Moderní a přitom stejně elegantní jako v roce 1967, kdy se poprvé slavnostně otvíral. Takový je dnes Parkhotel Praha, kterému společnost Daramis Group vrátila jeho původní podobu. Byla to dlouhodobá a náročná cesta, na níž mimo jiné pomohli i původní architekti Zdeněk Edel a Jiří Lavička. V 60. letech s nimi spolupracoval také Jaroslav Tomáš a na návrzích původních interiérů se podílela architektka Alena Šrámková. Jejich rukopis je v hotelu poznat dodnes.
Pokud se podíváte na fotografie Parkhotelu z konce 60. let a ty nejaktuálnější, zjistíte, že se od sebe téměř neliší. Anebo opravdu jen v detailech. Dnešní generální ředitelka hotelu Monika Hilm se zasadila o to, aby se recepci hotelu, konferenčním salonkům, kavárně, baru a dalším prostorám postupně vrátila jejich původní podoba. „V letech 1993 až 1994 proběhly v Parkhotelu zásadní přestavbou změny a hotel se výrazně vzdálil původní podobě z éry své největší slávy. Snížil se strop, zmizelo prosvětlení a celkově ztmavl,“ řekla Monika Hilm. Původní skleněné stěny mezi konferenčními místnostmi a barem byly po odstranění nahrazeny tmavou stěnou a chodbou s minimálním osvětlením, recepce změnila celkové řešení, a vznikl tak velký odstup mezi hosty a recepčními. Kavárnu a hlavní restauraci oddělovala umělá stěna a od recepce do restaurace se šlo chodbou. Recepci a bar navíc ještě více oddělily pohovky nadměrné velikosti a zmenšený bar dostal kulatý tvar a celkově nižší strop.
 |
 |
Takto vypadala v době otevření
hotelu jeho kavárna
|
A takto vypadá dnes
po rekonstrukci
|
„Z Parkhotelu se časem stalo velmi smutné místo, kterému pomalu mizela duše, a bylo jasné, že na tom nikomu nezáleží,“ řekla Monika Hilm. Když dostala v říjnu 2012 příležitost tuto skutečnost změnit, velice ráda se jí chopila. Přibližně rok trval průzkum, jak hotel vypadal a fungoval v roce 1967. „Podařilo se nám zkontaktovat s architektem Edelem i paní Lavičkovou, vdovou po architektu Lavičkovi. Paní Lavičková se přišla do hotelu podívat, ukazovala kresby svého manžela a postupně jsme mohli dát dohromady původní podobu hotelu. Bylo to velice náročné, protože mnoho materiálu zničila například povodeň v roce 2002,“ dodala Monika Hilm. Vize byla jasná – vrátit hotelu původní úspěch a slávu s respektem především k původní architektuře a designu, které byly na svou dobu výjimečně progresivní.
Nová podoba hotelu proto opět sází na otevřené veřejné prostory při minimálním zásahu do prostoru zdmi a nábytkem. V recepci se podařilo ukázat původní strop ve tvaru lodního kýlu spolu s podpěrnými pilíři. V restauraci a kavárně byla opět využita velká okna a do konferenčních prostor může zase pronikat světlo přes skleněnou stěnu. Pozorní návštěvníci si určitě všimnou i zajímavých detailů lamp na pilířích, telefonní budky za recepcí nebo dalších uměleckých předmětů a soch odkazujících na zlatá 60. léta. Celkovou atmosféru dokreslují i další předměty, jako jsou kvalitní dobové židle či zajímavé uniformy personálu, jejichž podoba je dílem českého designéra a stylisty Česlava Jaroše a je pochopitelně inspirovaná 60. léty.
 |
 |
Hotelová recepce v roce 1967
|
Stejné místo v roce 2015
|
Hotel ovšem neustrnul v minulosti, ale může se pochlubit i celou řadou moderních technických vymožeností, které v roce 1967 ještě neexistovaly. V Cafe7 jsou tak k dispozici zásuvky pro dobíjení mobilních telefonů, hosté mohou využít bar s tablety a v jedné z telefonních budek je umístěna dotyková obrazovka. „Domníváme se, že dnešní cestovatelé hledají originalitu a výjimečnost a ocení, když najdou něco původního, v našem případě českého. Kromě toho mají právo na jisté samozřejmé věci, jako je čistý nezakouřený vzduch, dobrý kvalitní spánek a rychlé bezdrátové připojení,“ uvedla Monika Hilm.
Rekonstrukce, která trvala s přestávkami od května loňského roku do letošního konce března, však ještě nekončí. Novou podobu získá například i venkovní mramorovaná terasa, která v původním plánu nebyla zařazena. A během roku nebo dvou by mohla obnova podle Moniky Hilm pokračovat i v hotelových pokojích.
Foto: Parkhotel Praha