V několika předešlých vydáních časopisu COT jsme se zabývali problematikou overtourismu. Chorvatský Dubrovník je typickým příkladem turistické destinace, která za relativně krátkou dobu zažila neobvyklý nárůst turistů přesahující v určitém období únosnou mez. Stal se Dubrovník obětí vlastního úspěchu?
Do Dubrovníku tradičně přijížděli turisté z celého světa. V posledních letech se ale jejich počet rapidně zvyšoval. Začali sem mířit filmoví fanoušci kultovního seriálu Hra o trůny. Právě Dubrovník totiž posloužil jako fiktivní Královo přístaviště, hlavní město Západozemí a sídlo krále Sedmi království. Středověké hradby v perfektním stavu dodávaly Hře o trůny autentickou atmosféru, čemuž napomáhaly i četné architektonické prvky. I dalším filmovým štábům se Dubrovník zalíbil. Následovaly osmý díl Hvězdných válek, nová adaptace Robina Hooda a brzy přijede James Bond. Množství turistů dychtících navštívit známá místa z filmů se každým rokem zvyšovalo.
Podle expertů ze záhřebského výzkumného institutu jen na základě seriálu Hra o trůny utratili turisté v Chorvatsku v letech 2012–2015 více než 3,3 miliardy korun. Bohužel jejich počet v letním období mnohonásobně převyšoval kapacitu města. Nejednalo se jenom o turisty, kteří např. v roce 2016 realizovali ve městě více než 3,4 milionu nocí, ale i krátkodobé návštěvníky přijíždějící do Dubrovníku na velkých výletních lodích. Delší dobu jejich příliv nebyl městem nijakým způsobem regulován, až jejich počet začal působit negativně na kvalitu života místních obyvatel. Centrum města se začalo vylidňovat. V samotném Starém Městě zůstalo podle deníku Dubrovački Dvevnik pouze 1 557 rezidentů. Navíc své nemovitosti většinou nevyužívají, ale pronajímají je dlouhodobě prostřednictvím Airbnb.
Foto: Shutterstock.com
|
Město s pouhými 43 000 obyvateli začalo být přeplněno turistickými skupinami z celého světa. Během roku 2016 připlulo do přístavu např. 539 velkých výletních lodí s téměř 800 000 návštěvníků. Extrémnímu scénáři napomáhal i itinerář cest. Ten byl soustředěn především na tři dny v týdnu: čtvrtek, pátek a sobotu. Během jednoho dne proudilo úzkými uličkami Dubrovníku téměř 10 000 návštěvníků. Cesta po hlavní ulici Stradun dlouhé 300 metrů trvala skupině déle než 40 minut. Vzhledem k neúměrnému množství turistů a negativnímu vlivu na kvalitu života místních obyvatel pohrozilo UNESCO odebráním statusu města ze svého seznamu. Připojila se i televizní stanice CNN, která zařadila Dubrovník v roce 2018 mezi 12 světových destinací, jimž je lépe se v roce 2018 vyhnout.
Teprve s nástupem nového primátora Mata Frankoviče v červnu loňského roku se situace začala měnit. Primátor zaslal dopis na Cruise Lines International Association Europe sdružující více než 60 velkých lodních společností s prosbou pomoci městu v boji s narůstajícím overtourismem. Přestože velké výletní lodě mají své itineráře připravené dlouho dopředu, podařilo se mu vyjednat na rok 2018 změnu příjezdů tak, aby vzájemně nepřiplouvaly ve stejnou dobu. Zároveň vznesl požadavek na redukci počtu návštěvníků pohybujících se v samotném centru v rámci městských hradeb na 4 000 za den.
