Praha versus české kraje

Příjezdový cestovní ruch České republiky zaznamenává v průběhu roku 2006 konsolidovaná růstová tempa. V období prvních šesti měsíců minulého roku vzrostly příjezdy zahraničních turistů do ČR o 4 %, zatímco při načtení dalších tří měsíců došlo k mírnému poklesu tohoto růstového tempa na 2,7 %, vždy ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Na toto zmírnění růstového trendu ve vztahu k příjezdům zahraničních turistů do naší země mělo vliv, kromě dalších faktorů, rovněž i relativně nepříznivé počasí, které zda panovalo zejména v měsíci srpnu stejně jako v roce 2005. Právě srovnání s rokem 2005 je v tomto ohledu velmi vypovídající, neboť právě špatné počasí v srpnu roku 2005 bylo jednou z příčin zpomalení růstu příjezdů zahraničních turistů do České republiky z 8,2 % za období 1. pololetí 2005 na 4,9 % za 1. – 3. čtvrtletí 2005. Podobné situaci jsme tedy byli svědky i v roce 2006.

V průběhu roku 2006 se nám potvrdil další velmi významný trend, kdy Praha zažila jisté stagnační období v intencích příjezdů zahraničních turistů. Za 1. – 3. čtvrtletí 2006 přijelo do Prahy o 1,1 % méně zahraničních turistů. Ještě o tři měsíce dříve to bylo dokonce o 2,2 % méně, opět vždy ve vztahu ke stejnému období předchozího roku. Z této skutečnosti můžeme vyvodit několik závěrů.

V první řadě můžeme říci, že do Prahy přijíždí méně turistů z našich tradičních zdrojových destinací, tj. z Velké Británie, Německa, Itálie, USA či Francie. Například britských turistů přijelo v 1. pololetí 2006 o 15,4 % méně než ve stejném období roku 2005. Příjezdy do Prahy tudíž drží na přibližně původních hodnotách, zejména zvýšený příliv hostů z Ruska, Japonska, Norska, Polska a Nizozemska.

Dalším možným závěrem je skutečnost, že zahraniční turisté v poslední době začali snad konečně objevovat krásy našich jednotlivých krajů, resp. turistických regionů. Je otázka, zda Praha dosáhla svého maxima a zda-li bude do budoucna uplatňovat principy trvale udržitelného růstu či rozvoje cestovního ruchu. Kraje České republiky postupně zlepšují svou základní, zejména dopravní, infrastrukturu cestovního ruchu. Rozvoj a podpora regionálních letišť, která jsou například ve Velké Británii domovskými letišti mnoha nízkonákladových leteckých společností, přináší tedy především v poslední době své pozitivní výsledky. V rozvoji a investiční výstavbě ubytovacích kapacit, zejména v kategoriích vyššího standardu, nedosahují kraje takové konkurenční pozice, jakou má na trhu cestovního ruchu naše hlavní město.

V současné době tak můžeme očekávat výsledky o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení České republiky a jejích jednotlivých krajů zahraničními turisty za další načítaná čtvrtletí. Již výsledky za celý rok 2006 nám dají odpověď, zda výše uvedený vývoj příjezdového cestovního ruchu České republiky byl jen výjimkou v dosavadním trendu či zda skutečně dochází ke kvalitativním změnám v odvětví cestovního ruchu České republiky. Osobně si myslím, že tomu tak může být, ovšem je důležité zdůraznit, že výše popsaný vývoj nijak nesnižuje dosavadní význam Prahy v geografickém členění cestovního ruchu České republiky, neboť relativní ukazatele sice vyjadřují možný směr budoucího vývoje, ale absolutní čísla za jednotlivá období roku 2006 se až tak podstatně nemění.

Zdroj: ČSÚ
Ing. Martin Košatka, analytik CzechTourism