Profil typického turisty v Pardubickém kraji

Tento měsíc se v rámci seriálu zaměřeného na demografické charakteristiky a spotřební chování turistů navštěvujících jednotlivé kraje Česka podíváme do Pardubického kraje. Podobně jako v předchozích dílech na datech z let 2018 - 2019 ukážeme, jací domácí a zahraniční turisté do kraje přijížděli, kolik utráceli, kde bydleli a čemu se během svých pobytů věnovali. Tato krajská data rovněž srovnáme s těmi celorepublikovými. Opět přitom vycházíme z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Již první pohled do naší interaktivní infografiky přináší překvapivou informaci týkající se přímé průměrné útraty. Ukazuje se, že domácí turisté v kraji utráceli výrazně více, než činil celorepublikový průměr. Předpokládáme, že svoji roli v tomto případě sehrály zejména zimní lyžařské pobyty. U zahraničních turistů byly výdaje naopak mírně podprůměrné.

Pokud jde o příjezdový turismus a teritoriální skladbu návštěvnické obce, na první příčce jsou mezi zahraničními turisty zcela dle očekávání ti ze sousedního Polska, následují Němci a Rakušané. Mírně překvapivá je čtvrtá příčka Itálie a páté místo Nizozeska.

Při pohledu na demografické charakteristiky můžeme konstatovat, že domácí turisté přijížděli do Pardubického kraje mírně mladší oproti celostátnímu průměru, u návštěvníků zahraničních zaujme nadprůměrný podíl těch ve věkové skupině 45 – 59 let.

Z hlediska způsobu organizace cesty lze výraznější odlišnosti od celostátních údajů najít jen u zahraničních turistů. Graf jasně ukazuje výrazně nadprůměrný podíl služebních cest (38 % vs. 7 %) a naopak vysoce podprůměrný podíl příjezdů organizovaných cestovními kancelářemi (1 % vs. 24 %). Cestovní kanceláře zkrátka neměly ve sledovaných letech Pardubický kraj ve svém hledáčku.

Z hlediska subjektů cestovního ruchu na území kraje je pozitivní vysoký podíl turistů, kteří přijížděli opakovaně. U domácích činil 70 % (což je na druhou stranu o 11 % méně než v celorepublikovém průměru), ve skupině turistů zahraničních byl naopak vysoce nadprůměrný (73 % oproti 48 %).

S ohledem na údaje o způsobu organizace cest nepřekvapí hodnoty v grafech vypovídajících o využití jednotlivých způsobů dopravy. Naprosto dominantní (a v porovnání s celorepublikovými údaji nadprůměrné) je u domácích i zahraničních turistů využití automobilů a motocyklů. Méně často oproti celostátnímu průměru naopak turisté přijížděli vlakem či autobusem, u zahraničních je zarážející nulové využití letecké dopravy (mj. s ohledem na to, že v Pardubicích funguje veřejné mezinárodní letiště).

Grafy hovořící o tom, kde turisté během pobytu v kraji bydleli, ukazují na nadprůměrné využití hromadných ubytovacích zařízení. A to jak turisty domácími, tak zahraničními. Naopak téměř vůbec návštěvníci kraje nevyužívali placených individuálních ubytovacích zařízení.

Zaměříme-li se na důvody, kvůli kterým turisté v letech 2018 – 2019 do Pardubického kraje přijížděli, můžeme konstatovat, že pro domácí i zahraniční hosty byl region místem relaxace. U turistů zahraničních pak graf potvrzuje vysoký podíl obchodních/služebních cest.

Z konkrétních aktivit se pak domácí turisté v kraji věnovali hlavně pěší turistice a návštěvám kulturních památek, následovaly návštěvy příbuzných a péče o fyzickou a duševní kondici. U turistů zahraničních dominoval zájem o kulturní památky, s výrazným odstupem byly na druhém místě návštěvy příbuzných a na třetím pěší turistika.

Radost zřejmě subjekty odpovědné za rozvoj cestovního ruchu v kraji nemají z výsledků průzkumu spokojenosti turistů s infrastrukturou, péčí o rozvoj cestovního ruchu a se službami. Jak u domácích, tak u zahraničních turistů vykázal kraj ve všech těchto zkoumaných parametrech výrazně nižších hodnot, než jaké byly zaznamenány u většiny ostatních krajů a než ukazují údaje za celou republiku. Největší prostor pro zlepšení se podle tabulky v závěru naší infografiky ukazuje u kvality služeb.