Quo vadis, české odborné školství?

Hodnocení úrovně odborného vzdělávání v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus je předmětem dlouholetých diskusí a tříbení názorů celé řady odborníků nejenom z oblasti vzdělávání a školství, ale i lidí z podnikové praxe. Praxe je totiž důležitým měřítkem dobře zvládnuté výuky na těch školách, jež se podílejí na přípravě budoucích profesionálů v oboru.

Úspěšně absolvovaná praxe je odrazem toho, zda jsou žáci a studenti dobře připraveni nejenom po teoretické, ale také praktické stránce vykonávat tuto krásnou, ale zároveň náročnou profesi.

Zaměstnanost v oboru

O tom, že je obor významným zaměstnavatelem, není třeba příliš polemizovat. Podle ČSÚ je v sekci I Ubytování, stravování a pohostinství (CZ NACE 55, 56) zaměstnáno v současné době více než 120 000 osob.

Graf 1 – Vývoj zaměstnanosti v sekci I Ubytování, stravování a pohostinství (CZ NACE 55, 56)

Zdroj: ČSÚ

Po výrazném propadu zaměstnanosti v roce 2013 se počet zaměstnanců v oboru trvale zvyšuje. Je to především odraz několik let trvající hospodářské konjunktury spojené se zvýšenými výdaji tuzemských spotřebitelů a rozvojem domácího a také příjezdového cestovního ruchu. Problémy současné zaměstnanosti v oboru jsou přitom dlouhodobě známé – nízké mzdy, vysoká míra fluktuace a často i nízká odborná úroveň zaměstnanců. I přes tyto nepříznivé aspekty je zájem o práci v oboru trvale vysoký. Česká republika má dlouholetou tradici středoškolského a vysokoškolského vzdělávání v gastronomii, hotelnictví a cestovním ruchu. Je také jasné, že obor vzhledem ke své náročnosti potřebuje stále doplňovat o nové kvalifikované pracovníky.

Nejsou děti, nejsou žáci a studenti

Jedním z významných faktorů ovlivňujících v současné době počet žáků na středních a vyšších odborných školách a počet studentů na vysokých školách je negativní demografický vývoj v posledních desetiletích.

Graf 2 – Jak hodnotíte žáky SŠ/VOŠ, kteří ve vašem zařízení absolvují praxi nebo k vám nastupují do prvního zaměstnání?

Počet narozených dětí kulminoval v roce 1974, kdy se jich v České republice narodilo více než 194 000. Generace tzv. Husákových dětí narozených v 70. a 80. letech 20. století dnes tvoří nejvýznamnější skupinu pracovníků na trhu práce. Tyto pracovníky však bude nutné postupně nahrazovat novou generací. To ale naráží na úskalí negativního demografického vývoje. Po roce 1989 dochází k trvalému poklesu porodnosti a na přelomu tisíciletí se počet narozených dětí pohyboval pouze okolo 90 000, což je sotva 50 % stavu z poloviny 70. let. To se v současné době odráží také v klesajícím počtu žáků všech typů středních a vyšších odborných škol a také studentů vysokých škol.

V posledních třech desetiletích zároveň došlo k nebývalému rozvoji počtu středních a vyšších odborných škol v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus, což v současné době poněkud kontrastuje s výše uvedeným demografickým vývojem. Podle MŠMT je v Adresáři škol a školských zařízení k 16. 10. 2018 uvedeno pod oborem 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus celkem 274 subjektů, z toho je 257 středních škol a 17 VOŠ.

Tab.: Počet nově přijatých žáků do 1. ročníku oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus (2012–2017)

Zdroj: Vojtěch, J. a Chamoutová, D., NÚV

I když výše uvedená čísla neodrážejí reálný počet skutečně fungujících školských zařízení, je zřejmé, že počet těchto škol je opravdu vysoký. Pak nastává jednak otázka, zda opravdu potřebujeme tak velký počet oborově zaměřených školských zařízení a dále, jakou úroveň vzdělání svým žákům a studentům tyto školy zajišťují a také jak hodnotí připravenost žáků a studentů pro praxi jejich budoucí zaměstnavatelé. O tom, že je obor stále vyhledávaný, svědčí i jeho postavení z hlediska počtu žáků přijatých nově do 1. ročníků podle skupin oborů vzdělávání. V tabulce jsou uvedeny jednak absolutní počty žáků přijímaných do 1. ročníků v jednotlivých typech vzdělávání daného oboru a zároveň i procentní podíl, kterým se na celkovém počtu přijatých do 1. ročníků ve středním a vyšším odborném vzdělávání podílí obor Gastronomie, hotelnictví a turismus.

