Patří lázeňský trojúhelník na seznam UNESCO?

Tato otázka byla hlavním předmětem jednání na Konferenci lázeňství a cestovního ruchu s podtitulem Význam tradic, historického a přírodního prostředí pro zachování a udržitelný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu – přínos zápisu Západočeského lázeňského trojúhelníku na Seznam světového dědictví UNESCO. Setkání odborníků bylo zcela logicky součástí programu říjnového Karlovarského týdne a zorganizováno bylo za podpory Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad.

Konference, která proběhla ve Velkém sále Grandhotelu Pupp, se cíleně zaměřila na hodnocení a komparaci architektury významných evropských lázeňských míst a přispěla k silné podpoře myšlenky zápisu lázeňského trojúhelníku do elitního světového klubu památek. Tuto iniciativu deklarovali jak zástupci Karlovarského kraje a tří zainteresovaných měst (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), tak představitelé Národního památkového ústavu a ministerstva pro místní rozvoj. Ve svém vystoupení to nakonec potvrdil sám Ing. Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj, který navíc zdůraznil nezastupitelnou roli západočeského lázeňství v rozvoji cestovního ruchu v České republice.

Pozvání na konferenci přijali také znalci z Německa (Dr. Phil. Ulrich Coennen a  dipl. Ing. Lisa Poetschki-Meyer z Baden-Badenu), Francie (Ing. Serge Sueur z Aix Le Bains, Ing. arch. Fabienne Gelin z Vichy), Itálie (Ing. arch. Silvia Giannini z Monte Catini) a ze Slovenské republiky (PhDr. Vladimír Krupa, ředitel Balneologického muzea v Piešťanech), kteří se ve svých příspěvcích prezentovali lázeňskou architekturu a její vývoj ve svých zemích. Výše zmínění odborníci svou aktivní přítomností uznali unikátní architektonickou a urbanistickou kvalitu Západočeského lázeňského trojúhelníku a její oprávněnou aspiraci na zápis do prestižního seznamu UNESCO.

Stěžejní bylo vystoupení Ing. arch. Věry Kučové, první náměstkyně generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ), která srozumitelně objasnila problematiku zápisu na seznam dědictví UNESCO (postup návrhu památky k zápisu, základní obsah dokumentace pro nominaci, kritéria pro zápis, legislativní rámec). Kučová dále zdůraznila, že jsou obecně splněny základní požadavky pro zápis týkající se právní ochrany navrhovaných území. Zároveň ovšem připomněla, že zcela nezbytným předpokladem úspěchu je jasná vůle všech tří měst, která musí být vyjádřena konkrétními kroky (zvláště v oblasti územního plánování, kontroly dodržování příslušných legislativních předpisů zabezpečujících ochranu daného území a tvorby urbanistických prvků). Nominační přihláška spolu s úvodní dokumentací již leží na ústředí UNESCO v Paříži a nyní se zpracovávají komparativní studie a analýzy. Návrh předložený Českou republikou byl zpracován na základě pečlivého odborného vyhodnocení daných území tak, aby vyhovoval základním kritériím a požadavkům UNESCO. Tento návrh nelze upravovat a rozsah nominovaných území zásadně měnit, nebo dokonce zužovat na jednotlivé objekty. Kučová se dotkla i často diskutované otázky, jak dalece by případný zápis brzdil stavební rozvoj v jednotlivých lokalitách. V této souvislosti vysvětlila, že zápis na seznam UNESCO nevnáší do našeho legislativního systému žádný nový zákon či předpis zpřísňující a regulující stavební činnost v daných městech. Případný zápis však zavazuje Českou republiku k velké odpovědnosti, protože ochrana nové světové památky musí být striktně dodržována a ke stavebním změnám by mělo být přistupováno nadmíru citlivě.

Na příkladu Nových Lázní v Mariánských Lázních demonstrovala Bc. Romana Riegerová z Národního památkového ústavu, jak lze rekonstruovat a provozovat špičkové lázeňské zařízení při zachování jeho autenticity a památkové hodnoty objektu. Investor by měl, podle Riegrové, vždy respektovat historické atributy opravované stavby a uvědomit si, že odpovědná obnova původní budovy může ve výsledku přilákat více klientů než novostavba bez genia loci.

Mgr. Lubomír Zeman ve svém příspěvku charakterizoval a na konkrétních příkladech popsal lázeňskou architekturu v České republice (zejména ve městech lázeňského trojúhelníku), kterou porovnal s podobou jiných lázeňských domů v Evropě. Upozornil na některé francouzské, německé a italské vlivy objevující se na českých lázeňských domech a akcentoval roli méně nápadných, ale kompozičně významných lázeňských objektů, jakými jsou například gloriety, pavilony, letohrádky či atria. Závěrem vyjádřil jednoznačné přesvědčení o oprávněnosti kandidatury všech tří západočeských měst na seznam světového dědictví. O architektuře moravských lázní a jejich vývoji poté pohovořil Mgr. Robert Šrek. Věnoval se především lázeňským centrům v Luhačovicích, Jeseníku, Teplicích nad Bečvou a Velkých Losinách. Jako poslední oslovil auditorium Ing. arch. Karel Kuča, který se zabýval problematikou ochrany lázeňské zástavby a realizací novostaveb v chráněných městských jádrech. S pomocí bohaté fotodokumentace poukázal na necitlivé stavební zásahy na památkách jak ve světě, tak i v Karlových Varech. Na druhou stranu předložil pozitivní příklady kvalitního spojení moderní architektury a historického prostředí.

Nejpodnětnější částí konference byla poměrně živá diskuse, kterou moderovala bývalá „mediální hvězda“ TV Nova – MUDr. Roman Šmucler. Ten si přizval na pódium Ivo Mlátilíka – starostu města Františkovy Lázně, PhDr. Luďka Noska – zástupce města Mariánské Lázně, Ing. Evu Valjentovou – radní pro kulturu, památkovou péči, lázeňství a cestovní ruch Karlovarského kraje a  Ing. arch. Věru Kučovou z NPÚ. Debata byla otevřená a „nakousla“ i citlivá témata ohledně dodržování legislativních předpisů při realizaci některých novostaveb v Karlových Varech. Při této příležitosti si aktéři rozpravy povzdechli nad absencí primátora krajského města. Mlátilík ve své řeči zdůraznil úlohu kvalitních a zodpovědných stavebních úřadů, které mají zásadní měrou přispívat k ochraně památkových objektů. Nosek zase vyzdvihl fakt, že případný zápis a udržení značky UNESCO bude týmová práce tří měst, která musí nejen efektivně spolupracovat, ale také se navzájem hlídat. „UNESCO by mělo fungovat jako Velký Bratr, který bedlivě sleduje dění v lázeňském trojúhelníku. A každé z našich měst bude navíc pod dohledem dvou jiných. To by mělo přinést ovoce,“ uvedl zástupce města Mariánské Lázně.

Široká škála aspektů spojená s nominačním procesem zákonitě vyvolává řadu názorů, jež jsou poté předmětem polemik a úsilí nalézt cestu jednotného postupu všech zúčastněných stran. I z tohoto důvodu byl přínos konference nepopiratelný. Jednání navíc ukázalo společnou snahu zainteresovaných institucí vytrvat a udělat vše pro to, aby se Západočeský lázeňský trojúhelník stal třináctou památkou UNESCO České republiky.

Text a foto: Jan Pomykal
(Zdroj: Karlovarský kraj)