Pomůže EET podnikatelům v cestovním ruchu?

O málokteré problematice panuje v cestovním ruchu tolik dohadů a nejasností, jako o elektronické evidenci tržeb (EET). Jasno se v této problematice pokusilo udělat Fórum cestovního ruchu, které v rámci veletrhu Holiday World uspořádalo ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR edukační seminář věnovaný zavádění EET v oblasti turismu.

V úvodu semináře vystoupila ministryně financí Alena Schillerová, která připomněla historii zavádění EET a vysvětlila, že základní myšlenkou bylo narovnání podnikatelského prostředí. Odmítla zároveň úvahy o tom, že je projekt namířen především vůči malým podnikatelům – ministerstvo podle ministryně bojuje s daňovými úniky na všech frontách, resp. u firem bez rozdílu velikosti.

Vystoupení ministryně bylo de facto obhajobou EET. Zaznělo mimo jiné, že jen za loňský rok přinesla evidence veřejným rozpočtům 12,3 mld. Kč, že došlo k odbourání tzv. švarcsystému v oblasti pohostinství, že roste počet plátců DPH (o 16 %) atp. I proto má prý zákon o evidenci tržeb podporu prakticky všech profesních svazů.

Podnikatele v cestovním ruchu zajímá 3. a 4. vlna EET. Ta se dotkne mj. činnosti cestovních kanceláří, pronájmu rekreačních a sportovních potřeb, výletních lodí, kanoí, jízdních kol a dalšího sportovního vybavení, ale také dopravy. Účinnost závisí na přijetí novely parlamentem, aktuálně je návrh v druhém čtení, účinnosti by měl zákon nabýt nejspíše v 1. čtvrtletí příštího roku. Má umožnit zavedení dalšího speciálního off-line režimu pro nejmenší podnikatele s nízkými ročními hotovostními příjmy (v návrhu 200 tisíc, zřejmě se ale zvýší na 500 tis.). Současně se má změnit zákon o DPH, který má zavést 10% sazbu daně na vybrané zboží a služby, mj. na stravovací služby včetně podávání točeného piva.

Součástí semináře byla i pasáž s praktickým návodem, jak do systému EET vstoupit. O tu se postaral Jiří Fojtík z generálního finančního ředitelství. Kromě tohoto obecného návodu zazněly i informace zajímavé pro jednotlivé segmenty cestovního ruchu. Zástupci cestovních kanceláří a agentur si odnesli například poznatek, že pokud agentury prodávají zájezdy jménem a na účet zastupovaných cestovních kanceláří, budou EET vybírat v režimu přímého zastoupení. Nepřímé zastoupení přijde v úvahu u koncesionářských smluv. Vzhledem k tomu, že jedna cestovní agentura obvykle zastupuje velký počet cestovních kanceláří, je podle Fojtíka efektivní využít institut „pověření“ – cestovní kancelář může pověřit druhou osobu, aby za ni prováděla evidenci tržeb. Cestovní agentura tedy svým certifikátem a svým podpisem bude vystavovat účtenky za jednotlivé zastupované cestovní kanceláře. Tomu je potřeba podřídit výběr pokladního zařízení – musí umožňovat přepínání mezi pověřujícími subjekty (tedy cestovními kancelářemi).

Krátce se Fojtík věnoval také informačním centrům a vysvětlil, že ta, která provozují obce/města a jsou příspěvkovými organizacemi, nepodléhají EET. Ostatní TIC podnikající jako fyzické osoby, s.r.o. či spolky (o.p.s.) EET podléhat budou.

V závěrečné diskuzi došlo též na problematiku sdílené ekonomiky. Zaznělo například, že zatímco taxislužba bude zahrnuta až do 3. vlny EET, společnost Uber se již dříve formou memoranda zavázala přistoupit k elektronické evidenci dobrovolně a tržby svých řidičů tedy eviduje. Jiná situace je u sdíleného ubytování – daňová správa toto ubytování zdanit umí, podle Jiřího Fojtíka ale nemá dostatek informací, jelikož např. společnost Airbnb odmítá data předávat…

O závěr semináře se postaral předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek, který mimo jiné uvedl, že obavy podnikatelů z elektronické evidence tržeb byly naprosto zbytečné a že zavedení EET pomůže všem legálně fungujícím subjektům v cestovním ruchu.

Foto: -pmu-