 |
||
|
Naším problémem bylo, že turisté a jednodenní návštěvníci přijížděli ve stejnou dobu a koncentrovali se na jednom místě. |
||
|
 |
|
Omezení počtu připlouvajících výletních lodí může být pro město z ekonomického hlediska nevýhodné, Frankovič se však domnívá, že do budoucna se to městu mnohonásobně vrátí. Dubrovník se chce zaměřit na poskytování vysoce kvalitních služeb a zlepšení osobního zážitku turistů. Se snížením počtu návštěvníků výletních lodí souhlasí i místní prodejci, majitelé restaurací a hoteliéři. Dle jejich mínění se pasažéři obvykle stravují a nocují pouze na lodích a jejich přínos městu je minimální. Primátor k tomu dodává: „Nejsem tady kvůli tomu, abych udělal lidi šťastnějšími, ale abych zlepšil kvalitu života ve městě.“
Dubrovník nechce být obětí vlastního úspěchu. Město z 80 procent žije z cestovního ruchu. V devadesátých letech zde byla válka a nepřijížděli žádní turisté. Od roku 2000 se jejich počet pomalu začal zvyšovat. Po loňském 17procentním růstu se i letos dá očekávat dvouciferný nárůst. Vzhledem k těžkému válečnému období se snaží Frankovič brát současný vývoj s pokorou a tvrdí, že jen bezpečná destinace s udržitelným rozvojem, nabízející jedinečný zážitek pro turisty, může být dlouhodobě úspěšná.
Foto: Shutterstock.com
|
Podrobněji promluvil Frankovič o dalším rozvoji Dubrovníku na letošním ITB Berlín: „Nejsme muzeum, jsme živé město. Nemůžeme nikomu zakázat k nám přijet. Jinak se může stát, že turisté ztratí zájem a pojedou jinam. Naším problémem bylo, že turisté a jednodenní návštěvníci přijížděli ve stejnou dobu a koncentrovali se na jednom místě. Z tohoto důvodu jsem rád, že spolupráce s plavebními společnostmi začíná probíhat k naší spokojenosti. Klíčová pro celkový úspěch je spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu. My jako město nemůžeme vše samostatně zvládnout. Pokud by neexistovala vzájemná komunikace s plavebními společnostmi, hotely a cestovními kancelářemi, naše úsilí by se nesetkalo s úspěchem. Stěžejní pro unikátní zážitek turistů z pobytu ve městě je být aktuálně informován. Nabídnout jim excelentní informační servis, aby si samostatně mohli svůj pobyt zorganizovat. Neříkat jim ‚vyhněte se tomuto místu‘. Naopak doporučit jim, že jejich osobní zážitek bude lepší v 16 hodin, a nikoliv ve 12 hod. Nabídnout jim různé varianty měsíců, dní nebo denních časů. Z tohoto důvodu pracujeme i na nové aplikaci Respect the City, kterou uvedeme do provozu v roce 2018. Její součástí bude i Messenger, jehož prostřednictvím budeme turisty informovat o aktuální situaci a dávat doporučení, kdy je nejlepší čas Dubrovník navštívit. Kromě time managementu intenzivně pracujeme na organizaci přílivu turistů. Pro celkový zážitek turisty je důležité přemístit se bezproblémově z jedné části města do druhé. Nejedná se tedy jen o vyřešení množství turistů, ale i jejich plynulý přesun po městě. Z tohoto důvodu se snažíme rozšiřovat veřejná prostranství i na úkor nepopulárních opatření, např. snížení počtu stolů v restauracích zasahujících až do ulice. Naším cílem je být udržitelnou destinací pro naše rezidenty. Sběr dat je u nás dobře organizován. Problém vidíme jasně. V loňském roce jsme navíc zavedli sčítače lidí. Nyní s těmito daty pracujeme. Vidíme, které dny a období roku jsou problematické a operativně nabízíme turistům vhodná řešení. Po mnoho let jsme vyhodnocovali pouze data s příjezdy a podle nich hodnotili náš úspěch. S těmito čísly jsme se prezentovali před médii a chválili jsme se, jak jsme úspěšní, jaký máme nárůst, o kolik přijelo více turistů. To je absolutně špatný přístup. Být úspěšný znamená poskytnout vysokou kvalitu služeb. Na internetových portálech existují mínění turistů o hotelech, restauracích atd. Je potřeba vycházet z takových hodnocení jako prioritních ukazatelů úspěchu také v destinaci. Jak se turisté cítili v našem městě, co bylo dobrého, co bychom měli změnit. Jenom počítat čísla turistů je jednoznačně špatný přístup. Je potřeba vzít do úvahy komplexní pohled včetně hodnocení spokojenosti se službami v destinaci.“
Článek vznikl na základě podkladů „Destination Day“ organizovaného v rámci ITB Berlín 2018
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
