I vinařství bylo zasaženo koronavirem, ale ve srovnání s cestovními kancelářemi, hotely a restauracemi jsou dopady na tento segment mnohem nižší. Zásadní roli zde hraje, nakolik byl konkrétní vinař vázán na běžnou výrobu nebo obchod, a nakolik spojen s místním tvrdě zasaženým cestovním ruchem, jako je tomu u některých obcí hlavně na jihu Moravy.
Právní úprava vinařství má od cestovního ruchu naprosto odlišný charakter. Předpisy cestovního ruchu řeší hlavně ochranu spotřebitele u zájezdů a timesharingu, což vychází z práva EU, a do českého práva se prosadilo až na přelomu tisíciletí jako zcela nový prvek. Další klíčovou součást právní úpravy turismu některých zemí (např. Slovensko nebo Rakousko) tvoří předpisy upravující destinační management a jeho fungování v rámci veřejné správy. Tento zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu se ovšem v ČR neprosadil a od roku 2018 funguje na dobrovolné – v podstatě kvaziprávní bázi – systém certifikace organizací destinačního managementu. Mnohé otázky cestovního ruchu soustavnou právní úpravu zcela postrádají a dílčí předpisy jsou až pozoruhodně roztříštěné. Tak je tomu třeba u hotelů, kde lze přiřadit hlavně různorodé normy týkající se stavebních a hygienických aspektů.
Vinařství má naopak systematickou úpravu v rozsáhlém zákoně. Právní úprava vinařství má pradávnou tradici sahající k počátkům práva vůbec, tedy u nás do středověku, v cizině i dále. Vinařství u nás bývalo preferovaným oborem spjatým s šířením křesťanství a později rozvojem měst, proto jsou s ním spojeny postavy slavných panovníků jako je kníže svatý Václav nebo císař a král Karel IV. Přes tyto pradávné pozoruhodné tradice, kterou jsou samozřejmě také využívány pro turismus, však nelze přehlížet složitý vývoj práva a mnohé velmi moderní tendence. Vinařství patří k nejdůležitějším segmentům zemědělství v EU, která je přitom hlavní produkční oblastí vína na světě. Společná zemědělská politika je až pozoruhodně významným prvkem evropské integrace, a to již od šedesátých let. Bohužel je pro ni charakteristická komplikovaná byrokratičnost s přemírou dotací a státních zásahů, což se týká i vinařství, které upravuje pro laika až neuvěřitelné množství evropských předpisů.
Nejzásadnější zvažovanou změnou, o které se již několik let diskutuje, ale je otázkou, kdy a zda vůbec se jí podaří prosadit, je reforma značení vín.
I vnitrostátní právní úprava je rozsáhlá a v mnohém komplikovaná. Klíčový je rozsáhlý a místy velmi detailní zákon z 29. dubna 2004 č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který nahradil stejnojmenný zákon z roku 1995. Největší novelizace vinařského zákona byla z roku 2017 kvůli některým požadavkům EU ale hlavně s cílem bojovat proti černému trhu. Po několika letech přináší tato novelizace spíše zklamání a například požadavky na obaly jsou neekologické a zbytečně komplikující.
Nejzásadnější zvažovanou změnou, o které se již několik let diskutuje, ale je otázkou, kdy a zda vůbec se jí podaří prosadit, je reforma značení vín. Ve světě se používají dva systémy, označované jako germánský a románský. Tzv. germánský způsob – používaný v Česku a v zásadě i sousedních zemích – dělí kvalitu vín dle cukernatosti hroznů, kdy vychází z ne vždy platné představy, že čím je sladší mošt, ze kterého se víno vyrábí, tím lepší bude víno. Románský způsob značení (apelační systém) posuzuje vína hlavně dle regionálního původu hroznů, které mu dávají originální charakter. Otázka je ale ve skutečnosti složitější, protože oba systémy jsou provázané.
Vinařství má pradávné tradice, ale přesto je dynamicky se vyvíjejícím oborem, který může ještě výrazněji přispívat k rozvoji cestovního ruchu. Zmínit lze třeba využívání pradávných tradic vinařství, což vede k popularitě oranžového vína v posledních letech. Na druhé straně může výraznou roli hrát omezování chemie při výrobě, tedy rozšiřování biovýroby – ještě razantněji u biodynamického zemědělství. V éře obecného zájmu o ekologii může návštěvníky přilákat procházka mezi vinicemi s minimálním užitím chemie. Propagátorem těchto metod jsou v Čechách Vinné sklepy Kutná Hora, v jejich sídle v klášteře Voršilek se ostatně bude konat další konference Aktuální otázky právní úpravy cestovního ruchu VII. (termín dosud nestanoven, závisí na uvolnění opatření – informace budou na Právo a cestovní ruch http://turismus.prf.cuni.cz/ ).
Warning: Undefined variable $post_objects in /data/web/virtuals/367104/virtual/www/domains/dragonboatevents.cz/wp-content/themes/komora/single.php on line 98
Zájemce o právní dopady koronaviru je možno upozornit na nový online kurz Juridika Právnické fakulty UK od dr. Petráše a dr. Dvořákové Právo a cestovní ruch v době koronaviru 16 .6.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.