Je jen těžko představitelné, že bychom se v přístupu ke službám mohli setkat s diskriminačním jednáním, avšak mnohdy se s ním v praxi můžeme potýkat. Překvapivé však zůstává, že takové jednání omezující přístup ke službám může být z důvodu pohlaví. Tento článek se bude zabývat nerovným zacházením se ženami v přístupu k službám a přinese příklady z praxe.
Ochranu před diskriminací z důvodu pohlaví zaručuje mnoho mezinárodních smluv, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod nebo antidiskriminační zákon. V posledních letech došlo v rovném zacházení se ženami k výraznému zlepšení, ale faktický stav stále není ideální. Stále se setkáváme s diskriminací v podobě neumožnění přístupu ke službám z důvodu těhotenství nebo tzv. pozitivní diskriminace, kdy jsou oproti ženám značně znevýhodňováni muži. Je však třeba říci, že ne každé rozdílné zacházení v poskytování zboží a služeb z důvodu pohlaví je nutně diskriminační. Pokud je rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a zvolené prostředky k dosažení tohoto legitimního cíle jsou přiměřené a nezbytné, nebude rozdílné zacházení diskriminací. Legitimním cílem je myšlena ochrana jiného práva či ohroženého veřejného zájmu. Pojďme si teorii ukázat v praxi na několika příkladech!

Veřejný ochránce práv se zabýval případem, kdy do lanového centra měly ženy značně nižší vstupné než muži, v čemž navrhovatel spatřoval diskriminaci z důvodu pohlaví v oblasti poskytování zboží a služeb. Veřejný ochránce práv však dospěl k závěru, že uplatnění rozdílných cen zahrnující slevu pro ženy je legitimní, protože provozovatel lanového centra reagoval na odlišnou poptávku mužů a žen po službách lanového centra, kdy těchto služeb využívají ve větší míře muži. Provozovatel sám potvrdil, že díky slevám pro ženy došlo k navýšení počtu žen spotřebitelek.
Dalším obdobným případem, kterým se též zabýval Veřejný ochránce práv, je otázka odděleného fitness centra pro ženy, v čemž někteří muži spatřují diskriminaci z důvodu pohlaví. Veřejný ochránce práv zdůraznil, že při poskytování služeb platí autonomie vůle, což znamená, že se poskytovatel služeb může zaměřit na specifický okruh spotřebitelů. Oddělování prostor pro ženy a muže je tak legitimní, jelikož důvodem je snaha předcházet nepříjemným situacím, které může způsobovat odlišný stupeň síly a dovedností např. ve vzpírání mezi muži a ženami, kvůli čemuž by se mohly ženy cítit méněcenné. Z těchto důvodů uznal Veřejný ochránce práv provozování oddělených fitness center za ospravedlnitelné.
Za diskriminační naopak Veřejný ochránce práv shledal postup českých pojišťoven, které odmítají poskytnout cestovní pojištění těhotným ženám. Problém spočívá v pojistných podmínkách, které stanoví výluky pro těhotné ženy na všechna rizika spojená s těhotenstvím po dosažení 24., 26., resp. 28. týdne těhotenství. Veřejný ochránce práv zjistil, že z právní úpravy sice výslovně nevyplývá povinnost pojišťoven vytvářet zvláštní pojistné produkty pro těhotné ženy, avšak pojišťovnou určené výluky pro rizika spojená s těhotenstvím musí být odůvodněna legitimním cílem. Pojišťovně by musely být prezentovány informace, ze kterých by šlo dovodit zvýšené riziko pro pojišťovnu. Některé pojišťovny však stanoví výluky pro komplikace spojené s těhotenstvím plošně i pro těhotenství, která nastanou nebo jsou zjistitelná až po uzavření pojistné smlouvy, což je dle Veřejného ochránce práv přímou diskriminací založenou na pohlaví.
Z uvedených příkladů je zřejmé, že některé rozdílné podmínky poskytování služeb založené na kritériu pohlaví nebo spojené s mateřstvím a těhotenstvím nejsou diskriminací, přestože se někomu jako takové mohou jevit. Tento článek byl zaměřen na diskriminaci žen, nicméně vše, co bylo uvedeno o legitimním cíli odlišného zacházení a o přiměřenosti odlišností, platí bez rozdílu pro veškeré jiné typy odlišného zacházení, např. s muži, dětmi, seniory, se kterými se v cestovním ruchu určitě také můžeme setkat. Z příkladů je zřejmé, že diskriminací v oblasti poskytování služeb se hojně zabývá Veřejný ochránce práv. V praxi je však diskriminační jednání podnikatelů kontrolováno také Českou obchodní inspekcí, která za jeho zjištění uloží pokutu až 100 000 Kč.
Foto: Shutterstock.com