Pilotní výzkum cestovního ruchu na Křivoklátsku

Pilotní výzkum k ověření metodiky systematického výzkumu cestovního ruchu v CHKO v rámci projektu „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“ (ověření metodiky) a projektu „OPTURISM“ (konkrétní analýza potenciálu pro cestovní ruch a způsobů a možností jeho aktivace) byl proveden v červenci 2006 ve vybraných částech CHKO a biosférické rezervace Křivoklátsko a v sousední vybrané části CHKO Český kras.

Stručná charakteristika CHKO a biosférické rezervace Křivoklátsko

Na středním toku řeky Berounky se po obou jejích březích na 628 km2 rozkládá CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko, která byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO v roce 1977 a jako CHKO byla zřízena výnosem Ministerstva kultury v roce 1978. Podle webu Správy CHKO Křivoklátsko (CHKO 2006) je CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko územím unikátním, kde jednak člověk po staletí působil na krajinu, současně se však snažil zachovat bohatství lesní zvěře (Křivoklátsko bylo honebním územím českých panovníků). Aktivity člověka výrazně ovlivňovaly přírodní a geomorfologické zvláštnosti území, tvořící základní atributy jeho přitažlivosti pro návštěvníky: „…hustě zalesněná členitá krajina, protkaná sítí údolí, potoků a řek, vlastní kaňon Berounky, území s výraznou inverzí a mírně suchá oblast“ (CHKO 2006). Převážně listnatými a smíšenými lesy je pokryto 62 % plochy území a les (porosty) plní i významnou protierozní funkci na leckde dosti strmých svazích údolí Berounky a jejích přítoků.

Letecký pohled od jihu od dálnice D5 na přechod mezi zemědělsko-průmyslovou krajinou poblíž Králova Dvora a utěšenou lesnatou krajinou Křivoklátska na horizontu

Podle CHKO (2006) patří mezi nejdůležitější charakteristiky území „velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, různorodá orientace stanovišť ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou kryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní výchozy s typickou teplomilnou flórou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen stěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody“. Bohatství ekosystémů na Křivoklátsku je základem nejen vyhlášení ptačí oblasti Křivoklátsko v rámci oblastí Natura 2000 (kód lokality CZ0211001), ale také dlouhodobého záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku.

Vedle krajinného rázu a řeky Berounky nabízí území i další přírodní atraktivity – světově významné naleziště trilobitů ve Skryjích, romantická Skryjská jezírka, výhledy do údolí, mnohé skály a skalní útvary, kulturní atraktivity se dvěma dominantami hradů Křivoklátu a „souhradí“ Žebrák a Točník a mnoha památkami dalšími (zámecký park u zámku českých prezidentů v Lánech, Hamousův statek ve Zbečně, hrad Týřov, kostel s dřevěnou zvonicí v Jenči atd.). Návštěvníky přitahují i technické atraktivity přímo v CHKO Křivoklátsko či v jejím bezprostředním okolí, často umístěné jako přehrada na pitnou vodu Klíčava v nádherném přírodním prostředí – bunkry z pevnostní linie v okolí Prahy z první republiky (např. Beroun, Bezděkov, Bratronice), hornický skanzen důl Mayrau Vinařice, pozůstatky koněspřežné dráhy Praha – Lány, muzeum železnice v Lužné u Rakovníka a skanzen výroby dřevěného uhlí u Bratronic.

Cestovní ruch na Křivoklátsku

Cestovní ruch se na Křivoklátsku rozvíjel již za první republiky, kdy mimo jiné vznikly výstavné rekreační vily ve Zbečně na místě označovaném jako „Riviéra“. Dlouhou tradici má na Křivoklátsku i vodáctví. Správa CHKO Křivoklátsku se jako jedna z prvních správ CHKO začala systematicky zabývat cestovním ruchem – jeho monitorováním a podporou vytváření infrastruktury pro cestovní ruch. Vytvořila první naučnou vodáckou stezku v České republice, podporuje budování vodáckých tábořišť a jejich provozování s ohledem na minimalizaci dopadů na okolí, zřídila či se podílela na zřízení naučných stezek v okolí Křivoklátu, instalovala zařízení pro automatický monitoring návštěvnosti a připravuje koncept vytvoření hippostezek.

