I po vyčerpání prostředků z evropských fondů mají kraje a města relativně bohaté zdroje, z kterých mohou čerpat prostředky na budování či zdokonalování cyklistické infrastruktury. Jen je třeba vědět, kde je hledat. Bez výraznější podpory se ale zřejmě budou muset obejít realizátoři projektů terénní cyklistiky. Obecným rizikem i nadále zůstává výklad nepovolené veřejné podpory.
Kde hledat?Mohlo by se zdát, že zlaté časy, pokud jde o financování cykloturistických projektů, jsou v důsledku nového nastavení podpory cestovního ruchu z evropských fondů minulostí. Nenechte se ale mýlit – prostředků, které je možné na tyto účely použít, je i v současné době dostatek. Jen je třeba umět hledat a neupínat myšlenky jen k cykloturistice, ale zaměřit se třeba na cyklodopravu. Ale k tomu ještě dojdeme…
Kupříkladu prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu mohou plynout prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj mj. na podporu bezpečnosti dopravy a cyklodopravy. Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a jimi zřizované organizace, stejně jako provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy, mohou získat podporu na „rekonstrukci, modernizaci a výstavbu samostatných stezek pro cyklisty nebo stezek pro cyklisty a chodce se společným nebo odděleným provozem s dopravním značením C8a,b, C9a,b nebo C10a,b, sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami“, dále na „rekonstrukci, modernizaci a výstavbu jízdních pruhů pro cyklisty nebo společných pásů pro cyklisty a chodce v přidruženém prostoru silnic a místních komunikací s dopravním značením C8a,b, C9a,b nebo C10a,b, sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami“ a konečně na „úpravu a realizaci liniových opatření pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru silnic a místních komunikací v podobě vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty, piktogramových koridorů pro cyklisty nebo vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy a jízdní kola, sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami“. Program je určen pro podporu projektů realizovaných v letech 2014 až 2018 a Evropský fond pro regionální rozvoj jej podpoří 488 750 000 korunami; ze státního rozpočtu půjde na tuto podporu max. 86 250 000 korun. Příslušná výzva k předkládání projektů byla vyhlášena loni v prosinci a uzávěrka příjmu žádostí byla 29. dubna.
Jaroslav Martinek (vpravo), Daniel Mourek a Radka Žáková
|
Pokud jde o národní zdroje, základním zdrojem financování cyklistických (resp. cykloturistických) projektů je podle Jaroslava Martinka, jednatele Asociace měst pro cyklisty, Státní fond dopravní infrastruktury, který na tyto účely každoročně vyčleňuje asi 150 milionů korun. Letošní uzávěrka žádostí o podporu projektů na vybudování či údržbu cyklostezek byla v lednu. Další výzva se očekává v průběhu roku. Obce, svazky obcí a jimi zřizované organizace mohou ze SFDI pokrýt až 85 procent nákladů na příslušné projekty.
Financování rozvoje cyklistiky a cykloturistiky bylo jedním z témat letošní „COTakhle snídaně na téma Jak přispívá cykloturistika k rozvoji regionů?“. Jaroslav Martinek během této diskuse upozornil, že prostředky je možné hledat i tam, kde by to možná málokdo čekal. Silnými partnery jsou podle něj třeba Ministerstvo dopravy vyhlašující Operační program Doprava 2014–2020, Ministerstvo zdravotnictví, které spravuje program určený na podporu zdravé mobility, případně Ministerstvo životního prostředí, které vyhlásilo dotační titul na podporu tzv. čisté mobility.
Již šestým rokem funguje v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu podprogram nazvaný Cestování dostupné všem. Jedním z cílů tohoto podprogramu je „vytvoření podmínek pro zlepšení infrastruktury cestovního ruchu (např. zlepšení vybavenosti služeb podél pěších tras a cyklotras, naučných stezek a turistických cílů, vybudování míst pro odpočinek turistů, bezbariérové WC, zařízení pro úschovu kol, parkovací domy pro kola, navigační systémy apod.)“. O podporu takto zaměřených projektů mohly v rámci letošní výzvy do poloviny ledna žádat obce (vyjma statutárních měst) a také podnikatelské subjekty. Celkem by letos v rámci podprogramu mělo být rozděleno asi 70 milionů korun.
Daniel Mourek z Nadace Partnerství na COTakhle snídani podotkl, že další zdroje je možné hledat v krajích, které mají na starost mj. budování dálkových cyklotras. „Myslím, že by i kraje měly být možnými příjemci dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ řekl také Mourek. Podle Jaroslava Martinka sice kraje tuto možnost mají, nicméně s výjimkou Ústeckého a Karlovarského kraje na to zatím nebyly připraveny. A zapomínat by se podle Mourka nemělo ani na prostředky alokované do přeshraničních programů INTERREG. Každopádně by se podle Mourka měla mnohem větší pozornost věnovat nejen zdrojům financování a výši disponibilních zdrojů, ale zejména jejich využití. Mnohem více peněz by mělo putovat na marketing a především do budování silných značek, které jsou podmínkou úspěchu České republiky jako cykloturistické destinace na zahraničních trzích. „Mně tady chybí projekty, které by spojovaly větší množství subjektů napříč kraji,“ přidala se Radka Žáková s tím, že se to týká zejména dálkových stezek. „Pokud tyto stezky nebudou mít marketing, který jsme jako vzor poznali na Labské stezce, nebudou stezky náležitě využívány a peníze, které jsme do jejich výstavby investovali, se nebudou vracet,“ uvedla Žáková a upozornila na riziko projektů spojujících několik krajů – pokud se proces v jednom z krajů z jakéhokoli důvodu zastaví, projekt může zkrachovat.
