Velmi často dostávám od restauratérů a hoteliérů dotazy na nejvhodnější barvy, uspořádání provozoven, na výběr hudby nebo na vhodnou vůni do hotelu. Pro někoho zdánlivě s hotelnictvím nesouvisející obor psychologie, je pro mě naopak od roku 2003, kdy jsem se stal spoluzakladatelem Institutu pracovní psychodiagnostiky, velmi blízký. V moderním marketingu využíváme akcelerace psychologických poznatků. Dnes se podíváme na několik studií psychologů, kteří se zabývali chováním hostů v restauracích.
Poznatky na jedné straně postupně mapují nákupní chování a rozhodování spotřebitelů v jednotlivých tržních segmentech podle životních stylů a na straně druhé umožňují producentům v konkurenčním prostředí správně zacílit marketing. Pojďme se podívat na pár praktických rad, kdy můžeme poznatky aplikovat v tak „běžných“ a rutinních záležitostech, jakými jsou jídelní lístek, ceny jídel a nápojů, barvy v restauraci, nebo hudební produkce.
Jídelní lístek prohlížíme obvykle od středu nebo ve tvaru Z od horního levého rohu. To, co nás na začátku upoutá má obvykle přednost před tím, co uvidíme dále. Ať už je uspořádání jakékoli, snadno zachytí naši pozornost položky, které jsou v rámečku, vedle obrázků a ikon, tučně nebo barevně; těm se říká „Eye Magnets“. Tam dáme to, co chceme nejvíce prodávat – tj. jídla s vysokým ziskem, nenáročná na přípravu a čas.
Studie ukazují, že lidé si nejraději vybírají z maximálně 7 předkrmů a dezertů a 10 hlavních jídel. Velká oblíbenost „tapas“ a sdílení jídel v dnešní době pramení vlastně z toho, že snímá z hosta odpovědnost volby a nutnost rozhodovat se z velkého množství nabídek. Čtením menu strávíme v průměru pouze 109 sekund. Fenoménem dnešní doby je strach, že nám někde něco utíká. K němu nás vedou média, Facebook, Instagram a vůbec možnost volby.
Pokud jde o názvy jídel, doporučuje se vyhýbat příliš popisným adjektivům a květnatým popisům. Nejlépe funguje, když ingredience mluví samy za sebe, v jednoduchém seznamu. Občasné neznámé slovo z cizí kuchyně (např. suppli – rýžové kuličky) vyprovokuje hosta k otázce „co je to?“ a umožňuje navázat konverzaci mezi hostem a obsluhou.
Více se prodávají tzv. co-branding names – názvy, které používají jinou známou značku, např. omáčka Jack Daniels a také popisky geografické, nostalgické nebo senzorické.
Pro uspořádání menu je důležité, aby položky, které přinášejí vyšší zisk, a tudíž chceme, aby si je host objednal, byly umístěny hned vedle či pod položkou velmi drahou, protože tak se nám zdá při srovnání levná. U vína je to podobné, téměř bez výjimky zvolíme druhou nejlevnější možnost.
Při uvádění cen se používají tzv. neurostrategie, neboť se ví, že symboly peněz mění chování člověka, takže se snažíme minimalizovat přítomnost cenových symbolů, abychom nepřipomínali lidem, že platí svými skutečnými penězi a způsobují tzv. pain of paying.
Vyhýbáme se cenám typu 199 nebo 99 atd.,
|
||
 |
 |
|
Proto ceny uvádíme zásadně jako celá čísla bez nul a desetinných míst. Vyhýbáme se cenám typu 199, 99 atd., protože dnes už působí zprofanovaně a podbízivě. Takže: Kč 299,- nebo Kč 299,00 je špatně. Správně je prostě a jednoduše 300 nebo 275 apod. Obvykle si také nevybíráme nejdražší nebo nejlevnější jídla, ale pohybujeme se někde ve středu. Výzkum ukazuje, že ti, kdo se dotýkají zákazníků, získají obvykle větší spropitné. V době, kdy jsem já pracoval jako číšník, jsem si to nikdy nedovolil vyzkoušet, ale psychologie skrývající se za touto strategií tvrdí, že dotyk naznačuje blízkost, a jsme ochotnější dát větší spropitné, když se k číšníkovi či servírce cítíme být blíž.
Klasická hudba zvyšuje prodej dražších vín. Francouzská a německá hudba zvyšuje prodej francouzských a německých vín. Pomalá hudba a vůně levandule způsobí, že se lidé zdrží déle. Vůně kávy povzbudí žízeň. Pop music při 70–90 dB zvýší spotřebu nealkoholických nápojů. Známé hity způsobí, že lidé budou více tancovat. Pomalá hudba po rychlé hudbě v klubu nebo v tanečním baru – půjdou k baru. House music – zvýší se spotřeba koktejlů a vodky. Rocková hudba – zvýší se spotřeba piva. Hlasitější hudba (88 dB) – pije se rychleji.
Modrá a fialová mohou zapříčinit ztrátu chuti k jídlu: podvědomí obvykle spojuje tyto barvy s toxiny a zkažeností. A přestože existují i zdravá jídla s touto barvou, studie přesto zjistily snížení chuti. Chcete-li, aby k vám chodilo více hostů, kteří budou více jíst, vyhněte se modré barvě. Pokud nejde o jídlo, působí fialová bohatě, luxusně a dekadentně.
Žlutá způsobí, že lidé zůstanou kratší dobu: žlutá je iritující barva. Ve žlutých místnostech se lidé cítí více podrážděni. Některé fastfoody toto využívají, aby lidé rychleji odešli a uvolnili místo novým zákazníkům. Žlutá je pro lidské oko nejobtížněji zpracovatelná barva.
Hnědá barva: je neutrální k tendenci ke zklidnění. Tmavší odstíny působí okázale a maskulinně, světlejší tepleji a feminně.
Oranžová barva: stimulant chuti k jídlu. Teplá, zábavná, vibrující. Tmavší odstíny mohou být uklidňující, světlejší odstíny působí hlasitě a energicky.
Zelená je uklidňující: zelená uklidňuje a zlepšuje vidění. Zelenou si obvykle spojujeme s přírodou, a proto se v zelené místnosti cítíme uvolněněji. Zelená je vždy dobrou volbou.
Červená je stimulátor chuti a poutá pozornost: červená je velice nápadná a proto se hodí, chcete-li přilákat hosty. Nesmí se to však přehnat, protože červená je zrovna tak iritující jako žlutá. Červená je dobrá barva pro venkovní stěny restaurace. Bylo také zjištěno, že červené ubrusy způsobí, že lidé budou více jíst.
Bez ohledu na barvy studie odhalily, že nikdo se nerad dívá do zdi, byť by byla sebebarevnější, takže se používají například zrcadla.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...
