Památky na Vysočině bojují o peníze

Na obnovu památek ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) na Vysočině by letos měly jít desítky milionů korun. Požadovaný objem financí na opravy státních zámků v Telči, v Náměšti nad Oslavou a Jaroměřicích nad Rokytnou, na hradě v Lipnici nad Sázavou a v areálu Zelená Hora ve Žďáru nad Sázavou je podobný jako v předcházejících letech. Poskytnutá částka však bude mnohem menší. Města s památkami UNESCO navíc dostanou méně peněz i od kraje.

Žádost NPÚ

Peníze na revitalizaci památek by měly přijít z Programu záchrany architektonického dědictví a z investičního programu Isprofin ministerstva kultury. „Kolik peněz nakonec dostaneme, se dozvíme pravděpodobně až v březnu. V minulosti byly naše požadavky vždy kráceny až o polovinu, letos to může být vzhledem ke krizi ještě horší,“ řekl provozně ekonomický náměstek NPÚ v Telči Bohumil Tripal. Jakékoliv finanční omezení by však podle něj (s výjimkou statického zajištění torza velké věže na hradě Lipnici) nemělo zásadně ohrozit technický stav památek. Po čtyřech milionech korun z Programu záchrany architektonického dědictví by mělo podle záměru NPÚ směřovat na pokračování oprav střechy zámku v Náměšti nad Oslavou, Thurnovského paláce na hradě Lipnici, pokračování obnovy fasád východního křídla zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a oprav arkád v zámecké zahradě v Telči. Na další opravy střechy kostela na Zelené Hoře plánuje NPÚ dva miliony korun. „Ve všech případech se jedná o pokračování už rozpracovaných akcí,“ podotkl Tripal.

Z investičního programu Isprofin NPÚ žádá o 5,5 milionu korun na rekonstrukci terasy se zimní zahradou a vlašského dvora v sousedství zámku v Náměšti nad Oslavou. Oprava velké věže na Lipnici včetně statického zabezpečení a úprava přístupových komunikací k hradu i uvnitř nádvoří by měly stát kolem 11 milionů korun. Na zámku v Telči se připravuje dokončení adaptace bývalé konírny ke společenskému a kulturnímu využití, na Zelené Hoře se chystá výměna elektroinstalace, obnova fasády a výměna dveří a oken. Na tyto akce v předpokládané hodnotě dalších desítek milionů korun zatím podle Tripala nejsou hotové projekty. Řádově několik desítek milionů korun by se letos mělo prostavět také při opravě Lannerova domu v Telči. Objekt bývalého jezuitského dispenzáře se už od loňska adaptuje na budoucí sídlo NPÚ pro Vysočinu.

UNESCO? Jen třetina dotace

Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou navíc dostanou od kraje Vysočina „jen“ 350 000 korun. Jde o účelovou dotaci na obnovu památek zapsaných na seznamu UNESCO. Částka je kompromisem mezi současnými rozpočtovými možnostmi kraje Vysočina a očekáváním radnic uvedených měst, které v minulých letech dostávaly milion korun. Původně města neměla kvůli výpadku daňových příjmů kraje dostat nic. Městům ovšem snížená dotace i tak působí potíže, s penězi totiž počítala ve svých rozpočtech a už je proinvestovala.

Z hlediska památkové péče je nejakutnější statické zajištění torza velké věže na lipnickém hradě

Podobným způsobem bude kraj o dotacích na obnovu památek UNESCO na Vysočině jednat s ohledem na vývoj daňových příjmů i v budoucnu. „Současný stav podpory považujeme za mimořádný a krátkodobý. Jakmile to bude možné, znovu s podporou budeme počítat. Nevylučujeme, že při příznivém vývoji daňových příjmů to může být už v letošním roce,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný.

