V cestovním ruchu již několik let dochází k řadě výrazných změn týkajících se právní úpravy, takže celková situace je téměř chaotická. To vyvolává kritický ohlas mezi odborníky, a i prezident klíčové Asociace hotelů a restaurací ČR Ing. Václav Stárek se při řadě příležitostí vyjádřil negativně k současné právní úpravě a její nestabilitě. Je přitom potřeba si stále uvědomovat, že předpisy týkající se přímo hotelů jsou v českém právním řádu nepočetné a roztříštěné v různých – často pro laika i nečekaných – částech právního systému.
Zatímco činnost cestovní kanceláře (částečně i cestovní agentury) je tedy řešena zejména v zákoně č. 159/1999 Sb., a mj. existuje i speciální smlouva o zájezdu v občanském zákoníku anebo je zde důkladná právní úprava třeba lázeňství nebo vinařství, pak hotely jsou na tom jinak. Při diskusích o koncepci právní úpravy cestovního ruchu v posledních letech se uvažovalo o vytvoření zákona k cestovnímu ruchu, který by obsahoval různé aspekty problematiky včetně postavení hotelů. Hovořilo se přitom buď o mnohem širší koncepci zákona č. 159/1999 Sb. nebo o léta připravovaném zákoně o podpoře rozvoje cestovního ruchu, ale v současnosti jsou takovéto vyhlídky zcela nejasné.
Foto: Thinkstockphotos.com
|
Přehledná právní úprava týkající se hotelů a ubytovacích zařízení vůbec v zásadě chybí. Klíčová je samozřejmě smlouva o ubytování, § 2326–2332 občanského zákoníku. Právní úprava tedy není rozsáhlá a proti bývalému občanskému zákoníku se změnila jen minimálně. Týká se hotelů i jiných ubytovacích zařízení, kde ubytovatel poskytuje ubytovanému přechodné ubytování, obvykle na ujednanou dobu, přičemž objednatel platí za ubytování a spojené služby. Právní úprava není rozsáhlá, protože vychází zejména z dobře známého systému ubytovacích řádů, tedy podmínek (včetně ceny), které musí ubytovatel stanovit, a s nimiž se ubytovaný může předem seznámit.
Právní úprava není rozsáhlá, protože vychází zejména z dobře známého systému ubytovacích řádů, tedy podmínek (včetně ceny), které musí ubytovatel stanovit, a s nimiž se ubytovaný může předem seznámit. |
||
 |
 |
|
Vcelku také nepřekvapí, že lze nalézt vymezení některých činností v živnostenském zákoně č. 455/1991 Sb. Zásadní definice jsou však ve stavebních předpisech, které spadají do správního práva. Je zde základní předpis, kterým je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), z něj vychází vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj – to má tedy v kompetenci nejenom cestovním ruch ale i územní plánovaní a stavebnictví. Podle jejího § 2 písm. c) se rozumí „stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.“
Důležitou roli hraje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (opět vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj dle stavebního zákona). Ta poměrně podrobně určuje podmínky staveb ubytovacích zařízení, jako jsou šířka chodeb, výška a plocha pokojů, ale třeba i důkladné detaily týkající se hygienických zařízení. Detailnost právní úpravy může ilustrovat třeba § 45 odst. 2: „… ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický a optický signál vyhlášení poplachu.“
V praxi hotelů se ovšem aparát setkává s různými právními otázkami spadajícími do mnoha odvětví. Často jde o problémy pracovněprávní, dále třeba o veřejnoprávní ochranu spotřebitelů, zejména Českou obchodní inspekcí, o občanskoprávní odpovědnost ubytovatele za škodu, daně, autorskoprávní otázky i mnohé další, o nichž zde však již nemáme prostor pojednávat.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Po pandemii koronaviru lidé začali víc cestovat. Podle tabulek na portálu tourdata.cz, které vycházejí z dat publikovaných včera Českým statistickým úřadem, přijelo do tuzemských hotelů v letošním prvním čtvrtletí 2,8 milionu hostů. Tedy asi desetkrát víc než...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
