Projekt Plzeň 2015 výrazně pomohl turismu v Plzni i kraji

Akce pořádané v Plzni v rámci projektu Evropské hlavní město kultury přivedly do města i kraje nové návštěvníky a přispěly k podstatnému růstu příjmů z turismu. Podle analýzy dat mobilních operátorů přilákala Plzeň coby evropská kulturní metropole 3,4 milionu lidí, kteří zde utratili 564,3 milionu korun. Přínosy projektu by měly pokračovat i v budoucnu.

Polovinu z uvedené částky utratili Plzeňané, třetinu návštěvníci z ostatních částí Česka a zbytek zahraniční turisté. Projekt EHMK byl přínosný nejen pro Plzeň, ale pro českou ekonomiku jako takovou. Podle expertky na hodnocení ekonomických dopadů Terezy Raabové zvýšily výdaje návštěvníků projektu EHMK produkci celé české ekonomiky o 711 milionů korun. Do veřejných rozpočtů přinesl rok kultury 164 milionů korun, z toho bylo na DPH a spotřební dani přes sto milionů. Vzniklo téměř 400 nových pracovních míst.

Projekt EHMK se podepsal zejména na rozvoji turismu ve městě. „Podle údajů ČSÚ začala návštěvnost města dynamicky růst už v roce 2014, a to zhruba o 14 procent. O dalších více než 16 procent návštěvníků vzrostla v roce 2015,“ uvádí Kristina Štěpánová z organizace Plzeň – TURISMUS. Nejzajímavější vývoj podle ní nastal v příjezdovém cestovním ruchu, kdy se v roce 2015 zvýšil počet rakouských turistů o 137 procent a Němců o téměř 44 procent. Z celkového počtu 260 000 turistů v HUZ bylo 159 000 zahraničních hostů, z nich polovina německy mluvících. „Předpokládáme, že přímo za projektem EHMK přijeli do Plzně zejména zahraniční hosté a nejvíce právě z Německa a Rakouska, kde má značka evropských měst kultury velmi silnou odezvu,“ dodává Štěpánová. Celkově uspořádala společnost Plzeň 2015 nejméně 40 akcí ve spolupráci s Bavorskem, Rakušané zase často využívali tematické prohlídky Po rakouských stopách nebo navštěvovali Loosovy interiéry v Plzni. Podle Markéty Vogelové, ředitelky Institutu turismu agentury CzechTourism byl podstatný také nárůst incomingu z Jižní Koreje a Číny. „Téma Plzně zaznamenalo na webovém portálu CzechTourism meziroční nárůst o 150 procent. Plzeň byla po Praze na webu druhým nejčastěji hledaným pojmem. Růst počtu přenocování v Plzni proti běžnému roku 2013, kdy se žádné akce EHMK nekonaly, byl loni až 31 procent,“ doplnila Vogelová.

Analýza dat mobilních operátorů podle Kristiny Štěpánové ukázala na silný fenomén ubytování mimo hromadná ubytovací zařízení, zejména u známých a příbuzných. „Z celkového počtu 3,4 milionu osob bylo 2 837 000 jednodenních návštěvníků a 534 000 turistů,“ vysvětluje Štěpánová. Nejvíce návštěvníků podle ní přijelo do Plzně ve dnech, kdy se konaly Slavnosti svobody, Pilsner Fest, Bavorské dny či Obří loutky. Podle ředitele společnosti Plzeň 2015 Jiřího Suchánka se Plzeň z pohledu rozvoje turistického průmyslu a růstu návštěvnosti stane jedním z nejúspěšnějších měst v třicetileté historii EHMK.

Fenomén EHMK byl přínosný nejen pro město, ale díky regionálním liniím, jež byly součástí projektu, i pro kraj, jak připomíná Alena Svobodová z Krajského úřadu Plzeňského kraje: „Především festival 9 týdnů baroka byl geograficky i obsahově velmi rozšířen a pokryl celý kraj. Úspěšný byl i projekt Zaniklé a ohrožené kostely, který byl součástí programové linie LandArt. Samozřejmě profitovala i aktivně spolupracující muzea a galerie zřizovaná Plzeňským krajem. A zapomenout nesmím ani na Studijní a vědeckou knihovnu, kterou kraj zřizuje a která byla v projektu rovněž aktivní.“ Celková návštěvnost Plzeňského kraje se oproti roku 2014 zvýšila o 14,1 procenta, tedy o víc než 80 000. Vyšší návštěvnost se odrazila i u příspěvkových organizací Plzeňského kraje, které se do projektu zapojily. „Nejvíce se nárůst návštěvnosti projevil u Západočeského muzea v Plzni, kam loni zavítalo 104 694 lidí oproti 61 524 v roce 2014,“ říká Svobodová. Projekt EHMK podle ní přispěl i k dalšímu rozvoji přeshraniční spolupráce kraje, stejně jako k růstu prestiže města a kraje.