Trendy vyplývající z uvedené statistiky jsou zřejmé. Počet žáků středních škol oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus se v letech 2012–2017 snížil celkem o 3 045 (−26,5 %). Přitom výrazněji se snížil počet přijatých do učebních oborů s výučním listem, a to o 2 210 (−30,2 %). Počet přijatých na střední školy s maturitní zkouškou se snížil v uvedeném období o 601 (−17,2 %). Varovné je zároveň to, že pokles počtu přijatých do 1. ročníků oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus je ze všech sledovaných oborů nejvyšší.

Studium a praxe

Studijní obor Hotelnictví, gastronomie a cestovní ruch je prakticky zaměřený a výuka by měla být úzce propojená s praxí. Zajímal nás tudíž názor vybraných vrcholných manažerů gastronomických, hotelových a lázeňských zařízení na kvalitu přípravy žáků vykonávajících odborné praxe a na požadavky spojené s odbornou výukou. Průzkum proběhl e-mailovou formou na přelomu října a listopadu 2018 a odpovědělo v něm celkem 16 respondentů, z toho bylo 9 z Prahy a 7 z mimopražských zařízení. Jednalo se vesměs o větší podniky vyšší třídy, osloveni byli především ředitelé a personalisté těchto podniků. I když nemůžeme průzkum považovat za reprezentativní, jsou v něm obsažená hodnocení zajímavá.

Hodnocení bylo školní, tzn. že 1 bylo nejlepší hodnocení a 5 hodnocení nejhorší. Z grafu je zřejmé, že rozdíly v hodnocení nejsou příliš velké a v zásadě se pohybovalo okolo průměrného hodnocení 3. Nejhůře byla hodnocena schopnost samostatné práce (3,31), nejlépe poněkud překvapivě schopnost týmové práce (2,75). Daleko větší rozdíly však byly v hodnocení mezi jednotlivými respondenty. V tom se odráží celá řada faktorů, ať už jde o diferencovanou úroveň škol a jejich žáků, osobní přístup vedení škol a jejich učitelů, podmínky, které jsou pro praxe v jednotlivých podnicích vytvářeny apod.

Graf 3 – Co byste změnili ve výuce na odborných školách? Co vnímáte jako nejdůležitější a na co by školy měly klást největší důraz?

Zdroj: vlastní

Hodnocení bylo zase v rozmezí 1 až 5, přičemž hodnocení 1 znamenalo největší důležitost, hodnocení 5 naopak důležitost nejmenší. Z výsledků je patrné, že nárok na školy je vysoký, většina respondentů považuje za důležité zvýšit nároky na výuku ve všech zkoumaných oblastech. Poněkud menší význam přikládají hodnotitelé pouze teoretické přípravě (1,94) a možná trochu překvapivě zapojení do zahraničních praxí (2,13). V komentářích k výše uvedeným otázkám se dále vyskytovaly další zajímavé názory a náměty vztahující se k studentským praxím, jejich průběhu a hodnocení.

Je zřejmé, že rychlost změn v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus je, stejně jako v dalších ekonomických oborech, velmi vysoká. Stále více se uplatňují moderní technika a technologie, mění se způsob komunikace, mění se formy ekonomických aktivit, do hry vstupuje např. sdílená ekonomika a její projevy v oboru (sdílení ubytovacích kapacit, sdílení dopravních prostředků atd.). Je tudíž zřejmé, že promítnutí těchto ekonomických, so­ciálních, technických a technologických změn do výuky je nezbytné. To vyžaduje permanentní vzdělávání vyučujících, sledování aktuálních trendů a úzkou spolupráci s praxí. A neméně důležitou otázkou je, jak se má učit. Jakým způsobem předávat poznatky žákům a studentům, tak aby použité formy výuky byly co možná nej­efektivnější.

Foto: Shutterstock.com