Řadu let byl připravován zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu, jehož návrh se v poslední době označoval jako zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu. O jeho vytvoření se uvažovalo již od konce minulého tisíciletí a příprava probíhala posledních šest let. Cílem zákona je mj. zefektivnění státní politiky v této otázce a také omezení plýtvání finančními prostředky.
Návrh je inspirován především rakouskou a do jisté míry švýcarskou právní úpravou. V praxi jeho text mohl nejspíše navázat na Slovensko, kde byl přijat v březnu 2010 zákon č. 91/2010 Z.z., o podpore cestovného ruchu. Nutno ovšem dodat, že nový zákon vyvolává na Slovensku spíše rozpaky a bylo nutné ho velmi rychle novelizovat.
Ještě v červnu 2014 jednala o přípravě paragrafovaného znění podskupina Kolegia pro cestovní ruch MMR. V poslední době se však postoj Ministerstva pro místní rozvoj změnil, k čemuž nepochybně přispěl i kritický postoj řady právníků či odborníků cestovního ruchu k potenciálnímu zákonu. Práce na zákonu nyní nepokračují a je otázkou, kdy a zda vůbec budou obnoveny. V současnosti zřejmě panují představy, že podpora v oboru by měla být koordinována pomocí dotačního programu připraveného ministerstvem. Teprve při problémech s touto koncepcí se pak obnoví příprava zákona.
Mezi odborníky je potřeba tohoto zákona často zpochybňována a mluví se třeba o nadbytečném zákoně zbytečně „zaplevelujícím“ legislativu. Podle názoru autora tohoto článku však jistá právní úprava řešící tuto problematiku potřebná asi skutečně je. Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě prosazovalo tento zákon, případně se uvažovalo o začlenění takovýchto nových ustanovení do některého jiného zákona. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014–2020 považuje zákon za jeden z klíčových prvků. Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj jsou uvedeny cíle, které dnes již zřejmě neplatí: „Výsledkem aplikace nové strategie bude vytvoření chybějícího systému řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování… Za pomoci připravovaného zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu chce MMR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech destinačního managementu.“
Potřeba zákona je dána mimo jiné často přehlíženým faktem, že v České republice je obecně velmi silná samospráva krajů a obcí. Zde je možné uvést, že například Rakousko, jehož právní úprava je ostatně hlavním zdrojem inspirace pro připravovaný nový zákon, je sice federací a Česká republika unitárním státem, jenže skutečné pravomoci rakouských spolkových zemí a českých krajů se příliš neliší. Z hlediska ještě obecnější komparace je dobré chápat, že striktní oddělování státní správy a samosprávy (tzv. dvojkolejnost) je charakteristické pouze pro tzv. středoevropský nebo také německo-rakouský koncept veřejné správy. Státy inspirující se francouzským pojetím mívají veřejnou správu silně centralizovanou, pro anglické pojetí je naopak typická naprostá dominance samosprávy v místní správě. Problémy české veřejné správy jsou tedy v řadě zemí jen těžko pochopitelné a zdrojem inspirace mohou být spíše jen státy s obdobným systémem, jako je Slovensko či Rakousko (podrobně viz Petráš: Právo a cestovní ruch, 2013, s. 159–169). Cestovní ruch v ČR spadá do samostatné působnosti krajů a obcí, takže stát má jen omezené možnosti (kromě přijetí speciálního zákona nebo novelizace zákonů upravujících správu) koordinovat aktivity potřebné pro cestovní ruch. Například Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice, nyní na období 2014–2020, je totiž jen vládním usnesením, tedy vnitřním předpisem zavazujícím pouze podřízené orgány a osoby. Mezi jednotlivými kraji a obcemi jsou přitom až diametrální rozdíly v aktivitě týkající se cestovního ruchu a jsou používány i odlišné metody.
Autor tohoto článku měl možnost se poměrně důkladně obeznámit s přípravou tohoto koncepčně nového zákona. V legislativním procesu je bohužel leckdy zjevné, že právní úprava cestovního ruchu je skutečně komplikovaná a leckdy nechápaná. K hlavním objektivním námitkám proti připravovanému novému zákonu patří náklady, které by přinášelo vytvoření nového systému. S tím souvisí skutečnost, že se předpokládalo vytvoření třístupňové soustavy podpory cestovního ruchu, kde se plánovaly i specifické turistické oblasti, které neodpovídají základní organizaci veřejné správy. Je ovšem třeba připomenout, že organizace veřejné správy i soudnictví je v České republice (po řadě často radikálních, ale jen minimálně domyšlených reforem od roku 1989) dost komplikovaná a nejednotná. Například některé územně dekoncentrované orgány státní správy působí ve specifických územních obvodech. Takže argumentace, že by se kvůli cestovnímu ruchu příliš komplikovala veřejná správa, je spíše zavádějící. Možné změny by ovšem bylo třeba sladit s dosavadní organizací správy, což je náročné. Jak přiznává v posledních letech i klíčové ministerstvo vnitra, je celkový stav veřejné správy problematický a někdy až katastrofální. To komplikuje fungování státu a samosprávy a negativně ovlivňuje i cestovní ruch.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