Souhradí Točník (v popředí) a Žebrák (oválná věž v pozadí)

Na rozdíl od jiných správ Správa CHKO Křivoklátsko zaujímá ve vztahu k turismu proaktivní postoj a snaží se jej vhodně podpořit tam, kde se nenacházejí nejcennější ekosystémy, které se tak naopak snaží ochránit před nežádoucími aktivitami návštěvníků. Aby mohla efektivně rozhodovat o charakteru zástavby (včetně případné infrastruktury cestovního ruchu), má zpracovanou pasportizaci budov v celé oblasti. K oboustranné spokojenosti využívá správa CHKO spolupráci s několika školami a mnohá témata o cestovním ruchu byla zpracována v rámci bakalářských a diplomových prací. Přístup Správy CHKO se projevuje i v podpoře nalezení vhodného přístupu k využití konceptu únosné kapacity území a k využití a rozvoji potenciálu pro cestovní ruch v kontextu únosné kapacity území.

Pro cestovní ruch jsou aktivně využívány kulturní atraktivity pořádáním koncertů (hrad Křivoklát), divadelních představení pro děti i pro dospělé (hrad Křivoklát, Hamousův statek), rekonstrukcí dobývání hradu a středověkých bitev (hrad Točník), pořádáním středověkých trhů s ukázkami středověké kultury a dovedností (hrad Točník) a tematických historizujících akcí (hrad Křivoklát). Již tradičním se stalo sjíždění Berounky na vorech s pořádáním doprovodných kulturních akcí. Jednotlivé kulturní akce na Křivoklátě jsou zakomponovány do „Léta na Křivoklátě“.

Souvislá chatová zástavba v obci Račice, zhruba 2 km po proudu řeky Berounky od obce Zbečno

Základními problémy CHKO Křivoklátsko jsou z hlediska dopadů (potenciálních dopadů) cestovního ruchu na toto území:
• Sousedství rozrůstající se pražské aglomerace, s jejími zvyšujícími se územními tlaky i tlakem na rozšíření rekreačního zázemí Prahy na Křivoklátsku, ať již jde o budování dalších chat, suburbanizaci či jednodenní a vícedenní výlety a pobyty. Obdobné tlaky by se mohly projevit i od dalších větších měst v regionu (Kladno, Rakovník, Beroun).
• Sousedství dálnice D5, která může být využita jako páteř pro motorizovanou návštěvnost oblasti z České republiky i SRN.
• Velká koncentrace chat v několika lokalitách (např. katastry obcí Sýkořice, Zbečno), jejich celkový vysoký počet (6 500) i jejich nežádoucí disperze do ekologicky cenných území (např. do přírodní rezervace Bradatka), což je reliktem z období před rokem 1989.
• Rostoucí popularita vodáctví a charakter Berounky jako řeky nejnižší obtížnosti, dostupné tak i „svátečním“ vodákům.
• Případné vyhlášení národního parku na území Křivoklátska může přinést zvýšené tlaky ze strany cestovního ruchu.

Vymezení zkoumané oblasti a realizace výzkumu

Pro výzkum bylo po konzultaci se Správou CHKO prioritně zvoleno území CHKO Křivoklátsko na pravém břehu řeky Berounky včetně vybraného okolí nástupních tras návštěvníků (zejména okolí Berouna a trasy z dálnice D5), okolí hradu Křivoklát, tok Berounky a jeho bezprostřední okolí do vzdálenosti 5 km a okolí Berouna s částí CHKO Český kras. Kritérii pro výběr území byla významnost z hlediska návštěvnosti z Prahy, koncentrace biologicky nejcennějších částí území, významnost řeky Berounky jako trasy pro návštěvnost, koncentrovanost chatové zástavby a úloha hradu Křivoklát jako jedné z nejvýznamnějších atraktivit území, jehož návštěvnost je podpořena i kvalitním a pravidelně organizovaným kulturním programem.

