Prázdninové plány Čechů a Slováků COVID-19 moc nezměnil

Posuďte sami:

Více než 90 % dotazovaných plánuje na letošek dovolenou, jen maličký střípek je přesvědčen, že letos nikam nepojede. 75 % dotazovaných směruje své plány na červenec a srpen, velká část (40 %) své cestovatelské plány uskuteční v září a říjnu, i když jen čtvrtina z dotazovaných má svůj pobyt již rezervovaný. Celých 75 % se chystá svou dovolenou strávit v domovině, tedy v Česku a na Slovensku. Na tuto odpověď má pochopitelně velký vliv pomalu ustupující pandemie koronaviru, i tak je to ale obrovská šance právě pro vás, české a slovenské hotely, které z této nešťastné situace můžete nakonec ještě něco vytěžit. Délka pobytu se v odpovědích pohybuje nejčastěji v rozmezí 4 až 6 dnů, zhruba polovina dotazovaných se chystá jako dovolenou strávit jen prodloužený víkend či necelý týden a nejčastěji jde o single páry (romantické balíčky a wellness) a rodiny s dětmi (vyžití pro děti a rodinná zábava).

Zajímavé jsou odpovědi ohledně reakcí hotelů na bezpečnostní opatření týkající se pandemie. I když celých 75 % dotazovaných odpovědělo, že hotel by měl přijmout nějaká opatření (nejčastěji jde o zvýšenou hygienu a umístění dezinfekčních prostředků v prostorách hotelu i hotelového pokoje), jen zhruba pětina považuje připravenost hotelu na epidemiologickou bezpečnost za důležitý faktor při výběru hotelu. Celých 40 % uvedlo, že tento fakt nehraje při jejich rozhodování příliš velkou roli.

Graf – Vyhledávání slova „hotel“ na Googlu v různých zemích (březen–květen 2020)

Zdroj: Profitroom (zpracování COT media)

Na závěr údaje více než pozitivní: 65 % dotazovaných uvedlo, že jejich rozpočet na cestování v roce 2020 bude stejný nebo podobný jako v loňském roce, i když třetina dotazovaných přiznala, že rozpočet jejich domácnosti se oproti loňskému roku zhorší. V průzkumu byly celkem rovnoměrně zastoupeny všechny věkové skupiny od 25 do 55 let a jen třetina pocházela z velkého města nad 500 tisíc obyvatel, tedy z Prahy. Dotazníkové šetření stále probíhá a každým dnem sbíráme nová a nová data. Předpokládám, že do konce května budeme mít více než 3 000 odpovědí, ze kterých budeme moci vycházet.

Stav recenzí je úměrný obsazenosti

Věštit z koule neumí nikdo z nás, existuje ale místo, podle kterého s pomocí chytrých technologií (nebo tedy spíše firem, které jimi disponují, a jsou ochotny tato data s vámi sdílet) lze alespoň předpokládat vývoj budoucího cestování. Jedním z takových nástrojů je například Travel Health Index společnosti TrustYou, který měří cestovatelskou aktivitu pomocí počtu publikovaných recenzí týden po týdnu a srovnává ji s aktivitou stejného období loňského roku. Jde o globální index ukazující celosvětový stav změny počtu recenzí, stejně jako index každého daného státu, kde je provedeno více než 10 recenzí za daný týden. Uvedena je navíc také procentuální změna od právě minulého týdne.

Ke dni 24. 4. vykazoval THI číslo 3, což znamená, že v týdnu končícím 19. dubna 2020 byla publikována pouhá 3 % počtu recenzí ze stejného týdne roku 2019. Pokles o 1 % ukazuje, že čísla jdou stále ještě směrem dolů. To přiznává i viceprezidentka TrustYou Valerie Castillo, která uvádí, že v polovině března ukazoval globální THI 60, o dva týdny později pak jen 10. Ke dni 15. 5. je THI na úrovni 4. Na stránkách TrustYou (www.trustyou.com/travel-health-index) můžete vidět vývoj v reálném čase a sledovat, jak se počet recenzí mění. Tento počet je totiž úměrný tomu, jaká je obsazenost ubytovacích zařízení. Lze předpokládat, že s otevřením ubytovacích zařízení se pomalu ale jistě začne THI vyvíjet pozitivně. Samozřejmě záleží na tom, jak budou hosté naladěni na cestování. Současný stav bohužel není nikterak pozitivní.

Sledujte situaci v hotelnictví live

Další společností, která se rozhodla podělit se s hoteliéry o zajímavá data, je Profitroom. Pomocí vybrané skupiny hotelů používajících jejich technologie například v průzkumu zjistila, jak moc bylo v měsících březen a duben 2020 ve vyhledávači Google zadáno slovo „hotel“. Křivka pochopitelně v čase klesá, v případě Velké Británie a Polska však zůstává po celou sledovanou dobu v rozmezí 25 až 50 %, v České republice od poloviny dubna malými poskoky stoupá až zhruba k 35 %.