Vysočina přispívala milionem korun třem svým městům s památkami zapsanými na seznamu UNESCO jako jediný kraj v zemi pravidelně od roku 2003. Města peníze využívala většinou k opravám komunikací, pořízení městského mobiliáře, propagačních materiálů a informačních systémů. Na prestižním seznamu je historické jádro Telče, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Depozitář v Třebíči

Přes nelichotivou finanční situaci neutuchají pestré aktivity památkářů a muzejníků. Příkladem je stěhování sbírkového fondu Muzea Vysočiny v Třebíči do nových depozitářů. Stávající nevyhovující prostory v sídle muzea na zámku už nedovolovaly řádnou péči o exponáty. Vznik nových depozitářů v Kosmákově ulici spojený s přemístěním sbírek je nutný také kvůli plánované rekonstrukci zámku. „Jde celkem o 150 000 inventárních položek, což obnáší 365 000 kusů sbírkových předmětů, které je nutné zabalit, přestěhovat, vybalit a uložit,“ řekl ředitel Jaroslav Martínek. Depozitáře vznikly rekonstrukcí původně nevyužitých budov bývalého středního odborného učiliště. Kraj Vysočina, jenž je zřizovatelem muzea, vynaložil na opravu více než 42 milionů korun. „Objekt prošel zásadní dispoziční přestavbou. Kromě prostoru pro sbírky vznikla i bezbariérová studovna, konzervátorské a preparátorské dílny a dočasné zázemí pro ředitelství muzea,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Nové expozice

Správci památkových objektů se činí i jinde na Vysočině. V telčské zámecké galerii byla například otevřena nevšední expozice s názvem Hračky nestárnou. Jak již název napovídá, výstava představuje hračky šlechtických dětí, panenky z dob prababiček, ale i průmyslově vyráběné hry a stavebnice. Několik stovek exponátů vzniklých do 80. let minulého století zaplnilo sedm sálů. Lidé si je mohou prohlédnout do konce října. „Věříme, že výstava zaujme děti a ty s sebou přitáhnou dospělé – jim se tam vrátí čas a si zavzpomínají na své dětství,“ uvedl kastelán zámku Bohumil Norek. Dodal také, že lidé mohou přijít i několikrát, protože expozice se bude proměňovat podle ročního období. Nyní je laděna ve vánočním duchu, jarní hry připomene o Velikonocích, další obměna je plánována na začátek školního roku. S novou turistickou sezonou přibude hrací koutek venku na arkádách. Hlavní část exponátů zapůjčilo Muzeum hraček v Rychnově nad Kněžnou, další historické předměty pocházejí ze zámeckých a soukromých sbírek. Přispěli také lidé z okolí. Návštěvníci tak mohou sledovat vývoj hraček během více než sta let. Mezi nejstarší patří hračky dětí posledních majitelů telčského zámku, šlechtické rodiny Podstatských.

Novou expozici hraček můžete v Telči navštívit do konce října

Krajská dotace památkám UNESCO na Vysočině letos činí 350 000 korun

„Z hraběcí doby jsou například kuličkové hry a kroužky, které se házely na kordíky,“ popsal Norek. Z Telčska pochází i více než stoletá školní tabule. Několik desetiletí je starý přes metr vysoký papírový domeček pro panenky, který udělal místní dědeček pro svoji vnučku. Výstava představuje hračky z řemeslnických dílen i později průmyslově vyráběné panenky, medvídky, skládačky a stolní hry. K vidění je také legendární plastová figurka Igráček.

Rovněž pobočka Muzea Vysočiny v Třešti přichystala na konci loňského roku novinku – stálou expozici o zaniklém průmyslu a řemeslech ve městě. Zájemci najdou ve výstavním sále Schumpeterova domu například pracovní nástroje, cechovní truhlice a další připomínky řemeslné výroby. Počátkem 19. století byla Třešť silně průmyslovou lokalitou. Po rozpadu cechů tu převážila tovární výroba poskytující lidem práci. Stavěly se fabriky, zakládaly dílny. Mezi exponáty jsou například krabičky od sirek, které se plnily v sirkařské dílně tureckého Žida Samuela de Mayo a poté se vyvážely do Orientu, Japonska a dalších zemí. Proslulými třešťskými výrobky byly také vyřezávané hodinové skříně značky Stern & Knapp. Ve městě působila i dílna houslaře Václava Noska. Národní podnik Interiér byl později proslulým výrobcem nábytku a rádiových a televizních skříněk. Pozadu nezůstávala ani textilní výroba. Monarchie si v 19. století žádala hodně uniforem pro své úředníky, železničáře nebo četníky. Rodina Schumpeterů, bohatých a vlivných podnikatelů, postavila v Třešti ve třicátých letech 19. století továrnu, kde zahájila kompletní textilní výrobu. V expozici lidé najdou například nůžky na stříhání ovcí, soukenickou štětku na vyčesávání látek, člunky tkalcovského stavu, ale také vzory látek ze lnu, vlny a konopí.

Text: -čtk-; -japo-
Foto: CzechTourism