Pražské letiště se dočká přímého spojení s centrem města

Mluví se o ní dlouho. V podstatě od chvíle, kdy došlo k rozhodnutí, že nově prodloužená trasa pražského metra nepovede na letiště, jak bylo původně zamýšleno, ale naopak se stočí jiným směrem. Metro mohlo přinést jednoduché, rychlé a účelné spojení mezinárodního Letiště Václava Havla Praha s centrem města. Toto spojení však kvůli konečné změně trasy i nadále chybí. V posledních dvou letech se tedy opět začalo čím dál častěji a čím dál hlasitěji mluvit o vybudování rychlodráhy, která tolik potřebné spojení zajistí.

Letiště se nachází na severozápadním okraji Prahy, který je v současné době poměrně složitě dopravně dostupný. Stejně jako oblast Kladenska, tedy největší středočeská aglomerace, ze které denně dojíždí za prací do Prahy až 20 000 lidí. Propojení těchto oblastí stojí v základu současných snah o modernizaci prozatím jednokolejné trati Praha–Kladno s odbočkou právě na zmíněné letiště. Nyní vede na nejvytíženější české letiště pouze trasa po silnici. Ať už je využívána osobními vozy, taxislužbou, autobusovými linkami pražského MHD, či speciální linkou AE (Airport Express), nepředstavuje kvůli současné dopravní situaci, která v okolí letiště panuje, zrovna ideální způsob přepravy. A to nemluvíme pouze o časové náročnosti, ale především o cestovním komfortu. Kapacita městské hromadné dopravy obsluhující letiště jednoduše není v rámci aktuálně rostoucí obliby nejen letecké dopravy obecně, ale i Prahy jako turisticky populární destinace, dostačující.

Metro, nebo rychlodráha?

V prvotních úvahách se vždy předpokládalo, že centrum města se s letištěm propojí právě metrem. Mělo jít o nejlevnější a nejkomfortnější variantu dopravní obslužnosti. Plán byl však nakonec změněn. Tím, že v současnosti je konečná stanice trasy A v Motole, zbývaly dvě možnosti. Buď stávající trasu prodloužit až do plánované stanice pražského letiště, nebo trasu rozvětvit, kdy jedna část by z Motola pokračovala jihozápadním směrem a druhá část by se táhla na severozápad k letišti. Varianta rozvětvení vzala poměrně záhy za své, jelikož město se rozhodlo upřednostnit výstavbu úplně nové trasy metra. Varianta stočení zpět na letiště se navíc ukázala nejen jako poměrně drahá (vzhledem k technologii výstavby), ale i jako poměrně nepopulární možnost. Z cesty by totiž ­udělala hotovou okružní jízdu tunelem, která by pravděpodobně trvala déle, než nyní zabere cesta po silnici. Návrhy se tedy začaly obracet k možnosti železničního spojení, které je pro turisty s objemnými zavazadly mnohem atraktivnější. Navíc tento způsob spojení s letištěm má v současnosti většina evropských metropolí, což jen dokazuje jeho funkčnost.
  

 
Ani v tomto případě se však v počátcích návrh nesetkal s kladnou odezvou. Řešení situace navíc dlouhou dobu problematizovalo ne­úspěšné vyjednávání jednotlivých zainteresovaných subjektů. Především poté městských částí Prahy 6 a Prahy 7, které odmítaly povrchový způsob vedení železnice přes jejich území, protože by výrazně narušil ráz okolního prostředí. Hlavním zájmem zmíněných městských částí byla navíc především snaha pomocí železnice zklidnit dopravu v ulicích Evropská a Patočkova, kterými se nyní do centra města dostávají právě lidé z Kladenska. Spojení s letištěm bylo vždy bráno spíše jako příjemný bonus, než jako hlavní požadavek. Za nejproblematičtější část projektu byl přitom vždy považován úsek mezi Veleslavínem a Dejvicemi, kde nyní vede zmíněná jednokolejná trať obsluhovaná motorovými vlaky. Ta by byla pro provoz rychlodráhy jednoznačně nedostačující a provoz by výrazně komplikovala a zpomalovala. Proto docházelo k neustálým odkladům a vyjednáváním, které vybudování rychlodráhy výrazně posouvaly. Naopak nejméně problematickou částí bylo vždy právě spojení z Kladna ke stanici metra Veleslavín, které mělo obsluhovat i letiště. Primárním úkolem v rámci tohoto úseku totiž od počátku bylo především vybudování nové podzemní stanice Letiště Václava Havla a zahloubení železniční stanice Veleslavín s přímou návazností na metro A.