„Chcete-li prostředky na cyklostezky, naučte se skloňovat slovo cyklodoprava. Většina současných programů totiž počítá právě s podporou cyklodopravy, nikoli cykloturistiky,“ přispěl Martinek zřejmě zásadní radou účastníkům snídaně. „Naučíte-li se skloňovat slovo cyklodoprava, získáte prostředky na cyklostezky a tím podpoříte cykloturistiku,“ shrnul logiku současného systému podpory.
Zprava: Martin Šlajchrt, Roman Kalabus a Václav Volráb
|
Tato rada ovšem není příliš využitelná těmi, kdo chtějí budovat projekty ve stále populárnějším segmentu terénní cyklistiky. Singltreky, singltraily a bikeparky se prostě pod cyklodopravu schovat nedají, na což na COTakhle snídani upozornil Václav Volráb z České mountainbikové asociace (ČEMBA). Žádný dotační titul podle něj s podporou projektů tohoto typu nepočítá a prostředky je třeba získat jinými způsoby. Především ze soukromých zdrojů, případně od krajů, jenže zdaleka ne všechny se k podpoře takovýchto projektů stavějí čelem. Příklad? „Když jdeme na kraj žádat o jakoukoli podporu cykloturistiky, je nám řečeno, že jsme dostali dost peněz z Regionálního operačního programu. Ale to přece byly peníze evropské, nikoli krajské!“ posteskl si například na COTakhle snídani Roman Kalabus ze Specialized Bike Resortu Valašsko. „A když si uvědomím, jaké prostředky věnují na podporu cykloturistických projektů sousední kraje, tedy Jihomoravský a Moravskoslezský, přemýšlím, co děláme špatně,“ dodal. Podle Václava Volrába je, pokud jde o podporu terénní cyklistiky, na špici zřejmě Jihomoravský kraj, kde v dohledné době vzniknou tři až čtyři projekty pro milovníky tohoto druhu cyklistiky. V některých krajích přitom podle citovaných expertů na horskou či terénní cyklistiku nepochopili přínos tohoto segmentu pro cestovní ruch. „Náš resort je postaven na kombinaci různých druhů cyklistiky, ale zřejmě největší přínos pro region v poslední době vidíme v cyklistice horské. Lidé, kteří přijedou s horskými koly, se v regionu zdrží mnohem déle než ti, kteří jen projedou po asfaltových stezkách,“ vysvětlil na COTakhle snídani Roman Kalabus a dodal, že zatímco cyklisté putující po dálkových cyklotrasách přespí v regionu obvykle jen jednou, terénní cyklisté třikrát či čtyřikrát. To by si podle něj měly uvědomit kraje při plánování podpory projektů v oblasti cestovního ruchu, resp. cykloturistiky. Podle Romana Kalabuse by se kraje měly začít na terénní cyklistiku dívat jako na hlavní cykloturistický trend.
Cykloturistika je zejména v menších příhraničních regionech jednou z mála možností, jak oživit cestovní ruch. Podle Radky Žákové, editorky webu Plzeňskonakole.cz, jsou si kraje vesměs tohoto významu cykloturistiky vědomy a v rámci svých možností ji podporují. Problém ale bývá podle Žákové s projekty mezikrajovými, které obvykle nedosáhnou na podporu z krajských zdrojů. Kamenem úrazu navíc bývá tuzemský výklad nepovolené veřejné podpory. Projekty v oblasti cykloturistiky jsou totiž závislé na zapojení komerční sféry, bez které nelze zajistit jejich dlouhodobou samofinancovatelnost. Drobní podnikatelé, jejichž služeb cykloturisté využívají především, se alespoň zpočátku neobejdou bez podpory – a s tou je u nás, jak známo, kříž. V konečném důsledku u nás podle Radky Žákové dochází k plýtvání prostředky, které se z nyní nastartovaných projektů v budoucnu nemohou vrátit. A bez toho se jen těžko podaří přesvědčit komerční sféru k tomu, aby se do těchto projektů zapojila a zajistila tak jejich samofinancovatelnost po době jejich udržitelnosti. To potvrdili i Václav Volráb s Romanem Kalabusem, kteří poukázali na to, že pro vyznačení terénních stezek je potřeba souhlasu soukromých vlastníků pozemků, jimž ale tvůrci čerpající na své projekty prostředky z veřejných zdrojů nemají na oplátku co nabídnout. Přestože přístup na pozemky dostanou zdarma, nemohou v propagačních materiálech uvést konkrétní podniky, nesmějí uživatele stezky (která sama o sobě není výdělečným projektem) informovat o konkrétních možnostech stravování v místě apod. Podle Václava Volrába se pak nikdo nemůže podnikatelům divit, že neoplývají přílišnou ochotou se do projektů zapojovat.
„Nepovolená veřejná podpora je zabijákem pro cestovní ruch jako takový, nejen pro cykloturistiku,“ přidal se Daniel Mourek, podle kterého je třeba hledat inspiraci pro vypořádání se s tímto fenoménem v zahraničí. Alespoň Nadace Partnerství se o to snaží a některými zahraničními principy se řídí při svých marketingových aktivitách na podporu dálkových tras.
Problematikou veřejné podpory se zabývá i agentura CzechTourism. Jak na COTakhle snídani informoval Martin Šlajchrt, projektový manažer pro aktivní turismus agentury CzechTourism, národní turistická centrála aktuálně shromažďuje zkušenosti a témata z regionů. V návaznosti na to by měla vzniknout konzultační pracovní skupina (mj. za účasti renomované právní kanceláře a zástupce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže), která by měla vytvořit návody, jak se s fenoménem veřejné podpory v různých oblastech vypořádat. Věřme tedy, že strašák veřejné podpory brzy zmizí.
Foto: -pmu-
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
