První regionální výstupy šetření – Příjezdový cestovní ruch 2009–2015

V oblasti statistiky cestovního ruchu patří šetření Příjezdový cestovní ruch 2009–2015, o počtu a struktuře zahraničních návštěvníků České republiky a jejich výdajích na cestovní ruch, svým rozsahem a délkou trvání celkem k unikátním výzkumům. Jeho výsledky jsou prezentovány v pravidelných čtvrtletních intervalech odborným kruhům a zároveň i široké veřejnosti na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Výzkum se realizuje v rámci projektu Zkvalitnění informací pro zpracování Satelitního účtu cestovního ruchu ČR jako jeho klíčová aktivita. Zmíněný projekt je součástí stávajícího systému projektů na zkvalitnění statistických dat odboru cestovního ruchu MMR ČR, které jsou financovány z Integrovaného operačního programu.

Kdo se zajímá o to, jaký celkový počet zahraničních turistů zavítá ročně třeba do Jihočeského kraje či jaká je národnostní struktura návštěvníků Moravskoslezského kraje, které regiony navštěvují spíše turisté s přenocováním (včetně individuálního ubytování), a které naopak jednodenní návštěvníci, jistě ocení doplňující aktivity projektu. Doplňující aktivity projektu, které začaly být realizovány v polovině tohoto roku v souvislosti s výsledky stávajícího celostátního šetření za období 2009–2012, jsou nezbytné pro jeho řádné dokončení – především na poli kvality statistických dat.

Jedná se v první řadě o pilotní výzkum zaměřený na organizovaný cestovní ruch, neboť vstupem České republiky do Schengenského prostoru došlo de facto ke zrušení přirozeného místa dotazování objektivního vzorku zahraničních návštěvníků ČR. Tato skutečnost se postupně v průběhu terénního zjišťování začala negativně odrážet především ve stále se zhoršujících možnostech tazatelské sítě osobně vyhledat a kontaktovat zahraniční turisty, kteří do ČR přicestovali formou autobusových zájezdů. Získání vyplněných dotazníků od této skupiny návštěvníků se pro tazatele stávalo stále náročnějším úkolem, což by se jednou v budoucnosti s jistotou projevilo ve snížené spolehlivosti zjištěných dat.

Graf 1 – Odhad celkového počtu zahraničních turistů a jednodenních návštěvníků
v krajích ČR v období 2009–2011 (v mil. osob)

Realizace pilotního výzkumu umožnila zpřesnění stávajících dat na celostátní úrovni do takové míry, že bylo možné přistoupit i k dlouho očekávané prezentaci dat o příjezdovém cestovním ruchu ČR na podrobnější úrovni regionální, aniž by byla významně narušena spolehlivost těchto podrobnějších údajů. Od pilotního výzkumu se tedy odvíjí i druhá doplňující aktivita projektu – zpracování a prezentace čtrnácti analýz za jednotlivé kraje České republiky a jedné souhrnné analýzy srovnávací, ze které jsou vybrána data k následujícímu grafu 1. Z něj je na první pohled patrné, že hlavní město během svého pobytu v ČR navštíví v drtivé většině zahraniční turisté, kdežto do většiny ostatních krajů zavítají spíše zahraniční jednodenní návštěvníci, jejichž hlavním – byť ne vždy jediným – účelem je nákup levnějšího zboží v příhraničních oblastech ČR z důvodu rozdílných cenových hladin.

V krajských výstupech jsou vedle zmíněného počtu zahraničních návštěvníků v členění na turisty a jednodenní návštěvníky (a také tranzitující, jejichž počet však není technicky možné poskytnout v členění na krajskou úroveň) obsaženy další významné statistické ukazatele, jako jsou: struktura zahraničních návštěvníků z hlediska sociálních a demografických charakteristik, země jejich původu, hlavní důvod návštěvy ČR a frekvence jejich návštěv, zda se jedná o organizovanou či individuální formu pobytu. Dále jsou návštěvníci členěni dle nejčastěji navštívených míst v rámci České republiky i jednotlivých krajů. Šetří se i průměrné výdaje na cestovní ruch (osoba/den) a jejich struktura. U turistů se navíc zjišťuje druh ubytování a délka pobytu v ČR.

Vše je doplněno podrobnou metodikou výzkumu včetně mapy vybraných hraničních přechodů, v jejichž blízkosti k dotazování návštěvníků dochází. Poměr mezi turisty a jednodenními a tranzitujícími návštěvníky je stanoven na základě tzv. čárkovací metody a v průběhu výzkumu se nepatrně mění. V současné době činí turisté 39,5 %, jednodenní návštěvníci 50,9 % a tranzitující 9,6 % celkového počtu všech zahraničních návštěvníků ČR.

Graf 2 – Odhad výdajů zahraničních návštěvníků ČR dle krajů
za období 2009–2011 (v %)

Podobná situace jako v poměru turistů a jednodenních návštěvníků je v členění dle krajů i u velmi významného ukazatele výdajů na cestovní ruch – z grafu 2 je patrný kontrast mezi poměrem výdajů zahraničních turistů a jednodenních návštěvníků v Praze oproti zbylým krajům republiky. Téměř opačná situace je v Plzeňském a Ústeckém kraji, ve kterých byly vykázány několikanásobně vyšší výdaje jednodenních návštěvníků oproti výdajům turistů, tedy návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Ukazatele počtu návštěvníků i výdajů na cestovní ruch jsou využívány jako jeden z hlavních pilířů tvorby poptávkové strany Satelitního účtu cestovního ruchu ČR, jediného objektivního nástroje umožňujícího mezinárodní srovnání základních ukazatelů statistiky cestovního ruchu.

Celostátní čtvrtletní výstupy „Příjezdového cestovního ruchu" i jejich krajská podoba mají velký význam především pro zlepšení informovanosti krajských orgánů veřejné správy aktivních v oblasti cestovního ruchu a organizací destinačního managementu. Všechny zmíněné materiály jsou stejně jako pravidelné čtvrtletní výstupy dostupné na webových stránkách ministerstva: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho 
-ruchu-2012/Prijezdovy-cestovni-ruch

Ing. Štěpán Hervert,
odbor cestovního ruchu MMR ČR