Na základě vypracované metodiky (ZELENKA – PÁSKOVÁ 2006) byl v červenci 2006 pod vedením autora článku realizován pilotní výzkum cestovního ruchu třemi dvoučlennými skupinami studentů FIM UHK s rozdělenou územní působností, pobývajícími ve stejném období v území po dobu od 14 dnů do 3 týdnů. Výzkum byl zaměřen na:
1. Zahájení soustavného monitoringu efektů cestovního ruchu na území s důrazem na zmapování návštěvnosti území, motivace návštěvníků, jejich typické aktivity a dopady návštěvnosti v území.
2. Podrobné zmapování potenciálu území pro různé formy cestovního ruchu a zhodnocení míry jeho současného využívání, včetně současné infrastruktury cestovního ruchu a zdrojů a motivace pro její rozvoj. Významnou součástí bylo zjišťování osobní a institucionální připravenosti na rozvoj cestovního ruchu.
3. Vytvoření databáze fotografií z území na základě místního i tematického vyhledávání fotografovaných témat (potenciál cestovního ruchu a jeho rozvíjení, služby cestovního ruchu, dopady cestovního ruchu, typologicky různé scenérie krajiny).

Při získávání informací bylo kombinováno přímé získávání informací pozorováním, fotodokumentováním a rozhovory s využitím zprostředkovaných informací a statistických přehledů za uplynulé období. Informace byly získávány z následující zdrojů/následujícími způsoby:
• Rozhovory se starosty obcí a jejich zástupci, s podnikateli, zaměstnanci a odpovědnými pracovníky v cestovním ruchu, včetně vyžádání si aktuálních i historických údajů o návštěvnosti.
• Návštěvou TIC a analýzou značení a informací v terénu.
• Dotazníkovými šetřeními vodáků, návštěvníků, chatařů a chalupářů a neformálními rozhovory s nimi.
• Osobním šetřením, pozorováním a dokumentováním v terénu včetně návštěv atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu (zejména stav a využívání naučných stezek, stav zařízení služeb cestovního ruchu, dopravní infrastruktura).
• Monitorováním návštěvnosti.
• Získáváním informačních materiálů o území, jeho atraktivitách s následnou analýzou www stránek, tištěných propagačních a informačních materiálů a článků v médiích.

Intenzita cestovního ruchu ve zkoumaném území je vzhledem k jeho charakteru, typického preferencí přírodního a kulturního cestovního ruchu, významně ovlivňována počasím. Vysoký stav vody v řece Berounce na jaře a po deštích je motivací pro sportovněji zaměřené vodáky, příjemné teploty okolo 20–25 °C podporují pěší turistiku a cykloturistiku i sjíždění Berounky „svátečními“ vodáky. Z tohoto hlediska byl červenec 2006 extrémní a dlouhodobě vysoké teploty vedly k výraznému poklesu zájmu o pěší turistiku, cykloturistiku i vodáctví, jak potvrzovaly vedle zkušeností vedoucího výzkumu také dotazy u místních obyvatel i provozovatelů služeb cestovního ruchu. Proto byl původní záměr provést monitorování návštěvnosti v několika dnech a za různého počasí redukován a plošně byla monitorována návštěvnost pouze v sobotu (a průběžně i během šetření výzkumných týmů v jednotlivých lokalitách), kdy se ukazovala podle předchozího pozorování a také na základě dotazování u provozovatelů zařízení služeb cestovního ruchu jako nejvyšší.

