Byla by škoda vydat se v jižních Čechách jen na Šumavu nebo na Lipno. V dalších příhraničních oblastech s Rakouskem čeká na turisty něco nečekaného – zdejší skutečně panenská příroda. Mnohde nedotknutá natolik, že překvapuje i samotné pracovníky v cestovním ruchu.
Existence železné opony krajinu podél hranice paradoxně ochránila od necitlivých zásahů lidí. Turisté ji začínají postupně objevovat. A má jim co nabídnout. Rozjedeme se do Novohradských hor, do tak trochu zapomenutého kraje, plného mystiky.
„Zdejší krajina je magická," míní vedoucí Kulturního a informačního centra v Nových Hradech Květa Jarolímková. „Tím, že Novohradské hory leží na hranici, prošly různými změnami, událostmi. Když žili Buquoyové, zdejšímu kraji hodně pomohli. Rozvoj pak usnul s dobou. Ale historie z těch časů je tam schovaná. Když krajinou procházíte nebo projíždíte, ta tajemství se odkrývají. Vnímáte je a uvědomujete si je. Navíc příroda se ukazuje ve své čisté podobě. A lidé nejen z města potřebují utéct do zeleně," vysvětluje Jarolímková.
Vše je nadosah
Naše putování po jihu Čech začneme v Nových Hradech, městě vzdáleném pětatřicet kilometrů od Českých Budějovic. Hraniční přechod do Rakouska mají Novohradští téměř za humny.
„Na podobě našeho města se podíleli Buquoyové. Žili tu od sedmnáctého století. Zůstal za nimi obrovský kus práce na zkulturňování zdejší krajiny. Dávali do ní svou energii i peníze. Teprve nyní se vše odkrývá. Tady na čáře bylo všechno dlouho tabu, jméno Buquoy bylo nadávka," přibližuje Jarolímková ještě do nedávna nedostatečně známé úsilí tohoto šlechtického rodu.
Už samotný vzhled Nových Hradů patří ke vzorovým příkladům, jak se zakládala města. Nové Hrady jsou uspořádány kolem areálu hradu a na malém prostoru je soustředěno velké množství dalších památek. „U nás je všechno jako na dlani, dostupné po pár krocích: hrad, dále koželužna, kovárna, rezidence, městské brány, barokní lékárna, klášter s kostelem a také zámek, jehož interiér se ale otevírá výjimečně, protože v něm sídlí Akademie věd," vysvětluje Jarolímková.
Kdo v srpnu zavítá do Borovan, může se zúčastnit bitvy o „hrad" Slamburk |
O rodu Buquoyů se více dozvíme při prohlídce dominanty města, státního hradu. Zavítáme i do místností, kterým jejich podobu při rekonstrukci pomohly vrátit dochované kvaše s vyobrazeními dobových interiérů nového zámku z poloviny 19. století. Prohlídková trasa připomíná historii tohoto rodu, původem z Francie, od jeho příchodu do Čech až po výstavbu nového zámku na předměstí.
Expozice novohradského skla ve věži hradu je důstojnou oslavou osvícených snah Jiřího Františka Augusta Buquoye. Ve svých experimentech zúročil poznatky ze studií. Podařilo se mu nejen zmodernizovat výrobu křišťálového skla, ale i vynalézt ve svých sklárnách v roce 1817 černé neprůhledné sklo, o dva roky později i sklo červené. Jeho výroba zůstala tajemstvím i v dnešní době plné technických zázraků.
Za romantikou do údolí
Přestože je v Nových Hradech vše na dosah ruky, ve městě se zdržíme a alespoň jednu noc tady přespíme. „Zvolit lze čtyřhvězdičkový wellness hotel v původním městském paláci Buquoyů nebo minipenziony rodinného typu či ubytování v soukromí. Pokud máte s sebou pejska, uvítáte jistě služby Penzionu Na Střelnici," doporučuje různé druhy ubytování vedoucí infocentra Květa Jarolímková.
A kam se vydat, až si ve městě všechno prohlédneme? „Určitě do Terčina údolí na romantickou procházku," radí rozhodně Jarolímková. Do národní přírodní památky nás zavede přímo od brány města zhruba šestikilometrový okruh naučné stezky s dvanácti zastávkami.
I tento anglický lesopark vznikl díky Buquoyům. „Terčino údolí bylo jedno z prvních, které bylo v Čechách uměle dotvářeno. Dnes si ani neuvědomíme, co nám tu Buquoyové v 19. století zanechali. Lesopark zakládali v době romantismu a návratu k přírodě. Reagovali ale i na módní impulsy a situaci ve společnosti. V mnohých věcech byli o krok napřed," soudí vedoucí infocentra.
Milovníky romantiky potěší návštěva Terčina údolí |
Jen několik desítek minut chůze z náměstí Údolskou ulicí se ocitáme dole pod městem v romantickém údolí řeky Stropnice. Uměle vytvořený vodopád romantiku minimálně zdvojnásobí.
V údolí se nemusíme jen procházet, můžeme tam i přespat. Penzion Hamr se může stát zázemím pro naše další výlety do okolí. „Možná jsou jinde hory vyšší, voda ke koupání teplejší a pro moderního turistu atrakce přitažlivější, ale krásou krajiny, harmonií soužití člověka s přírodou a historií nebo tolik žádaným klidem zadupou Novohradské hory své konkurenty do země," říká o zdejším prostředí provozovatelka penzionu Monika Šnokhausová.
