Přeshraniční vymáhání pohledávek v EU

Věřím, že systém vymáhání pohledávek uvnitř České republiky je většině podnikatelů již bohužel dobře znám. Jde o postup charakterizovaný neúspěšným jednáním s obchodním partnerem nebo zákazníkem, zasláním předžalobní výzvy, nezaplacením dluhu přes výzvu, návrhem na vydání (elektronického) platebního rozkazu, zaplacením soudního poplatku, vydáním (elektronického) platebního rozkazu, dále případně odporem žalovaného, nařízením soudního jednání, rozsudkem a jeho výkonem.

Jak je to ale u vymáhání pohledávek v zahraničí? Jsou podnikatelé v cestovním ruchu znevýhodněni tím, že jejich smluvními partnery jsou častěji zahraniční společnosti nebo spotřebitelé s bydlištěm mimo ČR? Může český podnikatel i jinde v Evropské unii požadovat vydání obdoby českého „plaťáku“?

Při řešení sporu, který má přes­hraniční prvek, je nezbytné počítat s riziky, jako jsou:

1. příslušnost cizozemského soudu k rozhodování o sporu,
2. použití cizího práva na rozhodování sporu,
3. výkon rozhodnutí v cizím státě,
4. odlišné délky promlčecích lhůt v různých státech,
5. obtížné doručování do cizího státu,
6. hledání advokáta v cizím státě a
7. zvýšené náklady na překlady. Popsání jednotlivých rizik, kterými jsou podnikatelé v cestovním ruchu nesporně znevýhodněni oproti těm, co dělají business jen doma, by vydalo na knihu.

V tomto článku se proto zaměřím jen na dílčí aspekt, a sice na nástroje, které Evropská unie přijala, aby podnikatelům pomohla v situaci, kdy je podání žaloby v jiném členském státě Evropské unie nevyhnutelné.

Řízení o evropském platebním rozkazu bylo uvedeno v život nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, které je v platnosti od roku 2008. S jeho pomocí lze uplatňovat v zásadě jakýkoli peněžitý nárok, a to jak proti obchodníkům, tak proti spotřebitelům. Podmínkou je, aby se jednalo o pohledávku splatnou.

Pokud se český podnikatel rozhodne využít k vymožení své pohledávky, kterou nemůže žalovat v České republice, řízení o evropském platebním rozkazu, bude postupovat následujícím způsobem:

• Vyplní ve svém jazyce nebo v jazyce státu, kam návrh posílá, formulář návrhu evropského platebního rozkazu, který je dostupný např.
  z https://e-justice.europa.eu/dynform_intro_taxonomy_action.do?&plang=cs. 
• Odešle jej místně příslušnému soudu v cizině.
• Vyčká reakce soudu (soud nenařizuje jednání, nezkoumá existenci nároku, vychází pouze z toho, že poskytnutá tvrzení jsou pravdivá), který obvykle do 30 dnů od doručení návrhu vydá evropský platební rozkaz.
• Počká, zda dlužník podá ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního rozkazu odpor.
• Nepodá-li žalovaný dlužník v zákonné lhůtě odpor, prohlásí soud platební rozkaz za vykonatelný a prohlášení o vykonatelnosti odešle prostřednictvím formuláře českému podnikateli.
• Podá-li žalovaný dlužník včas odpor, bude platební rozkaz zrušen, a spor bude následně řešen v rámci běžného civilního řízení. Výjimkou z tohoto postupu je situace, kdy žalobce při podání návrhu na vydání platebního rozkazu uvede, že si převedení věci do běžného řízení nepřeje a trvá na tom, aby v takovém případě řízení skončilo.

Řízení o evropském platebním rozkazu probíhá pouze korespondenčně a končí v horizontu 2 až 3 měsíců.

Evropské řízení o drobných nárocích upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007. Používá se od roku 2009. Drobným je takový nárok, jehož hodnota, bez navýšení o úroky, náklady a výlohy v době doručení žalobního formuláře k příslušnému soudu nepřesáhne částku 2 000 eur.

Obdobně jako v případě evropského platebního rozkazu zahájí žalobce řízení o drobném nároku zasláním vyplněného formuláře přímo příslušnému soudu. Po obdržení řádně vyplněného žalobního formuláře vyplní soud odpovědní formulář, který se doručí žalovanému. Žalovaný má na odpověď 30 dnů od doručení formuláře. Do 14 dnů od obdržení odpovědi žalovaného zašle soud žalobci kopii tohoto vyjádření spolu s případnými příslušnými podpůrnými doklady.

Do 30 dnů od obdržení odpovědi žalovaného vydá soud rozhodnutí. Soud si však může vyžádat od stran ve stanovené lhůtě nepřesahující 30 dnů další informace týkající se nároku. Navíc může rozhodnout o provedení dokazování nebo předvolání stran k ústnímu jednání. Ústní jednání se koná do 30 dnů od předvolání. V takovém případě soud vydá rozhodnutí buď do 30 dnů od ústního jednání, nebo po obdržení všech informací nezbytných pro vydání rozhodnutí. Neobdrží-li soud od příslušné strany odpověď ve stanovené lhůtě, vydá rozhodnutí o nároku.

Evropský platební rozkaz i rozhodnutí v řízení o drobných nárocích jsou automaticky uznatelné a vykonatelné ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Dánska.

Za návrh evropského platebního rozkazu i návrh na zahájení řízení o drobných nárocích se platí soudní poplatky, jejichž výši stanoví jednotlivé členské státy. Lze je dohledat na www.e-justice.europa.eu. 

Rozdíl mezi řízením o evropském platebním rozkazu a evropským řízením o drobných nárocích je v tom, že zatímco první zvládne podnikatel klidně zcela sám, u druhého již musí zaangažovat advokáta. Toho je ovšem u každé přeshraniční pohledávky vhodné kontaktovat proto, aby ověřil, zda spletitá pravidla soudní příslušnosti přece jen neumožňují žalovat klasicky v České republice.

JUDr. Klára HavlíčkováHolubová advokáti, s.r.o.
klara.havlickova@holubova.cz