Zajímavá je křivka pohybu na webových stránkách sledovaných hotelů, z které lze odvozovat vývoj přímých rezervací. Na konci března je tento index pod hodnotou 10, od poloviny dubna stoupá od 15 směrem k 30 v prvním květnovém týdnu. Dynamika skutečně provedených rezervací v období březen a duben 2020 porovnaných se stejným obdobím loňského roku však zase tak moc pozitivní není, hned druhý březnový týden počet rezervací spadl oproti loňsku o 90 % a zvedat se začal mírně až na začátku května na pokles o 70 %, v některých dnech dokonce „pouze“ o 50 %. Z této statistiky vyplývá, že hosté, kteří nyní rezervují své pobyty, využívají možnosti rezervace přímo u konkrétního ubytovacího zařízení.

Tento trend kopíruje fakt, že hranice jsou pro příjezdový cestovní ruch uzavřeny a že zahraniční hosté rezervují více přes zprostředkovatele, přičemž domácí cestovní ruch je podporován přímými rezervacemi.

Křivka skutečně provedených rezervací zaměřených pouze na letní období, tedy začátek června až konec srpna, v podstatě kopíruje křivku celkových rezervací. Při pohledu na poslední graf, který zaznamenává zájem hostů o jednotlivé prázdninové dny, můžete odhadnout a plánovat období, kdy by měl být váš hotel obsazenější, a podle toho se připravit. Dobře tak například vypadá konec června a první červencový týden.

Osobně vidím světlo na konci tunelu. Další metou jsou pro nás otevřené hranice a věřím, že to na sebe nenechá dlouho čekat. Německo své hranice s částí okolních států otevřelo ke konci května, se zbytkem je to naplánováno na 15. 6. 2020. Německá kancléřka však stále doporučuje, aby se Němci omezili v masivních dovolenkových akcích a zůstali spíše doma.

Samotné otevření hranic pro nás tedy není 100% jistotou, že vše bude jako dříve. Naši hosté musejí získat důvěru v to, že je bezpečné cestovat a že své cestování nemají omezovat, už jen proto, aby si udrželi duševní zdraví. Domnívám se, že nic už nebude jako dříve a novou realitu si budeme muset nejdříve „osahat“. Vše, co nám fungovalo dříve, nyní fungovat nemusí a obráceně. Jako hoteliéři musíme být otevřeni všem možnostem. Kdo zažil ekonomickou krizi 2008–2009, ten by mohl vyprávět. Já z ní vyšla polepšená. Vím, že v krizi je potřeba detailní kontrola nákladů. Že se musíme soustředit na nové trhy (toto se nyní týká velkých měst, západočeských lázní nebo Prahy) a najít alternativní zdroj příjmu. Výpadek velkých mezinárodních konferencí těžko nahradíme, když jsou hranice zavřené. Předpokládám, že naše pozornost se bude upínat k tuzemským firemním klientům.

Velmi pozorní a obezřetní budeme muset být na poli cenové politiky. Pamatujme, že zlevněním o 50 % rozhodně nezískáme o 50 % více klientů. Chápu, každá koruna dobrá, ale za jakou cenu? Pokud se rozhodneme hotel otevřít, bude pro nás nejdůležitější vydělat především na ty nejnutnější náklady. A celkově začít náklady optimalizovat, protože v době, kdy business fungoval, jsme nákladovou stránku moc neřešili. Kromě provozních nákladů by nás nyní měly zajímat především náklady spojené s prodejem. Provize, které platíme zprostředkovatelům za jejich marketingovou práci. Zde bych viděla velký prostor pro vylepšení.

První, co bych nyní smetla ze stolu, jsou právě zmiňované rady – snižte ceny a vytvoříte si tím poptávku. Určitou revizi budeme muset udělat i v oblasti záloh a storno podmínek. Neznamená to ale, že předplacené pobyty jsou „mrtvé“. Ano, předplaceným pobytům možná odzvonilo třeba v Praze a dalších městech, provozuji-li ale hotel v regionu a mám vysokou poptávku, mohu ji regulovat právě tímto způsobem. Každý z nás má právo si určit, jestli chce za prodaný pokoj alespoň zálohu 1 noci s příznivými storno podmínkami, aby prodej podpořil. Ruku na srdce, letenku si člověk také nekoupí bez úhrady. Nebo ano?

Vím, že portály nás nyní nezachrání, protože samy bojují o přežití. Bojují o svoji reputaci, chtějí prodávat, a proto potřebují naše levné ceny a super podmínky. Jen bohužel chtějí prodávat na úkor nás, protože slevu na pobyt poskytujeme my, nikoliv ony. Mají-li chuť rozdávat slevy, mají tu možnost, a to ze svého. Jejich klienti a naši hosté, ačkoliv by chtěli, cestovat nemohou, ať už z jakéhokoliv důvodu. Tím jsou již několikrát zmiňované hranice, dále ale také např. uplatňování „no travel policy“ ve velkým firmách, případně obava některých o své zdraví či nejistota ohledně dění v zahraničí. A samozřejmě někteří mají i nižší příjem.

Existuje vůbec nějaký rozumný recept? Osobně to vidím tak, že se musíme vrátit na začátek toho, kdy jsme drželi otěže v rukou my, a ne portály. Reálné statistiky od Profitroom hovoří jasně. Vsaďte na vlastní rezervace, podporujte hosty v rezervaci napřímo.

Držím vám palce. Naším cílem je mít spokojené klienty. Naším cílem je přežít tuto krizi a jít cestou dlouhodobé prosperity. Krátkodobá řešení jsou cestou do pekel.