Kladně zhodnotil plzeňský rok kultury rovněž Karel Barták z Evropské komise. V nárůstu počtu přenocování byla podle něj Plzeň v porovnání s ostatními městy kultury nadprůměrně úspěšná, další parametry se ale dají obtížně porovnávat. „Rozpočty EHMK se pohybují od pěti do 120 milionů eur a Plzeň byla skutečně spíš v té nižší části,“ řekl. Belgický Mons, který byl loni také městem kultury, je menší než Plzeň, rozpočet měl ale třikrát větší. Plzeň měla na program, produkci a marketing 20 milionů eur. „Z hlediska počtu přenocování je na tom ale Mons podstatně hůře než Plzeň,“ řekl Barták. Ocenil, že po krizi dané nižším rozpočtem, než se původně plánovalo, i kolapsem některých plánovaných projektů se Plzeň dokázala v posledních dvou letech zmobilizovat, připravit velmi solidní program, přitáhnout pozornost návštěvníků a zapojit lidi. Jako velmi cenné označil také pokračování areálu DEPO2015, který se profiluje jako prostor pro kulturní akce i jako kreativní inkubátor pro netradiční kulturu.

Řada projektů pokračuje

Z loňského titulu EHMK by měly město i kraj profitovat i v příštích měsících. Už proto, že projekt Plzeň – EHMK 2015 přinesl Plzni kromě přílivu turistů nebývalý zájem převážně zahraničních novinářů a zvýšenou prestiž města. „Mnohé projekty pokračují dále a je vidět, že mají silný turistický potenciál. Je to například DEPO2015, ze kterého se stává mimořádně oblíbený kulturní a turistický cíl města, jsou to Loosovy interiéry zpřístupněné v roce 2015, které provozuje Plzeň – TURISMUS, je to letní barokní festival v regionu a mnohé jiné akce,“ uvádí Kristina Štěpánová a dodává, že jednou z nejlepších akcí loňského roku byly Bavorské dny v Plzni, které se budou ještě více rozvíjet a stanou se pravidelným podzimním dvojfestivalem české a bavorské kultury v Řezně i v Plzni.

Co se týká letošní návštěvnosti, město bylo podle Štěpánové připraveno na pokles, ale výsledky prvního čtvrtletí byly překvapivé. „Letošní výsledky ČSÚ za první čtvrtletí sice ukazují o 2 procenta menší návštěvnost domácích turistů v Plzni, ale příjezdy zahraničních turistů naopak vzrostly o 16 procent, což jsme skutečně nečekali,“ říká Štěpánová, ale jedním dechem dodává, že celkový osmiprocentní přírůstek příjezdů nelze přeceňovat. První čtvrtletí je totiž doménou zejména byznys turismu a výsledky svědčí o celkové hospodářské prosperitě. „Nyní s napětím čekáme na výsledky 2. čtvrtletí, které jsou v rámci městské turistiky již ve znamení plné turistické sezony. Uvědomili jsme si, že máme z hlediska domácí turistiky trochu dluh, a tak se zaměřujeme zejména na rodiny s dětmi, pro něž je Plzeň velice dobře vybavena. Letošní novinkou jsou také kostýmované prohlídky města, kde jsme už pro velký zájem museli přidávat termíny,“ uvádí Štěpánová. Přesto je odliv návštěvníků EHMK znát, a to je vidět třeba při pravidelných prohlídkách pro skupiny. Proti loňsku je jich za srovnatelné období zhruba polovina, nicméně proti roku 2014 a všem předchozím letům je jich téměř dvaapůlkrát více.

Také na úrovni kraje pokračuje v rámci udržitelnosti projektu řada akcí, které probíhaly v rámci EHMK. Tento titul je zavazující a rozhodně rokem 2015 nekončí. Posun nejen co se týče turistického ruchu a pořádání kulturních akcí, ale zároveň i kvality života, která jde ruku v ruce s těmito indikátory, budou podle Aleny Svobodové pokračovat i v příštích letech. „Plzeňský kraj přímo zaštiťuje rozsáhlý projekt Západočeské baroko, který navazuje na 9 týdnů baroka. Tento nesmírně ambiciózní projekt již sklízí úspěchy v letní turistické sezoně 2016 a bude pokračovat i v dalších letech nejen na poli cestovního ruchu a pořádání kulturních akcí, ale bude se rozvíjet komplexní fenomén, který pokrývá všechny složky baroka,“ uvádí Svobodová. Díky kontinuálnosti a dobré návaznosti projektů z minulého roku podle ní pokračuje trend stoupající návštěvnosti Plzeňského kraje i v roce 2016. První čtvrtletí vykázalo nárůst počtu návštěvníků o 11,6 procenta oproti roku 2015.

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz