Reforma českého systému značení cyklotras

Díky aktivitám krajů a regionů vzniklo v České republice v posledních letech mnoho kilometrů nových cyklotras. Vytvářejí se nové a bezpečné koridory pro cyklisty, které na sebe stahují stále víc uživatelů. Současný systém značení, který byl navržen před 13 lety, přestává korespondovat se skutečným stavem v terénu, neboť hlavní cyklistické koridory mnohdy vznikly mimo původně navržené hlavní cyklotrasy. V České republice by měly být v nejbližších letech také proznačeny tzv. EuroVelo trasy, tedy transevropské dálkové cyklotrasy. Systém je tedy třeba změnit, aby odpovídal současné situaci a požadavkům pro další vývoj.

Nejvíce v historii

Nutnost změnit naše značení cyklotras stále narůstá. Vedou k tomu hlavně dva důvody. Prvním je budování dlouhých souvislých úseků cyklostezek zejména podél řek, druhým pak potřeba proznačit v České republice také mezinárodní EuroVelo trasy. Dalším faktorem ovlivňujícím chystanou „cyklotransformaci“ je, že v Česku přibývá nejvíc cyklostezek v historii, jejich síť roste nebývalým tempem. Podle statistik Centra dopravního výzkumu (CDV) se loni otevřelo tři sta kilometrů nových asfaltových úseků. Letos to bude podobné, dodělá se totiž několik větších projektů financovaných z evropských fondů. V Česku tak letos bude už přes dva tisíce kilometrů stezek. Stále je to však v porovnání například s Rakouskem či Německem relativně málo. Boom cyklostezek je zajímavý rovněž pro stavbaře, loni se prostavělo kolem dvou miliard korun, proto se o řadu projektů zajímají i největší stavební firmy. Jeden kilometr stezky vychází v dlouhodobém průměru na pět až sedm milionů korun.

Cykloperestrojka

Ale zpět k reformě. Dosud byl systém číslovaných cyklotras u nás ve správě Klubu českých turistů (KČT), který také přiděloval čtyřciferná čísla novým lokálním trasám. Mezinárodní a nadreginální trasy mají tak čísla jedno a dvojciferná, regionální trasy trojciferná, lokální pak čtyřciferná. Systém číslování dálkových a regionálních tras (jedno-, dvoj- a trojciferné) vytvořilo v roce 1997 CDV. Lokální čtyřciferné cyklotrasy začínaly v každém kraji jiným číslem. Z čísla ale nelze vyčíst kvalitu trasy ani její případné vedení mimo komunikace s motorovou dopravou. Některé jednociferné trasy, jako například cyklotrasa č. 1 z Prahy do Brna, dosud nejsou ani propojeny, zatímco jiné trojciferné jsou již v kvalitě cyklostezky (cyklotrasa č. 204 – Ohře). Některé trasy jsou ovšem označeny logy (Moravské vinařské trasy, Vltavská) nebo písmeny (Praha, Ostrava). „V současné době jsou hlavní cyklotrasy vedeny pořád v koridorech, které byly určeny v roce 1997, to už není déle udržitelné,“ řekl národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. Reforma číselného označení tras bude muset proběhnout ve spolupráci s kraji a regiony, které stezky pro cyklisty budují – na tom se asi padesát zástupců z krajů a regionů celé České republiky jednoznačně shodlo. „Aby bylo možné změnu realizovat, musíme jít cestou minimálních nákladů,“ dodal Juraj Flamik, koordinátor programu Greenways Nadace Partnerství, která Českou republiku zastupuje v Evropské cyklistické federaci (ECF). Investovat do směrového značení další peníze, to si již mnohé regiony nemohou dovolit. „Dále bude třeba vytvořit ucelený metodický pokyn, který zahrne systém značení EuroVelo, národní číselný systém včetně cyklotras označených logem, ale také třeba značení pro cyklisty ve městech,“ uvedl dopravní projektant Květoslav Syrový, který se mimo jiné podílí na přípravě legislativních změn pro cyklisty a jejich infrastrukturu.

Regiony především

Karel Markvart, předseda Rady značení KČT, by rád vytvořil pracovní skupinu ze zástupců krajů a regionů, která by o návrzích jednala. „Kraje se musí držet nějakých standardů, nelze mít jedno číslo cyklotrasy na dvou místech v Česku – to by bylo zmateční,“ uvedl. Michal Bíl z úseku geoinformatiky CDV v této souvislosti představil webovou aplikaci VectorMap jako nástroj pro on-line aktualizaci sítě cyklotras u nás. Cílem aplikace VectorMap je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy České republiky a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map. Michal Bíl vyzval zástupce z regionů k první aktualizaci sítě cyklotras ve VectorMap. „Musíme reagovat na nové podmínky a v letošním roce aktualizovat národní cyklostrategii a předložit ji ke schválení. Při zpracování nové cyklostrategie budeme muset spolupracovat hlavně se zástupci regionů a krajů. Právě regiony změny nejvíce zasáhnou,“ uvedl Martinek. O změnách v cyklistickém značení a podpoře cykloturistiky obšírně referoval národní cyklokoordinátor již na únorovém semináři konaném v rámci veletrhu Holiday World. Přestože jsme o tomto tématu psali na stránkách březnového COT business, neuškodí, vrátíme-li se k navrhovaným změnám ještě jednou. Navrhovaná „transformace“ dálkové sítě by podle Martinka vypadala následovně: cyklotrasa č. 1 – Praha–Brno–Bratislava; cyklotrasa č. 2 – Labská (podél Labe); cyklotrasa č. 3 – Mělník–Praha–Plzeň–Regensburg; cyklotrasa č. 4 – Moravská (ze severu Moravy na jih); cyklotrasa č. 5 – Jantarová (součást turistického produktu Jantarová stezka); cyklotrasa č. 6 – Ohře; cyklotrasa č. 12 – Vltavská; cyklostezka č. 13 – Jižní příhraničí (součást projektu EuroVelo); cyklotrasa č. 14 – Žitavská (Liberec – Hradec Králové – Zábřeh na Moravě); cyklotrasa č. 15 – Ploučnice; cyklotrasa č. 16 a 18 – Českomoravská (na území Pardubického kraje a Vysočiny); cyklotrasa č. 17 – Jizerská; cyklotrasa č. 19 – Posázavská; cyklotrasa č. 22 – Severní příhraničí. Dále se také počítá například s cyklotrasami Otavská, Střecha Evropy či Bečva. Dokončení realizace projektu je naplánováno na rok 2014.

Inspirace u Švýcarů

S reformou značení cyklostezek jde ruku v ruce projekt Česko jede, který lze stručně charakterizovat jako společnou snahu Asociace turistických regionů (ATUR) a CDV o komplexní podporu cykloturistiky v České republice. Cílem projektu je poskytnout přehledné a kvalitní informace českým a zahraničním cyklistům o možnostech cyklistiky ve všech tuzemských regionech. Projekt byl podán do Integrovaného operačního programu koncem září roku 2010, nicméně v letošním roce zatím nebyl schválen k financování. Podněty k realizaci projektu Česko jede hledalo dvacet českých expertů na cyklistiku ve Švýcarsku, kde absolvovali koncem dubna 2010 šestidenní stáž u švýcarské organizace SchweizMobil. Jejím cílem bylo seznámit se se švýcarským modelem podpory domácího cestovního ruchu, který je pro Českou republiku velmi inspirativním řešením. Propojuje všechny druhy bezmotorové dopravy do jednoho informačního a organizačního systému při zapojení státu, kantonů, obcí, turistických regionů a privátního sektoru. Odborníci z Nadace Partnerství, která stáž v rámci grantu česko-švýcarské spolupráce organizovala, spolu se zástupci krajů, turistických regionů a s týmem národního cyklokoordinátora, chtějí švýcarské zkušenosti s propracovaným systémem značených tras i turistickou nabídkou přenést do Čech.

„Ve Švýcarsku vytvořili kolegové z nadace Schweiz Mobil unikátní systém propojení národních sítí stezek pro pěší, cyklisty, in-line bruslaře a malou vodní turistiku. K tomu má dobré podmínky i Česká republika, proto jsme se přišli zblízka podívat, jak jednotný systém značení, propagace, marketingu a prodeje služeb a produktů na těchto stezkách funguje,“ vysvětlil Flamik. Odborný program pod střechou byl doplněn exkurzí v terénu na kolech i pěšky. Češi se také na kolech zúčastnili akce slowUp – velkého festivalu pohybu, kterého se letos na kolech, kolečkových bruslích nebo na vozíčcích zúčastnilo v oblasti tří jezer (3-LACS) přes padesát tisíc cyklistů, bruslařů i vozíčkářů. Projekt česko-švýcarské spolupráce pokračoval minulý podzim v Čechách za účasti zástupců SchweizMobilu. Švýcarské zkušenosti se tak dostanou k širší skupině odborníků podporujících domácí turistiku. „Stejně jako se domácí cestovní ruch řeší na třech úrovních v Čechách, i ve Švýcarsku spolupracují subjekty na místní, krajské (kantonální) a národní úrovni. Model SchweizMobil však při­nesl zásadní změnu. Národní organizace Schweiz Tourismus propaguje přesně ty stezky, které kantony značí a které pak cestovní kanceláře prodávají domácím i zahraničním turistům. Vše se efektivně podporuje a přináší kvalitní služby návštěvníkům a příjmy místním podnikatelům,“ vysvětlil Daniel Mourek, koordinátor programu Greenways z Nadace Partnerství. „Švýcaři řeší na kantonální (krajské) nebo národní úrovni jen to, co nelze řešit na úrovni místní. Při vytváření systému značení i konkrétní nabídky spolupracují všechny tři úrovně – to je to, co je pro Švýcarsko typické,“ dodal.

Systém „skládačka“

Nadace SchweizMobil přitom hraje roli koordinátora všech partnerů. Našla také podporu u úředníků na ministerstvu v odboru Poklidné dopravy (Langsamverkehr), řeší provázanost všech druhů dopravy a především návaznost na tu veřejnou – což je tzv. intermodalita. Základem SchweizMobilu je síť tras vzájemně provázaná v asi pěti stech místech, která jsou napojena na systém veřejné dopravy – vlaky, lodě, lanovky či autobusy – umožňující kombinaci jednotlivých druhů dopravy. Systém tak umožňuje vytvářet nabídky pro turisty ze Švýcarska i ze zahraničí. Další výhodou sítě turistických tras je jednotné národní značení, a to jak pro pěší a cyklisty, tak například pro in-line bruslaře, vodáky i handicapované. Systém je vybudován jako vizuální „skládačka“, která se vzájemně doplňuje, umožňuje rozlišit systém tras od lokálních až po národní a lze na ni navázat dalším specializovaným značením například pro rodiny s dítětem v cyklopřívěsu. Po jedné z nabízených cyklo- a pěších tras si Češi vyzkoušeli na vlastní kůži včetně návaznosti na veřejnou dopravu. Své místo si ve Švýcarsku našli i projektanti cyklistické dopravní infrastruktury. Nejen Bern, ale i Curych a Luzern je utvrdily v tom, že za málo peněz lze hodně udělat. „Švýcaři totiž dokážou velmi úspornými opatřeními vhodně regulovat dopravu tak, aby pohyb po městě byl bezpečný a pohodlný. V případě cyklodopravy často postačí velmi jednoduchá řešení, která v první řadě upozorňují na prostor, ve kterém se lidé na jízdních kolech běžně pohybují a vyskytují,“ řekl Tomáš Cach, dopravní urbanista z pražské Komise pro cyklistickou dopravu.

Velostation

Dalším zásadním prvkem městské mobility je Velostation na hlavním nádraží v Bernu. Denně plně vytížený cykloterminál Velostation je zajímavým spojením služby úschovy kola před nasednutím na vlak se servisem kol. Tento nezbytný prvek dopravní infrastruktury zde navíc nabídl pracovní uplatnění pro několik handicapovaných lidí. Vše se daří díky promyšlené koncepci prostoru a jeho dopravní obsluhy. „Nápadů a dobrých příkladů, které bychom mohli využít pro podporu cyklistiky, jsme načerpali opravdu dost. Teď nás čeká práce doma, abychom získané zkušenosti využili pro podporu cyklistiky a cykloturistiky. Česko také potřebuje kvalitní nabídku pro cykloturisty na národní úrovni. To je to, co bychom měli spolu s ATURem a partnery v krajích připravit, abychom do Čech přitáhli i cyklisty ze zahraničí, jako to udělal SchweizMobil. Chybí nám koordinace sítě tras, jejich efektivní propojení s veřejnou dopravou a hlavně společný silný marketing s využitím internetu. Švýcarský systém je velice propracovaný, a pokud jej budeme aplikovat v Česku, tak se dobře zapojíme do evropského systému mezinárodních EuroVelo tras, který k nám může přivést hodně zahraničních cyklistů. Díky jazykové roztříštěnosti a velkému množství kantonů (ve Švýcarsku je jich 26) trvala jednání k vytvoření SchweizMobilu několik let. Úspěchy se dostavily až po několika letech, kdy se do SchweizMobilu postupně podařilo zapojit všechny klíčové partnery,“ uvedl Martinek. Ani v Čechách to nebude hned, ale čeští experti v rea­lizaci pevně doufají.

Text: Cyklostrategie; -japo-
Foto: Thinstockphotos.com

www.cyklostrategie.cz