Overtourism – strašák, nebo realita? Cestovní ruch a jeho dopady očima české veřejnosti

Overtourism a dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Dvě zaklínadla, která se v poslední době skloňují snad na všech konferencích zabývajících se tematikou turismu. O dopadech cestovního ruchu (zvláště těch negativních) informují také běžná média laickou veřejnost. Stačí se podívat na palcové titulky typu: „Turistická apokalypsa v Adršpachu“. Jak se ale na tuto problematiku dívají sami Češi? Vadí rezidentům skupiny turistů ve městech? Jak hodnotí pozitiva či negativa turismu a co jim zejména vadí? Přináším krátké zamyšlení na toto téma. Na marketingovém výzkumu s námi spolupracovala agentura NMS Market Research.

Dvěma pětinám Čechů by více turistů ve městech, kde žijí, nevadilo

Z kvantitativního výzkumu na reprezentativním vzorku obyvatel Česka vyplývá, že dvěma pětinám Čechů (40 %) by více turistů ve městech, kde žijí, nevadilo. Dále polovina české populace (52 %) považuje současný počet turistů za optimální. Zbývá pouze 8 % Čechů, kteří by počet turistů v místě svého bydliště snížili (počet turistů by snížili nejčastěji lidé, kteří žijí přímo v centrech měst).

Co se týká typu turistů, pak Čechům ve městech nejméně vadí individuální turisté a lidé cestující pracovně. Větší výhrady mají ke skupinovým turistům.

O dopadech turismu nejsou Češi přesvědčeni nebo o nich příliš neví

Míra vnímání dopadů turismu, ať již pozitivních, či negativních, je v České populaci poměrně nízká. O nejednotnosti názorů vypovídá index konsenzu, který nabývá hodnost od -0,4 do 0,4 v závislosti na tonalitě výroku. Jednoduše řečeno, Češi výrazně nevnímají ani pozitivní ani negativní vlivy cestovního ruchu ve svém městě. Mnohdy nemají vyhraněné názory, nebo jsou jejich názory polaritní.

Graf 1 – Vnímání dopadu turismu v České republice

Graf 1 – Vnímání dopadu turismu v České republice

Pozn. 1: Odpovědi na otázku „Když se zamyslíte nad tím, jaký vliv má cestovní ruch na obec, ve které žijete, do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními?“ (n = 1 006);

Pozn. 2: Index konsenzu: Čím vyšší index, tím více lidí se na tomto tvrzení shodne. Index může nabývat pozitivní i negativní hodnoty dle tonality výroku. Rozdíl součtu odpovědí souhlasů a nesouhlasů, vydělen celkovým počtem N. Index může nabývat hodnot od −1 do +1 (hodnot 1 se dosáhne jen tehdy, když všichni respondenti souhlasí nebo nesouhlasí a nikdo nevybere nevím). ; Zdroj: CzechTourism, NMS Market Research
 

Nejednotné názory jsou zejména v oblasti vnímání přínosů v podobě možnosti využívání rekreačních, volnočasovýcah aktivit či jiných benefitů, které jsou určeny turistům. A přitom tento parametr by měl rozhodně patřit do skupiny klíčových ukazatelů spokojenosti občanů. I když se budují atraktivity a aktivity pro turisty (ať jsou to sportovní areály, kulturní akce, volnočasové aktivity aj.), vždy z těchto benefitů mohou a měli by čerpat pozitiva i rezidenti. Zde se otevírá velký prostor pro správnou a cílenou komunikaci nejen k turistům, ale zejména k samotným občanům, rezidentům.