S cedulemi i bez nich
K výletům zvou další značené trasy. Zavedou nás třeba do Jiříkova údolí, kde sídlila někdejší věhlasná buquoyská sklárna. V místech, kde kdysi vznikal neprůhledný a nerozbitný hyalit, se můžeme dnes toulat po rozlehlých lesích, nejlépe s košíkem v ruce. Zdejší vyhlášený ráj houbařů poblíž nedaleké vesnice Petříkov je sázkou na jistotu.
V Jiříkově údolí ale nesmíme při našich toulkách minout ojedinělou přírodní rezervaci Červené blato. Je sice přístupná volně, ale kvůli ohroženým druhům rostlin jen po dřevěných chodnících. Vydejme se po nich k unikátnímu rašeliništi hlavně v květnu a červnu, kdy blato pokryjí koberce rozkvetlého rojovníku bahenního. Stálezelený vzácný keř je zapsán do červené knihy ohrožených rostlin. Po nedávné opravě povalových chodníků by měla být rezervace v těchto dnech už opět přístupná.
Relax v panenské přírodě
Pokud se z Nových Hradů vydáme opačným směrem, značené trasy nás zavedou na Kraví nebo Kuní horu. Z obce Pohoří pak vede malebná cesta na nejvyšší vrchol Novohradských hor Kamenec. Ne všude ale turisty navedou cedule. Novohradské hory nabízejí i cesty pro ty, kteří nečekají, že na každém kilometru najdou hospůdku a přitom potkají spoustu výletníků.
Nové Hrady jsou příležitostí k seznámení s rodem Buquoyů |
Na panenskou přírodu bez davů turistů vábí i zdejší ubytovatelé. Nabízejí pohodu a klid na rozdíl od Šumavy, rušné a pro někoho možná poněkud módní destinace. Na nejčistší vzduch v republice a především na vyjížďky na koních původem z brazilských plání láká hotel Bábel v Benešově nad Černou.
I penzion Lesovna Žofín nabízí možnost relaxace uprostřed lesů v nedotčené krajině nedaleko vůbec nejstarší přírodní rezervace v Evropě Žofínský prales. I ten je spojen s rodem Buquoyů. Podobně jako Lesovna, která funguje od roku 2007 po rozsáhlé rekonstrukci hospodářských stavení v areálu bývalého loveckého zámečku. „Zámeček je bohužel pryč, komunisté ho zbořili," vysvětluje Karel Šrefl, majitel horského penzionu s malým wellness, který se umístil v TOP 25 penzionů roku 2013.
„Každému hostu dopředu říkáme, že jestli chce bary a hospody, ať k nám nejezdí. U nás nikomu na záda nedýchají zástupy turistů. Sídlíme na rozlehlé louce uprostřed revírů, takže je tu klid a pohoda. Hostům servírujeme zvěřinu. Pstruha si mohou chytit před penzionem v našem rybníku," popisuje Šrefl gastronomický koncept.
Borůvky vystřídá sláma
Při návratu do vnitrozemí se zastavme v Trhových Svinech. „Na různých místech ve městě uvidíte pět kamenných milníků, které měří zhruba metr padesát. Stojí u silnice a ukazují všechny hlavní směry," popisuje zdejší zajímavost Šárka Floderová z místního infocentra.
Přidává i další tip na výlet. „Kousek od obce Dobrkov najdete vandličky. Jsou to obrovské bochníkovité žulové kameny s pravidelnými kruhovými miskami, ve kterých údajně nevysychá voda," inspiruje k návštěvě lokality, kterou psychotronici považují za místo se silnou pozitivní energií.
Pěšky se z Trhových Svinů můžeme vydat i k nedalekému Buškově hamru. Unikátní technická památka je jedním ze tří funkčních vodních hamrů v Čechách. Buchar je svou hmotností patrně největší v republice.
Zámek a kaple v Borovanech |
Ze Svinů se vydáme do Borovan. Cestou navštívíme zoologickou zahradu ve Dvorci, kde se specializují na velké kočkovité šelmy. V Borovanském mlýně pak hlavně na děti čeká stálá výstava Půda plná pohádek s dílnou a krámkem.
Zoo ve Dvorci se specializuje na velké kočkovité šelmy |
Borovany už na dálku voní pomyslnými borůvkami, které obzvlášť v létě rostou nejen v okolních lesích, ale jsou i námětem městské slavnosti Borůvkobraní. V srpnu pak borůvky vystřídají balíky ze slámy, které poslouží jako stavební materiál hradu Slamburk. Zájemci se mohou zúčastnit velké bitvy o tento slaměný hrad.
Ze Svinů se vydáme do Borovan. Cestou navštívíme zoologickou zahradu ve Dvorci, kde se specializují na velké kočkovité šelmy. V Borovanském mlýně pak hlavně na děti čeká stálá výstava Půda plná pohádek s dílnou a krámkem.
V Borovanském mlýně čeká děti výstava Půda plná pohádek |
„Návštěvníci Borovanska, Trhovosvinenska a Novohradska mohou letos poprvé využít slevovou kartu. Platí u dvanácti výletních cílů," upřesňuje Alena Seberová z kulturního oddělení města Borovany.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu, město Borovany