Závěry a výstupy z výzkumu

CHKO Křivoklátsko se stala díky své poloze ve středu Čech, údolí řeky Berounky proslavené díly Oty Pavla, specifické dopravní dostupnosti a charakteru krajiny a atraktivit cílovou destinací zejména domácího cestovního ruchu. Jejími návštěvníky jsou především obyvatelé větších měst středních Čech a nejvíce turistů zde lze potkat z Prahy a Kladenska. Charakteristické údolí, které vytvořila řeka Berounka, dává krajině divoký a velice atraktivní ráz. Většina turistů se zde ale zatím vydává jen na krátké výlety, a to díky náročnému terénu a mnohdy neupravovaným turistickým stezkám s nedostatečným značením. U některých turistických stezek chybí atraktivní cílové body, které by turisty lákaly i dál od řeky Berounky, směrem například přes Karlovu Ves či Broumy do málo navštěvované oblasti mezi Zbečnem a Křivoklátem na severu a Zdicemi a Točníkem a Žebrákem na jihu. Krajina je zde „útulná“ a pestrá, ale na pěší výlet či cyklovýlet se sem vydá velice málo turistů.

Hlavní navštěvovanou oblastí (nejvíce přes svátky a víkendy) je nejbližší okolí řeky Berounky. Vedle Křivoklátu (ročně okolo 100 000 návštěvníků) jsou dalšími významnými centry návštěvnosti Rakovník a Beroun (jako vstupní brány do oblasti Křivoklátska, resp. Českého krasu), Lány a hrady Žebrák a Točník. V oblasti je poměrně velké množství církevních památek. Roubený dům patří mezi základní prvky architektury v oblasti a zdobí dodnes téměř každou vesnici. Hamousův statek, roubený dům, jehož některé části pocházejí již ze 16. století, je hojně navštěvován (přes 5 000 návštěvníků ročně), což dokumentuje zájem o typickou vesnickou architekturu. Současně je nutné zdůraznit také zájem o tradiční řemesla, středověké slavnosti, bitvy a šermířské souboje, koncerty a divadelní představení, odehrávající se v historických prostorech (Hamousův statek, hrad Křivoklát, hrady Žebrák a Točník. V této souvislosti je zřejmý význam autenticity (viz zejména Hamousův statek a hrad Křivoklát) a také významný a zatím nevyužitý potenciál pro příjezdový cestovní ruch.

Z výzkumu byly získány následující konkrétní výstupy:
• Byl vytvořen základní obraz o celotýdenním profilu využívání řeky Berounky vodáky a denním profilu v nejvíce zatížených víkendových dnech, o motivacích vodáků i o jejich aktivitách (přesněji malé míře aktivit) mimo vlastní řeku Berounku.
• Byly shromážděny detailní informace o atraktivitách obcí na sledovaném území, o způsobu rozvinutí potenciálu pro cestovní ruch a o jeho problémech (o lokalizaci, typech služeb pro cestovní ruch a jejich úrovni).
• Byly získány plošné údaje o návštěvnosti území ve vytypovaných lokalitách a trasách v rámci jednoho dne a údaje o návštěvnosti několika významných atraktivit v uplynulých letech, na Hamousově statku ve Zbečně dokonce průběh návštěvnosti v rámci jednoho dne. Pořádání akcí na atraktivitách výrazně zvyšuje jejich návštěvnost. Významná je návštěvnost doprovodných výstav (např. na Křivoklátě cca 20 % návštěvníků) a tematických akcí – návštěvníci tematických akcí tvoří na Hamousově statku 50 % návštěvníků. Pozitivní je rozvoj řemesel prezentovaných na atraktivitách a důraz na původnost architektury i nabízených produktů a předváděných řemesel, středověkých slavností a trhů.
• Byla potvrzena představa o aktivitách chatařů a chalupářů – chataři a chalupáři obvykle příliš necestují, nechodí do přírody (mají pocit, že v ní na své zahrádce jsou) a tráví čas hlavně vylepšováním chaty či zahrádky.
• Byl ověřen rozsah služeb TIC na sledovaném v území – TIC na Křivoklátě Budy je příkladem moderně koncipovaného TIC jako návštěvnické kanceláře.
• Byla porovnána připravenost na cestovní ruch na sledovaném území a v přilehlé oblasti Českého krasu, včetně předpokladů rozvoje cestovního ruchu u starostů obcí, místních podnikatelů atd.