Graf 2 – Vnímání dopadu turismu podle závislosti na cestovním ruchu

Graf 2 – Vnímání dopadu turismu podle závislosti na cestovním ruchu

Pozn.: Odpovědi na otázky „Když se zamyslíte nad tím, jaký vliv má cestovní ruch na obec, ve které žijete, do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními? V jakém oboru pracujete? Pracuje Váš příbuzný nebo blízký v cestovním ruchu?“ (n = 1 006)
Zdroj: CzechTourism, NMS Market Research

Dík cestovnímu ruchu je lépe postaráno o památky

Finanční dopad a vliv na zaměstnanost není podle Čechů tím nejzásadnějším benefitem cestovního ruchu

Nejvíce Čechů se shodlo na kladném výroku „Turisté se dozvídají o městě a poznávají jeho dědictví“. Toto asi nelze ani považovat za pozitivní parametr cestovního ruchu, je to spíš klíčový důvod, proč vůbec lidé cestují. Nicméně hned druhá příčka patří parametru „Díky cestovnímu ruchu je v mém městě lépe postaráno o dědictví a památky.“ Na tomto parametru se shodly více než dvě pětiny obyvatel.

Mezi pozitivními dopady turismu Češi uvádějí:

  • šíření poznání a propagace svého města,
  • větší péče o památky,
  • dík turismu se města stávají zajímavější, atraktivnější,
  • více peněz a pracovní místa.
     

Pozitivní dopady turismu umí více docenit lidé, kteří jsou na cestovním ruchu závislí (sami jsou zaměstnaní v cestovním ruchu nebo někdo z jejich blízkých či příbuzných).

Na druhou stranu musíme zmínit, že Češi si také uvědomují negativa zejména v podobě vyšších cen kvůli turistům, či hluku, který činí život ve městě méně příjemným. 

Graf 3 – počet turistů by snížila necelá desetina Čechů

Graf 3 – počet turistů by snížila necelá desetina Čechů

Pozn.: Odpovědi na otázku
„Když se zamyslíte nad současným počtem turistů ve vašem městě, řekl/a byste, že…“ (n = 1 006)
Zdroj: CzechTourism, NMS Market Research

Závěrem – nezlehčujme situaci

Nastavme si indikátor udržitelnosti, snažme se snížit negativní dopady zejména v centrech měst a podpořme cílenou komunikací povědomí o pozitivních dopadech turismu

Nerada bych problematiku zvyšujícího se počtu turistů zlehčovala, to v žádném případě. Nicméně z celorepublikového hlediska nemůžeme zatím mluvit o overtourismu. Berme to ovšem jako startovací ukazatel a snažme se toto procento (zmíněných 8 % Čechů, kteří by již nyní chtěli menší počet turistů ve městech, kde žijí) nezvyšovat. Nebude to snadný úkol a začít se musí na lokální a regionální úrovni. Jak? Řízením cestovního ruchu v místě i čase. Zkušení destinační manažeři znají svá slabá místa, kde již tyto problémy mají nebo pomalu, ale jistě vznikají (centrum Českého Krumlova, centrum Prahy, v některých dnech v roce Adršpach a řada dalších). A nastavují potřebná opatření a kroky, z kterých se můžeme inspirovat.

„Vnímání počtu turistů rezidenty“ bych proto rozhodně zařadila do skupiny indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Je to sice subjektivní parametr, pokud ho správně skombinujeme s dalšími ukazateli, abychom pokryli všechny tři pilíře udržitelnosti, můžeme si tak vytvořit vlastní index. Kromě běžně používaného ukazatele, kterým je „Počet návštěvníků“, bych do tohoto indexu zařadila také sledování „Intenzity cestovního ruchu“ neboli počtu turistů na počet obyvatel. Ale to by bylo na další samostatný článek…

Zdroj: Shutterstock.com

Metodologie výzkumu

Výzkumná společnost NMS Market Research ve spolupráci s naší agenturou CzechTourism realizovala v letošním roce rychlou sondu názorů, jak Češi vnímají dopady cestovního ruchu. Výzkum proběhl on-line metodou na respondentech Českého národního panelu. Velikost vzorku dotázaných n = 1 080 (n = 1 006 reprezentativní vzorek dle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a kraje, boost n = 74 na obyvatele Prahy a středních Čech).

foto
Soňa MachováCzechTourism
vedoucí oddělení marketingového výzkumu
machova@czechtourism.cz
www.czechtourism.cz
 

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: CzechTourism

Zahraniční odborníci na cestovní ruch poznali Karlovarský kraj

První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...

Číst více
Foto: DMO Český Krumlov Region

Web destinace Český Krumlov Region uspěl ve Zlatém erbu

Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...

Číst více