Předposlední únorová neděle bude patřit oslavám Mezinárodního dne průvodců. Ti mají za sebou – stejně jako mnoho dalších oborů – velmi těžký rok. V jakými nadějemi vyhlíží návrat do „normálu“ a jak jsou připraveni na nové výzvy? Na to a mnoho dalších témat jsme se zeptali předsedy Asociace průvodců ČR Stanislava Volemana.

Bude dle vás 21. 2., tedy na Mezinárodního den průvodců, již co slavit? Respektive vidíte nějaké světlo na konci tunelu?
Mezinárodní den průvodců letos určitě oslavíme. Má pro nás také symbolický rozměr vzájemné solidarity a spolupráce průvodců po celém světě v dobách dobrých i špatných. Tématem letošního roku je „Průvodce vypravěč, tedy storyteller“. Když naše příběhy nemůžeme vyprávět v přímém kontaktu, přeneseme je do světa technologií.
Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo o prodloužení příjmu žádostí do programu COVID – Podpora cestovního ruchu, ve kterém myslí i na průvodce. Jak tuto podporu vnímáte?
Každou pomoc vítáme. Průvodci po ní začali volat od druhé poloviny srpna, kdy se ukázalo, že léto nedopadlo dobře a podzimní restart cestovního ruchu je nejistý. Pro většinu průvodců se situace stala neudržitelnou. Z dotace připravované od konce loňského října zatím průvodci pomoc neobdrželi. Výplaty očekáváme v nejbližších týdnech. Pro mnohé přichází dotační peníze pozdě, jiní nesplňují dotační podmínky či sami neumí žádost podat.
Pomůže tedy program průvodcům nějak přečkat do doby, než se obnoví tuzemský cestovní ruch? A kdy v jeho restart doufáte?
Částka 40 či 50 tisíc korun pomůže pokrýt minimální povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které průvodci musí od loňského září pravidelně odvádět a v odvodech pokračovat po dobu dalších šesti měsíců od obdržení dotace. Tedy v lepším případě do konce srpna. Je velmi těžké odhadnout, jaký bude další vývoj. Zda můžeme počítat s letošním podzimem či spíše s jarem 2022 a jak rychle to půjde.
Tušíte již, jaký je meziroční pokles tržeb z průvodcovské činnosti?
Pokles tržeb je veliký. Na přesná čísla je však brzy. Většina průvodců uzavírá předchozí rok až s odevzdáním daňového přiznání, tedy nejpozději k 1. dubnu.
Mnoho průvodců muselo kvůli epidemii skončit a najít si práci v jiném oboru. Myslíte si, že se budou chtít této profesi po návratu do „normálu“ ještě věnovat, nebo obor o tyto kvalifikované odborníky přišel?
Tuto otázku je těžké zodpovědět. Pro mnohé průvodce je jejich profese srdeční záležitostí. Vše záleží na tom, zda a jak se cestovní ruch a s ním spojená poptávka po službách obnoví.
Myslíte, že bude mít pandemie dlouhodobý negativní vliv na zájem ze strany studentů a nových zájemců o tuto profesi?
Osobně se trochu obávám nejen o naši profesi. Pokles zájmu o studium na některých odborných školách v zahraničí je už vidět, třeba v Itálii.
Průvodci budou k výkonu své činnosti od letošního roku potřebovat český národní průkaz průvodce. Jak toto opatření proti amatérským/nekvalifikovaným průvodcům vnímáte?
Asociace průvodců ČR mnoho let prosazuje zavedení odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti a nastolení rovných podmínek na trhu. Zavedení průkazu je k tomu prvním krokem. Měli bychom raději průkaz jenom jeden podmíněný odbornou kvalifikací pro oblast působnosti průvodce. Celá věc je teprve na začátku.
Jak jsou průvodci připraveni na pravděpodobnou další individualizaci poptávky a na konkurenci nových technologií?
Individualizace služeb a dopady digitalizace nejsou novou záležitostí. Někteří cestovatelé budou jistě preferovat digitální služby, jiní si najmou opravdového průvodce. Spíše jde o to, jak účelně nové technologie v práci průvodce využít. Navzdory všem technologickým výzvám stále věřím, že cestovní ruch má budoucnost a služby kvalifikovaných turistických průvodců si najdou své zákazníky.
Foto: Shutterstock.com, -gk-