Je jen těžko představitelné, že bychom se v přístupu ke službám mohli setkat s diskriminačním jednáním, avšak mnohdy se s ním v praxi můžeme potýkat. Překvapivé však zůstává, že takové jednání omezující přístup ke službám může být z důvodu pohlaví. Tento článek se bude zabývat nerovným zacházením se ženami v přístupu k službám a přinese příklady z praxe.
Ochranu před diskriminací z důvodu pohlaví zaručuje mnoho mezinárodních smluv, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod nebo antidiskriminační zákon. V posledních letech došlo v rovném zacházení se ženami k výraznému zlepšení, ale faktický stav stále není ideální. Stále se setkáváme s diskriminací v podobě neumožnění přístupu ke službám z důvodu těhotenství nebo tzv. pozitivní diskriminace, kdy jsou oproti ženám značně znevýhodňováni muži. Je však třeba říci, že ne každé rozdílné zacházení v poskytování zboží a služeb z důvodu pohlaví je nutně diskriminační. Pokud je rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a zvolené prostředky k dosažení tohoto legitimního cíle jsou přiměřené a nezbytné, nebude rozdílné zacházení diskriminací. Legitimním cílem je myšlena ochrana jiného práva či ohroženého veřejného zájmu. Pojďme si teorii ukázat v praxi na několika příkladech!
Veřejný ochránce práv se zabýval případem, kdy do lanového centra měly ženy značně nižší vstupné než muži, v čemž navrhovatel spatřoval diskriminaci z důvodu pohlaví v oblasti poskytování zboží a služeb. Veřejný ochránce práv však dospěl k závěru, že uplatnění rozdílných cen zahrnující slevu pro ženy je legitimní, protože provozovatel lanového centra reagoval na odlišnou poptávku mužů a žen po službách lanového centra, kdy těchto služeb využívají ve větší míře muži. Provozovatel sám potvrdil, že díky slevám pro ženy došlo k navýšení počtu žen spotřebitelek.
Dalším obdobným případem, kterým se též zabýval Veřejný ochránce práv, je otázka odděleného fitness centra pro ženy, v čemž někteří muži spatřují diskriminaci z důvodu pohlaví. Veřejný ochránce práv zdůraznil, že při poskytování služeb platí autonomie vůle, což znamená, že se poskytovatel služeb může zaměřit na specifický okruh spotřebitelů. Oddělování prostor pro ženy a muže je tak legitimní, jelikož důvodem je snaha předcházet nepříjemným situacím, které může způsobovat odlišný stupeň síly a dovedností např. ve vzpírání mezi muži a ženami, kvůli čemuž by se mohly ženy cítit méněcenné. Z těchto důvodů uznal Veřejný ochránce práv provozování oddělených fitness center za ospravedlnitelné.
 |
||
|
Je třeba říci, že ne každé rozdílné zacházení v poskytování zboží a služeb z důvodu pohlaví je nutně diskriminační. |
||
|
 |
|
Za diskriminační naopak Veřejný ochránce práv shledal postup českých pojišťoven, které odmítají poskytnout cestovní pojištění těhotným ženám. Problém spočívá v pojistných podmínkách, které stanoví výluky pro těhotné ženy na všechna rizika spojená s těhotenstvím po dosažení 24., 26., resp. 28. týdne těhotenství. Veřejný ochránce práv zjistil, že z právní úpravy sice výslovně nevyplývá povinnost pojišťoven vytvářet zvláštní pojistné produkty pro těhotné ženy, avšak pojišťovnou určené výluky pro rizika spojená s těhotenstvím musí být odůvodněna legitimním cílem. Pojišťovně by musely být prezentovány informace, ze kterých by šlo dovodit zvýšené riziko pro pojišťovnu. Některé pojišťovny však stanoví výluky pro komplikace spojené s těhotenstvím plošně i pro těhotenství, která nastanou nebo jsou zjistitelná až po uzavření pojistné smlouvy, což je dle Veřejného ochránce práv přímou diskriminací založenou na pohlaví.
Z uvedených příkladů je zřejmé, že některé rozdílné podmínky poskytování služeb založené na kritériu pohlaví nebo spojené s mateřstvím a těhotenstvím nejsou diskriminací, přestože se někomu jako takové mohou jevit. Tento článek byl zaměřen na diskriminaci žen, nicméně vše, co bylo uvedeno o legitimním cíli odlišného zacházení a o přiměřenosti odlišností, platí bez rozdílu pro veškeré jiné typy odlišného zacházení, např. s muži, dětmi, seniory, se kterými se v cestovním ruchu určitě také můžeme setkat. Z příkladů je zřejmé, že diskriminací v oblasti poskytování služeb se hojně zabývá Veřejný ochránce práv. V praxi je však diskriminační jednání podnikatelů kontrolováno také Českou obchodní inspekcí, která za jeho zjištění uloží pokutu až 100 000 Kč.
Foto: Shutterstock.com
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
