Problémy vzdělávání u práva cestovního ruchu

Otázka vzdělávání u právní úpravy cestovního ruchu je komplikovaná, kdy se propojují specifika právnického vzdělání a na druhé straně výuky cestovního ruchu.

Právnické vysokoškolské vzdělávání patří k nejtradičnějším a sahá až k počátkům univerzit. Jeho pojetí ale bývá poměrně konzervativní a vázané na tradiční právní odvětví, jako je třeba trestní, ústavní nebo občanské právo, které má historii až k právu starého Říma. Naopak právní úprava cestovního ruchu je převážně velmi moderní fenomén, který navíc bohužel spadá hned do několika tradičních odvětví – hlavně obchodní, občanské, ale i správní právo, ve kterých přitom představuje zcela okrajový a až na výjimky přehlížený prvek. Studenti právnických fakult se tedy obvykle dozvědí o právu cestovního ruchu jen málo nebo spíše nic. Přitom právní úprava cestovního ruchu je i pro právníka dosti komplikovaná. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako na jediné české právnické fakultě je několik let alespoň výběrový předmět Právo a cestovní ruch pro nemnoho zájemců, konají se zde také konference a vydávají publikace (podrobně viz Právo a cestovní ruch – turismus.prf.cuni.cz).

Vědecké zpracování právní úpravy cestovního ruchu je dosti náročné, autoři se u řady otázek nemohou opřít o starší publikace.

Větší šance na rozvoj výzkumu a výuky práva cestovního ruchu by tedy mohly být na početných školách s výukou turismu, vzhledem ke komplikovanosti problematiky spíše jen na školách vysokých. Jenže zde se projevil složitý vývoj vzdělávání v oboru, který po roce 1989 prodělává výrazný boom. Na zájem o vzdělání reagovaly spíše než tradiční instituce výrazněji soukromé nebo regionální vysoké školy. Ve srovnání právě třeba s velkými a až na výjimky stabilními právnickými fakultami je výuka cestovního ruchu velmi roztříštěná a vyvíjí se dosti divoce, kdy např. mnohde takovéto vzdělávání zaniklo. To také komplikuje rozvoj nových specializací jako je i převážně moderní právo cestovního ruchu, kde například v ČR jediný speciální zákon je až z roku 1999.

Na řadě vysokých škol věnujících se cestovnímu ruchu se sice vyučují základy práva, ale nejčastěji jde o obchodní právo s využitím běžných učebnic, kde ale o cestovním ruchu informace nebývají. Dlouho totiž publikace podávající systematický výklad současného práva cestovního ruchu, které dotvořily směrnice EU, v češtině chyběly. První je až Petráš: „Právo a cestovní ruch“ z roku 2013, podávající i úvod do práva pro čtenáře neprávníky, což vzhledem ke komplikovanosti materie není samoúčelné. V roce 2015 pak vyšla rozsáhlejší kniha Havlíčková a Králová: „Cestovní právo“. Mimochodem jediná slovenská kniha Jurčová, Dobrovodský, Nevolná a Olšovská: „Právo cestovného ruchu“ je z roku 2014. Teprve posledních několik let také vychází větší množství článků k problematice a dokonce i tři rozsáhlé kolektivní publikace vydané jako monotematická čísla časopisů (volně přístupná i na internetu): Acta Universitatis Carolinae Iuridica 3/2016, Studia turistica 1/2018, Právněhistorické studie 48/1. Bez odborné literatury je samozřejmě rozvoj vysokoškolské výuky těžko možný.

Vědecké zpracování právní úpravy cestovního ruchu je dosti náročné, autoři se u řady otázek nemohou opřít o starší publikace. Problematika je přitom komplikovaná a velkou pedagogickou výzvou je třeba struktura a pojetí základních prací. Důkladný právní výklad totiž může být pro čtenáře příliš náročný a reálně hrozí, že se v právní úpravě cestovního ruchu zasahující do řady různorodých otázek doslova utopí. Dochází pak k zásadním omylům i u osob působících v cestovním ruchu, jako je zaměňování jediného českého speciálního zákona č. 159/1999 Sb. (upravuje hlavně některé podmínky podnikání cestovních kanceláří s cílem chránit jejich zákazníky) s připravovaným, ale neprosazeným zákonem o podpoře rozvoje cestovního ruchu (řeší organizaci či financování destinačního managementu).

Právní úprava se přitom často mění, což zvyšuje potřebu orientace v právní úpravě, kdy profesionálové cestovního ruchu nemohou spoléhat na zažitá pravidla, ale reagovat na nové právní normy. Výzkum práva cestovního ruchu je poslední roky již poměrně intenzivní, což představuje základ pro začlenění (nebo rozšíření) této materie do výuky vysokých škol věnujících se cestovnímu ruchu.

JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz