Personální poradna: Pozor na změny v oblasti mezd!

Od ledna 2016 došlo k určitým změnám ve mzdové politice státu, mj. ke zvýšení minimální mzdy a valorizaci výše základní hodinové sazby, která je odstupňována dle typu pracovní pozice. Po několika letech je i zvýšena sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance. Cílem je zvýšit rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a minimální odměnou tak, aby lidé měli větší motivaci chodit do práce. Co to znamená pro zaměstnavatele?

Stále více narážíme na fakt, že se lidem nevyplatí mít zaměstnání a raději zůstávají doma na podpoře. Bohužel máme problém sehnat převážně řadové zaměstnance (kuchaře, číšníky, uklízečky, recepční a další) v regionech i v Praze. Zaměstnavatelé u nás začínají poptávat pracovní sílu ze zahraničí. Třeba tato novelizace přispěje k větší rovnováze na trhu práce…

Níže je definována minimální mzda a podmínky, na koho a jakým způsobem se vztahuje a jak postupovat s jejím vyměřením v případě kratší sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance. Může se totiž stát, že zaměstnavatel je povinen zaplatit doplatek do výše minimální mzdy, do jehož součtu se nepočítají například příplatky za práci ve svátek či v noci. Tak abyste na to byli připraveni.

Minimální mzda se zvýšila o 700 Kč, tedy z dosavadních 9 200 Kč na 9 900 Kč. Zároveň byla valorizována výše základní hodinové sazby ze současných 55,00 Kč na 58,70 Kč. V návaznosti na to byly zvýšeny i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do 8 skupin, podrobně se s nimi můžete seznámit v aktuálním znění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kterým byla také po několika letech od 1. 1. 2016 zvýšena i sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, a to na 9 300 Kč. Co to znamená?

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.

V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva, nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.

Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracující v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu činí 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí 38,75 hodiny týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat také kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základní nebo nižší (v případě zaměstnance při omezeném pracovním uplatnění) hodinové sazby podle vzorce, který je níže uveden a vysvětlen.

MM_x = MM_z krát k
k = 40 / x
(MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu; z = 40 hodin; x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin)

Výpočet:

MM_37,5 = 58,70 krát k
k = 40 / 37,5 = 1,0667
MM_37,5 = 58,70 krát 1,0667 = 62,61529 zaokrouhleno na 62,60 Kč

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady nebo odměna za pracovní pohotovost.

Ing. Pavla Berkovámanaging director v personální agentuře Dream job
pavla@dream-job.cz
Tel: +420 602 723 046