Výzkum potvrdil předpokládaný charakter cestovního ruchu – přírodní cestovní ruch a kulturní cestovní ruch zaměřený na nejvýznamnější atraktivity, zejména na hrad Křivoklát. Intenzita cestovního ruchu však byla v červenci 2006 výrazně nižší než očekávaná, což bylo zásadně ovlivněno velmi teplým počasím. Potvrdila se také nízká kvalita služeb pro cestovní ruch na většině zkoumaného území, což může být problémem pro udržitelnost cestovního ruchu (vodáci – využívání nelegálních tábořišť; nedostatečná motivace pro využívání cyklostezek návštěvníky, nedostatek ubytovacích kapacit pro tematické pobyty). První náznaky zvyšování kvality služeb cestovního ruchu s žádoucím „majákovým efektem“ lze pozorovat v obci Křivoklát. Velká část potenciálu Křivoklátska pro přírodní cestovní ruch a pro kulturní cestovní ruch zaměřený na drobnější atraktivity není zatím rozvinut – chybí infrastruktura služeb cestovního ruchu i podél turistických tras a cyklotras, chybí dostatečné informace v terénu (např. směrovky k naučným stezkám). Až na začátky spolupráce mezi obcemi a městem Beroun chybí i zárodky destinačního managementu.

Shrnutí

V červenci 2006 se podařilo realizovat pilotní výzkum cestovního ruchu na Křivoklátsku s řadou výstupů, využitelných jako základ pro systematický výzkum cestovního ruchu v dané oblasti, pro analýzu optimálního využití kulturních a přírodních památek se shromážděním mnoha pozitivních i negativních příkladů jejich využití i jako metodický příklad výzkumu cestovního ruchu. Připravená metodika výzkumu byla v jeho průběhu modifikována a zobecněna a je využitelná ve všech oblastech České republiky především pro získání obrazu o potenciálu území pro cestovní ruch, jeho rozvinutost a předpoklady jeho rozvoje, což je jeden ze základních podkladů pro efektivní fungování destinačního managementu.

Text: Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc.
Foto: Tomáš Zelenka

Zdroje
[1] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2006): Metodika výzkumu cestovního ruchu v chráněných územích, příloha výzkumné zprávy „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“, vypracované pro MMR
[2] ZELENKA, J. a KOL. (2006a) (spoluautoři Holmanová, M., Otčenášková, T., Němec, P., Černý, J., Capko, D., Mrázek, J.): Výzkum optimalizace využití kulturního, přírodního a technického dědictví pro cestovní ruch v CHKO a biosférické rezervaci Křivoklátsko a v části CHKO Český kras, příloha výzkumné zprávy „OPTURISM“, vypracované pro MMR
[3] ZELENKA, J. a KOL. (2006b) (spoluautoři Holmanová, M., Otčenášková, T., Němec, P., Černý, J., Capko, D., Mrázek, J.): Případové studie – potenciál cestovního ruchu Křivoklátsko a Český kras, příloha výzkumné zprávy „OPTURISM“, vypracované pro MMR
[4] ZELENKA, J. a KOL. (2006c) (spoluautoři Holmanová, M., Otčenášková, T., Němec, P., Černý, J., Capko, D., Mrázek, J., Jonák, M., Sedlmajer, M.): Způsoby, ukázky a problémy aktivace a zpřístupnění přírodních, kulturních a technických atraktivit – Křivoklátsko a Český kras, příloha výzkumné zprávy „OPTURISM“, vypracované pro MMR
[5] CHKO (2006): www stránky Správy CHKO Křivoklátsko: www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz
[6] PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu, MMR, ČR, Praha, 448 str.

Tento článek vznikl jako výstup projektů MMR „Návrh systematického výzkumu cestovního ruchu v ČR se zvláštním zřetelem na kraje“, který řešila Vysoká škola hotelová Praha a její externí spolupracovníci, a projektu OPTURISM, který řešil ÚTAM AV.