyskytující státy. Můžeme se tak při hodnocení příjezdového cestovního ruchu v ČR zabývat turisty ze zhruba deseti nejvýznamnějších destinací. Nikoho nepřekvapí, že k nám nejčastěji přijíždějí a také zde stráví nejvíc pobytových dnů turisté z Německa. Je tomu tak dlouhodobě a ještě to určitě dlouho potrvá, protože jejich podíl na příjezdovém cestovním ruchu je i přes trvalý pokles stále vysoký (v roce 2008 dosáhl podíl na příjezdu hostů 22,2 %, na přenocování dokonce 26,5 %). Podle počtu hostů i přenocování patřily mezi tři nejvýznamnější země pro cestovní ruch České republiky v roce 2000 Německo, Nizozemsko a Polsko, přičemž Poláci byli druzí v počtu příjezdů a Nizozemci zase v počtu přenocování hostů. V roce 2008 k nám po Němcích přijížděli nejčastěji Britové a dále Rusové (v přenocování si tyto země umístění přehodily). V pomyslném žebříčku TOP 10 zemí, ze kterých turisté strávili nejvíce přenocování v České republice, nastaly mezi roky 2000 a 2008 určité přesuny, případně změny v podílu na celkovém počtu přenocování. Z první desítky roku 2000 vypadly v roce 2008 Dánsko a Izrael (počet přenocování Dánů klesl o více než třetinu a Izraelců nejvíc ze všech sledovaných zemí – o více než 60 %). Nově přibyly do této skupiny Španělsko a Slovensko. Jejich turisté se na celkovém počtu přenocování v ČR v roce 2008 podíleli 3,8 % a 3,3 %. Nejrychlejší nárůst zaznamenalo Rusko (o 275,9 %) a svůj podíl 3,6 % z roku 2000 zvýšilo na 10,6 %. Druhý nejrychlejší růst (o 100,3 %) vynesl ze čtvrtého na třetí místo turisty z Velké Británie. Třem zemím z první desítky roku 2008 se snížily počty přenocování, nejvíce Nizozemsku, o 19,3 %.

Průměrnou dobu přenocování zahraničních turistů převyšují nejvíc turisté z Ruska, kteří u nás tráví nejdelší dovolenou (6 pobytových dní), pět dní u nás setrvají Němci, Nizozemci, Ukrajinci a také Izraelci. Zhruba na víkend (v průměru dvě přenocování) přijíždějí návštěvníci z ostatních sousedních zemí, kde se ale může vzhledem k blízké vzdálenosti jednat i o opakované návštěvy. To naopak pravděpodobně nepřipadá v úvahu u turistů ze vzdálených zemí, jako jsou např. Čína, Japonsko, Mexiko a Jižní Korea, kteří bohužel v naší republice přenocují také pouze dvě noci. Bylo by zajímavé zjistit příčiny tak krátkých pobytů, zvlášť když třeba u turistů z Číny a Jižní Koreje se jedná i o návštěvy jiných regionů, ne pouze Prahy (zhruba 10 % přenocování Číňanů připadlo v roce 2008 na ubytovací zařízení Jihomoravského kraje a Jihokorejců dokonce 20 %).

Jak již bylo uvedeno výše, snížení počtu ubytování se netýkalo zahraničních hostů, a proto také ne hotelů vyšších kategorií. V pětihvězdičkových hotelech se v roce 2008 oproti roku 2000 zvýšil počet přenocování o 70,6 %, v hotelech čtyřhvězdičkových dokonce o 135,1 %. Jejich společný podíl na celkovém počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních vzrostl v průběhu sledovaného období z 10,8 % na 26,8 %. Největší absolutní i relativní snížení nastalo u ostatních hromadných ubytovacích zařízení. V posledním sledovaném roce přenocovalo v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních dokonce méně hostů než ve čtyřhvězdičkových hotelech. Snížení počtu přenocování se však nevyhnulo ani hotelům nižších kategorií (3 hvězdičky a méně), penzionům, kempům, chatovým osadám a turistickým ubytovnám. I když v absolutním počtu žádná z těchto kategorií ubytovacích zařízení nezaznamenala tak vysoký pokles přenocování jako již zmiňovaná ostatní hromadná ubytovací zařízení, relativní úbytky byly také poměrně vysoké (od 32,4 % v chatových osadách a turistických ubytovnách do 15,3 % v hotelech se třemi a méně hvězdičkami). Vývoj počtu přenocování souvisel se zkracováním průměrné doby přenocování, nejvyšší pokles měla ostatní hromadná ubytovací zařízení (o 2,6 noci). Statistické šetření o kapacitách a návštěvnosti ubytovacích zařízení je šetření kvantitativní, nevypovídá o příčinách růstu či poklesu sledovaných ukazatelů. Nicméně z vývoje struktury návštěvnosti je možné usuzovat na to, že zahraniční a lépe situovaní domácí hosté si do kvalitnějších ubytovacích zařízení cestu našli, i když v nich strávili průměrně stejnou dobu jako v roce 2000, takže se je nedařilo zaujmout na delší dobu. Růst nároků na ubytování a možná i konkurence zahraničních destinací dopadly negativně na hromadná ubytovací zařízení nižších kategorií, ale to nejen v době hospodářské krize, nýbrž i v letech konjunktury.

Více statistických informací nejen o cestovním ruchu najdete na www.czso.cz