Konečně posun

V červenci minulého roku došlo v otázce propojení letiště s centrem města k posunu. Centrální komise Ministerstva dopravy na základě studie proveditelnosti schválila projektovou přípravu tzv. varianty R1spěš, kterou v současné době aktivně realizuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Tato varianta spočívá především v modernizaci stávající železniční trati mezi Masarykovým nádražím a Kladnem s odbočkou na letiště. Pozitivní zprávou je především skutečnost, že se na této va­riantě bez větších problémů shodly všechny zainteresované subjekty. Tedy nejen magistrát a ministerstvo dopravy, ale i jednotlivé městské části a SŽDC. Nově má být trať dvoukolejná, elektrifikovaná a má se rozšířit o šest zastávek. Ve špičce tak na ni bude možné vypravit až šest párů osobních a spěšných vlaků za hodinu, což výrazně napomůže zvýšení kapacity městské hromadné dopravy směřující nejen na letiště, ale i na Kladensko. Ve zmíněném problematickém úseku mezi Veleslavínem a Dejvicemi se aktuálně do budoucna počítá s vybudováním dvou souběžných podzemních tubusů, které se budou táhnout paralelní trasou raženou Střešovickým masivem. „Toto plně podpovrchové řešení jako jediné zcela uvolňuje koridor stávající trati a umožňuje tedy alternativní využití prostoru například k vybudování cyklostezky,“ uvedlo SŽDC. Řešení je však finančně poměrně nákladnou záležitostí, která bude muset projít schválením Evropské unie, z jejíchž operačních fondů má být projekt financován především.

Graf 1 – Preferovaný dopravní prostředek při cestě na letiště

Zdroj: Agentura Talk (SŽDC)

SŽDC se tedy navíc vzhledem ke komplikovanosti stavby rozhodlo k jejímu rozčlenění na dílčí úseky, jejichž vybudování se bude vždy řešit individuálně tak, aby nedošlo ke zbytečným zdržením. Nejprve se začne s modernizací stávajícího železničního spojení a doprovodné infrastruktury mezi Kladenskem a Veleslavínem, které umožní poměrně brzké vylepšení spojení na letiště. Až mnohem později se začne řešit úsek z Veleslavína k Masarykovu nádraží. Pro lepší propojení letiště s centrem města není dle zainteresovaných subjektů vzhledem k existenci metra úplně klíčovým úsekem. Celkové propojení jediným dopravním prostředkem by však do budoucna přineslo tolik žádané zvýšení komfortu cestování s velkými zavazadly.

Začátek modernizace je plánován na rok 2019 a celkové náklady jsou odhadovány na 18–22 miliard korun. Značná část prostředků by měla pocházet z operačního programu Doprava II. Evropské unie. Na počátku letošního listopadu již SŽDC vybrala projektanta pro nejpodstatnější úsek a zároveň nejméně problematický úsek Kladno–Veleslavín s budoucí zastávkou Praha – Letiště Václava Havla. Výběrová komise zvolila za vítěznou nabídku firmy Metroprojekt, přičemž rozhodla především nejnižší cena, která byla stanovena na téměř 61 milionů korun. Předpokládá se, že první cestující by se pomocí rychlodráhy mohli na letiště dopravovat již v roce 2023 či 2024 a cesta z centra by jim neměla zabrat ani půl hodiny.

Jak to vidí cestující

V srpnu letošního roku provedla agentura Talk pro SŽDC průzkum veřejného mínění, ve kterém se přímo v odletových halách Letiště Václava Havla Praha ptala více než tisícovky cestujících na preferovaný způsob dopravy na letiště. Průzkum odhalil, že jako nejlepší způsob dopravy je vnímána právě železnice, kterou uvedlo téměř 51 procent dotazovaných (viz graf 1). To je skutečně výrazná většina. Další způsoby dopravy poté nelze považovat za příliš preferované, jelikož na druhém místě skončilo metro s pouhými 16,4 procenta. Doprava autem získala podporu 9,2 procenta, aktuálně nejvyužívanější spojení pomocí autobusu poté 7,1 procenta a taxi pouhých 4,6 procenta.

Graf 2 – Preferovaný dopravní prostředek při cestě na letiště (cestující, kteří strávili na cestě nejméně 90 minut)

Zdroj: Agentura Talk (SŽDC)

Ve skupině cestujících, jimž cesta na letiště zabrala více než 90 minut, se poté popularita železničního spojení ještě navyšuje (viz graf 2). Průzkum zároveň odhalil, že aktuální dopravní obslužnost rozhodně cestující nemotivuje k využití městské hromadné dopravy a většina dnes přijíždí na letiště osobním automobilem, což vzhledem k současné dopravní situaci v Praze rozhodně není žádoucí trend.

Ilustrace: Shutterstock.com