Profil typického turisty v Jihomoravském kraji

Jakými demografickými charakteristikami se vyznačuje typický návštěvník Jihomoravského kraje? Odkud a čím přijíždí? Kolik utrácí? Kde bydlí? Za čím přijíždí a čemu se během pobytu věnuje? Odpovědi na tyto a další otázky přináší následující díl našeho seriálu analytických článků, který vychází z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Podobně jako v předchozích dílech platí, že analýza vychází z dat z předcovidových let 2018 a 2019 a že pro účely seriálu bereme v potaz data týkající se návštěvníků, kteří na území krajů alespoň jednou přenocovali. A dodejme, že krajská data (demografické charakteristiky návštěvníků i údaje o jejich spotřebním chování) vždy porovnáváme s údaji za celou republiku.

Hned první odchylka od celorepublikového průměru podnikatele v cestovním ruchu v Jihomoravském kraji potěší. Řeč je o výši útrat. Během návštěvy kraje dosáhla průměrná denní útrata domácího turisty 1 204 korun, zatímco v celorepublikovém měřítku šlo jen o 690 korun. Průměrná útrata turisty zahraničního se téměř rovnala hodnotě za celou republiku (2 092 vs. 2 118 Kč).

Zajímavé odlišnosti najdeme u teritoriální skladby návštěvnické obce – v pětici hlavních zdrojových trhů může překvapit čtvrté místo Maďarska a páté místo Itálie a naopak absence sousedního Slovenska.

Pohled do demografických charakteristik říká, že návštěvníci Jihomoravského kraje byli v letech 2018-2019 mírně mladší než ukazuje celorepublikový průměr. Platí to jak o turistech domácích, tak zahraničních, přičemž vyšší podíl oproti údajům za celou republiku vykazovala hlavně věková kategorie 30 – 44 let.

Naše interaktivní infografika dále dokládá, že opravdu drtivá většina turistů přijížděla v letech 2018-2019 na jižní Moravu individuálně. Služeb cestovních kanceláří využila jen minimální část respondentů. S ohledem na tuto skutečnost nepřekvapí informace o tom, že 91 % domácích a 71 % zahraničních návštěvníků přicestovalo autem či na motocyklu. V obou skupinách je podíl těchto dopravních prostředků výrazně vyšší než u údajů celorepublikových.

Potěšitelná je také skutečnost, že domácí i zahraniční turisté se na jih Moravy rádi vracejí – jako opakovanou označilo v průzkumu svoji návštěvu 89 % domácích a 65 % zahraničních respondentů.

Údaje o tom, v jakých typech ubytovacích zařízení turisté v Jihomoravském kraji bydleli, s drobnými odchylkami kopírují data celorepubliková. Výraznější odlišnost je pouze u turistů domácích, kteří méně často bydleli v neplacených individuálních ubytovacích zařízeních (typicky ve vlastních chatách a chalupách) a naopak častěji si pobyt v zařízeních tohoto typu platili.

Důvody, pro které turisté do kraje mířili, se příliš nelišily od údajů celostátních. Naopak u aktivit, kterým se návštěvníci v kraji věnovali, můžeme najít jeden velmi podstatný rozdíl – jižní Morava se ukázala jako významná destinace gastroturismu. Gastronomické zážitky vyhledávalo 40 % domácích a dokonce 51 % zahraničních turistů. Pokud bychom chtěli na základě výsledků tohoto průzkumu zformulovat nějaké doporučení, pak by bezpochyby šlo tvorbu produktů využívajících gastronomického potenciálu kraje.

Institut turismu se i v případě Jihomoravského kraje zajímal také o to, jak byli turisté v spokojeni s infrastrukturou, péčí o rozvoj cestovního ruchu a se službami. Ve všech těchto sledovaných parametrech dosáhl Jihomoravský kraj výrazně vyšších hodnot oproti celorepublikovým výsledkům. Podíl velmi spokojených respondentů (tedy Net Promoter Score) pak prakticky odpovídal celostátnímu průměru.