Porta Bohemica – Brána Čech

Ač by to mělo svou logiku, lokalitu s tímto prastarým názvem rozhodně nehledejte na hranicích našeho státu. Stačí se vypravit kousek za Litoměřice a navštívit zhruba čtyřkilometrový úsek labského údolí mezi Velkými Žernoseky a Libochovany. Řeka zde vytvořila impozantní kaňon orámovaný strmými skalnatými svahy, jehož malebnou divokost ještě zvýrazňují okolní masivy homolí Českého středohoří.

Horní varianta

Kromě možnosti projít či projet Bránou Čech po silnici vedoucí podél řeky existují další dvě (pro turistu mnohem vděčnější) varianty, které umožňují lépe pocítit mohutnost tohoto velkolepého přírodního díla. První z nich jsou zpřístupněné vyhlídky po obou stranách Labe. Navštívit můžete například tajuplný pravobřežní skalnatý vrch Kalvárie se třemi dřevěnými kříži, ke kterému se váže několik lidových pověstí. Překrásné rozhledy však nabízí především opačná strana řeky v okolí vsi Dubice. Známá je Doerellova vyhlídka (364 m), pojmenovaná po známém ústeckém malíři, nebo Labská vyhlídka u kostela sv. Barbory. Kaňon Labe budete mít jako na dlani také z tzv. Mlynářského kamene. Jde o staré signalizační místo, které dnes zdobí vysoký kříž. Naproti, na druhé straně řeky, byste neměli opomenout vrch Varhošť (639 m), na kterém se vypíná dvanáct metrů vysoká rozhledna se třemi vyhlídkovými plošinami. Z nich se vám naskytne panoramatický pohled nejen na řeku, ale také na velkou část Českého středohoří.

Jedna z vyhlídek na řeku v okolí vsi Dubice

Litoměřická exkurze

Druhá alternativa nabízí nevšední pohled na Bránu Čech z žabí perspektivy. K její realizaci je zapotřebí využít služeb plavidla s příznačným názvem Porta Bohemica, které čeří labskou hladinu na pravidelných linkách mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Nezbytnou předehrou lodnímu výletu by měla být právě prohlídka Litoměřic, královského města se starou sídelní tradicí a řadou zajímavých památek. Za všechny jmenujme alespoň chrám sv. Štěpána se zvonicí na Dómském návrší, dům „Na Vikárce“, kde žil a zemřel Karel Hynek Mácha, tzv. Gotické dvojče v Jezuitské ulici – jedinečně zachovalý měšťanský dům z druhé poloviny 15. století, barokní kostel sv. Jakuba s klášterem nebo úseky dobře dochovaného středověkého opevnění či bývalý městský královský hrad. Samostatnou kapitolu tvoří Mírové náměstí obklopené mnoha historickými domy, starou radnicí (dnes muzeum) a děkanským kostelem Všech svatých.

Vodní varianta

Ale teď už vzhůru na palubu! Pomalá a uklidňující plavba romantickou polabskou krajinou je mimořádným zážitkem. Ještě předtím, než loď vpluje do výše zmiňovaného „regulérního“ kaňonu, je k vidění několik zajímavých věcí. Hned za Litoměřicemi nelze po pravé straně přehlédnout výraznou, od kamenolomu zpola „vykousnutou“ siluetu vrchu Radobýl (399 m), se kterým je pevně spjato jméno Karla Hynka Máchy. Vrchol kopce byl častým cílem básníkových výletů a právě návštěva Radobýlu na konci října roku 1836 se Máchovi stala osudnou. Toho dne, když zde rozjímal a psal básně, vypukl v Litoměřicích požár. Mácha nezahálel a rychle utíkal pomoci s hašením. Následkem dlouhého běhu a vysilující práce onemocněl a za několik dní poté i zemřel. Vraťme se však zpátky na řeku. Po překonání lovosického zdymadla stojí za návštěvu Žernosecké jezero nebo chcete-li Píšťanská laguna. Rozlehlou vodní plochu v ohybu Labe doplnila v posledních letech moderní infrastruktura v podobě projektu Marina Labe a Club Hotelu Píšťany. Objekty nabízejí své služby jak specialistům na vodní turistiku a komerční plavbu, tak i široké, nejen „vodomilné“ veřejnosti. V základní nabídce služeb jsou ubytování, stravování, konferenční možnosti, pořádání svateb, kotvení, prodej lodního příslušenství a potřeb pro opravy vodních plavidel, možnost využití sociálních zařízení, sprch, půjčovna lodí (veslice s přívěsným motorem, plachetnice s přívěsným motorem), jízdních kol a podobně. K dispozici je také informační středisko a připojení k internetu Wi-Fi.

Píšťanská marina a Žernosecké jezero. V pozadí vlevo výrazná homole vrchu Lovoš

Přístaviště pod žernoseckými vinohrady

Nejsevernější vinice

Necelé dva kilometry dále po proudu můžete opustit loď ve Velkých Žernosekách, vinařském centru regionu. Zdejší kaskádovité svahy pravého břehu Labe jsou zřejmě již od 12. století osázeny vinnou révou. Jedná se o nejsevernější vinice na území, ale hroznům se tu díky teplému mikroklimatu daří nadmíru dobře. V současné době se o produkci vína stará firma Žernosecké vinařství, která byla založena roku 1995 a sídlí ve zrekonstruovaných prostorách zdejšího zámku. K dnešnímu datu společnost obhospodařuje 31 hektarů viničních ploch a roční výroba je v průměru 150 000 lahví o obsahu 0,75 l. Po rozsáhlé opravě zámku a revitalizaci celého areálu vinařství rozšířila společnost svou činnost o degustace vína, firemní posezení při víně a další společenské akce. No a za Velkými Žernoseky vás již naplno přivítá Porta Bohemica a její kaňonovité údolí. Celou téměř čtyřhodinovou plavbu můžete zakončit v přístavišti Vaňov na předměstí Ústí nad Labem, kde se na skále vypíná turisticky oblíbený hrad Střekov.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Ústeckého kraje a Jan Pomykal