Památky nejsou jen Lednice nebo Karlštejn

V rámci čtvrtečního bohatého doprovodného programu bylo možné na veletrhu zaznamenat oproti původně schválenému itineráři bonusovou přednášku na téma Opomíjené památky aneb Památky nejsou jen Lednice nebo Karlštejn. Cílem semináře bylo seznámit posluchače s faktem, že se v tuzemské nabídce nachází značné množství památek, které bývají i přes svoji kulturně-historickou hodnotu turisty neprávem opomíjeny. Představena proto byla například Národní kulturní památka Důl Michal, Národní kulturní památka Klášter Plasy nebo Národní kulturní památka Zámek Vizovice.

Na úvod sezení vystoupil s prezentací Alexandr Zaspal, správce objektu ostravského Dolu Michal. V krátkosti představil historii tohoto objektu, která se datuje do roku 1842, aktivní činnost dolu byla ukončena v roce 1993. Celý těžební areál poté převzalo Ministerstvo kultury ČR, které zde zřídilo Průmyslové muzeum města Ostravy, později sloučené s památkovým ústavem. V průběhu historie prošel těžební areál pouze minimální rekonstrukcí, dnes tedy nabízí ukázku jedinečného provozního, technického a architektonického celku. „Naší snahou jako správců objektu je nic nezlepšovat, nic nezkrášlovat, ukázat to v tom stavu, jak to je. Za tímto účelem také právě budujeme různé expozice,“ uvedl Zaspal. Do prohlídkové trasy Dolu Michal byla zahrnuta například známkovna, charakteristické řetízkové šatny, kancelář geologa, třídírna uhlí nebo strojovna. „Největší zajímavostí muzea je určitě kompletní zachování strojového parku neboli hlavního i pomocného těžebního stroje,“ připomněl správce.

V současné době se ale celý areál využívá k různým kulturním akcím, v roce 2008 zde bylo například prezentováno několik výstav a instalací. „Financování údržby celého objektu je ale velmi náročné, využívá se mimo jiné i peněz z fondů EU,“ sdělil Zaspal.

David Růžička přišel hosty seznámit s bývalým cisterciáckým klášterem Plasy, který je v poprvé zapsán v pramenech roku 1144. Bohatá historie kláštera, do které zasáhly například husitské války, slavný architekt Santini nebo rodina Metternichů, byla oficiálně podtržena roku 1995, kdy byl zdejší areál prohlášen národní kulturní památkou. Pro návštěvníky kláštera jsou hlavním lákadlem především rozmanitě zastoupené prvky barokní architektury, unikátem pak jsou samotné základy kláštera řešené na bázi vodního a vzdušného systému s komplexním systémem chodeb a vězením. „Klášter je zajímavý tím, že stojí prakticky v bažině. Teprve na velkém množství dubových roštů bylo vztyčeno zdivo celého kláštera. Dodnes můžete vidět cedulku, kde je uvedeno, že pokud z podzemí kláštera zmizí voda, stavba spadne,“ uvedl Růžička. Jiný prohlídkový okruh pak nabízí v rámci jihozápadního křídla instalace grafik a obrazů rodiny Stretti, výjimkou není ani pořádání sezonních výstav fotografií. „Naším dlouhodobým cílem je vytvoření moderního klášterního depozitáře, který by samozřejmě byl veřejnosti přístupný a sloužil i ke studijním účelům. Rovněž bychom rádi poskytovali intenzivní tréninky a semináře pracovníkům památkových objektů,“ doplnil Růžička.

Do třetice všeho dobrého zavítala mezi návštěvníky semináře Jana Pluhařová, kastelánka Zámku Vizovice. Jeho vznik spadá do roku 1261, kdy zde byl založen jako mužský cisterciácký klášter. Mezi majiteli se postupně vystřídalo několik šlechtických rodů, v polovině 18. století byl objekt zrekonstruován a dostal tak podobu zámku. Usnesením vlády z roku 2001 se stal národní kulturní památkou. „Zámek Vizovice se sice nemůže pochlubit tak krásným exteriérem jako jiné objekty, o to zajímavější je ale jeho krása vnitřní. Zůstalo zde obrovské množství původního zařízení a materiálů, jen mobiliář předmětů, který dodnes přepočítáváme, je už bezmála u čísla 20 000,“ odhalila Pluhařová. Do základní prohlídkové trasy je dnes začleněno 26 místností objektu, překrásná zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie a v roce 2000 byly přidány ještě instalace ve druhém patře budovy, velmi zajímavá je rovněž obrazová sbírka děl nizozemského malířství nebo zámecký park ve francouzském nebo anglickém stylu. Najít zde můžeme expozice dobového inventáře z doby baroka, rokoka, empíru i biedermeieru. Zachovány zůstaly dobové interiéry jednotlivých pokojů i s nábytkem a osobními věcmi rodiny majitele zámku.

Přejme tedy historickým a kulturním památkám, které určitě mají co nabídnout, ale z různých důvodů bývají návštěvníky opomíjeny, aby se řady jejich obdivovatelů rozrostly a přinesly tak do pokladen více financí na další rekonstrukční práce a navazující projekty.

Text a foto: -jah–