Reinkarnace píseckých parkánů

Pro svou obranu písečtí měšťané už od vzniku města ve 13. stol. budovali pevné hradby, které byly do 17. století zvýšeny až na 10 metrů. Jejich prstenec svíral město ze všech stran a dovnitř bylo možno vstoupit třemi branami. Dole u mostu stála nejvýstavnější brána zvaná Pražská, nebo také Dolní, na opačné straně města Budějovická či Týnská nebo též Horní a v jihozápadní části Putimská. Posledně jmenovaná byla zbořena jako první již v roce 1836 a dodnes ji připomíná znárodnělá studentská píseň „Když jsem já šel tou Putimskou branou“. Zbylé dvě brány ustoupily provozu kolem poloviny 19. století.

Letecký snímek regenerovaného území

Další součástí píseckého opevnění byly parkány. Obecně vzato je parkán zesilující a podpůrný prvek gotického opevnění. Jedná se o prostor mezi vyšší hlavní a nižší parkánovou hradbou nebo příkopem, většinou upravený navážkou hlíny. Parkán umožňoval nasazení dvou řad střelců nad sebou a zmenšoval možnost proražení opevnění. V případě proražení parkánové hradby při její patě by se na útočníky vysypal hlinitý násyp parkánového tělesa. Parkán také zajišťoval plynulý pohyb obránců po celém obvodu opevnění. V době nástupu palných zbraní se parkán stal nejvhodnějším místem pro jejich nasazení a v mnoha případech se na něj po úpravách, umožňujících boční a křížovou palbu, přesunula hlavní tíha obrany. Nicméně, ani parkány nedokázaly za třicetileté války město uchránit před nájezdem Buquyových vojsk, která následně město vyvraždila.

Funkce parkánů se postupně měnila. Vedla tudy splašková strouha. Hromadil se tu středověký i mnohem mladší odpad. Smetiště se také občas zaváželo, takže se povrch parkánů neustále zvyšoval. V posledních letech tam nikdo ani nepáchl. Až do doby, kdy se Písečtí usnesli na tom, že by v obrazu města měly zastávat jaksi kulturnější úlohu. Vznikl tak projekt s názvem „Regenerace historického jádra města Písku na břehu řeky Otavy mezi kamenným mostem a Putimskou branou“. Vzhledem k tomu, že je to název dlouhý, nezapamatovatelný a že se na něm finančně podílí i Evropská unie, říká se mu zkráceně Europrojekt a jedné jeho části Europromenáda.

Sladovna nad řekou

Pro obyvatele a návštěvníky Písku je ale mnohem důležitější to, že projekt zrenovuje třetinu obvodu historické části města, výrazně zkrášlí životní prostředí, zatraktivní jádro půvabného jihočeského města pro turisty a propojí prohlídkový okruh kolem pozůstatků městských hradeb do jednoho celku. Letos na počátku léta uzavřeli Písečtí první etapu projektu.

Od loňské sezony do počátku jara 2006 se kutalo pod zemí mezi městskou elektrárnou a kamenným mostem. Nejstarší most svého druhu v Čechách není třeba více představovat. Městskou vodní elektrárnu v Písku zbudoval v roce 1888 sám František Křižík a pomohl tak rozsvítit zdejší ulice – Písek byl prvním elektricky osvětleným městem v Čechách. Třísetmetrový úsek spojující tyto výrazné atraktivity města vede po pravém břehu Otavy, stíní jej koruny staletých stromů a přímo si říká o to, aby se stal východiskem pro příjemné procházky i místem klidného posezení uprostřed města a zároveň stranou jeho ruchu. Než se ale Písečtí pustí do úpravy promenády, rekonstruovali kanalizační sběrač pod ní. Aby co nejméně omezili pohyb občanů a turistů, pracovali pod povrchem. Do podzemí vedly šachty, kanalizační štolou jezdily důlní vozíky, do podloží rubali horníci. V únoru byli s rekonstrukcí hotovi. A pozornost se upřela k další součásti projektu: ke Gotickým parkánům.

Piknik na parkánech

Obnovení Gotických parkánů a jejich zpřístupnění lidem je prvním skutečně viditelným výsledkem Regenerace. Středověký příkop získal parkovou úpravu, byl obnoven renesanční mostní oblouk a došlo k propojení prostoru s promenádou kolem řeky a s další historickou lokalitou – Bakaláři u děkanského kostela.

Městské hradby vznikly z popudu krále Přemysla Otakara II. ve 13. století. Příkop sloužil k obranným účelům, ale pochopitelně i jako smetiště a strouha pro primitivní středověkou kanalizaci. Od známé Putimské brány se nad nimi klenul dřevěný padací most. Později jej měšťané nahradili kamenným a ještě později, v roce 1842, jej rozšířili pro povozy vyzděním monolitického bloku po celé délce mostu. Tak došlo k zaslepení mostních oblouků. Až nyní, téměř po dvou staletích, byl jeden z oblouků proražen, druhý zůstane zazděný – jako upomínka stavebních úprav z devatenáctého století. 12. května 2006 vstoupily pod obnovený oblouk první lidské nožky – patřily dětem, které přivedly pod můstek živé řetězy žáčků prvních a druhých tříd, propojily prostor a otiskly své stopy do keramické hlíny. Z ní bude odlita a pod můstek vsazena bronzová dlaždice. Jako symbol spojení někdejších generací se současnými i budoucími, jako vzpomínka na jedinečný okamžik i jako zajímavý artefakt, který ozvláštní zpřístupněný prostor.

Exhumace mostního oblouku

Parkány jsou přístupné od Putimské brány, z Bakalářů a odspoda takzvanou Katovskou brankou. Otevírají se každý den ráno v sedm hodin, v sezoně se uzavírají v 21.00 a mimo ni v 18.00 hodin. Vedle odpočinku nabízejí místo pro kulturní a společenská setkání, nebo třeba pro stylové pikniky, při nichž dobré jídlo a pití v piknikových koších nabídnou dívky jako vystřižené z doby píseckého básníka Fráni Šrámka. Nový turistický produkt zajišťují Hotel Biograf a agentura APPLE PIE.

V následujících dvou etapách Regenerace historického jádra Písku bude upravena zmíněná promenáda, ale především bude dokončena rekonstrukce monumentálního objektu bývalé městské sladovny. Sladovna stavebně navazuje na písecký hrad. Má sedm pater a ve střední části dochované historické technologie (rošty, průduchy, žentoury, komíny) určené pro sušení sladu. Tam vznikne muzeum sladovnictví. V dalších částech bude město Písek provozovat malou divadelní scénu, lapidárium a především evropské centrum ilustrace pro děti CIPĺSEK (= CI PĺSEK).

„Představte si tři patra expozice jako velkou hračku,“ líčí starosta města Luboš Průša, „hračku, ve které se dobře baví děti i jejich rodiče. Naším cílem je, aby Centrum Ilustrace PĺSEK představilo českou i zahraniční ilustraci zábavnou formou. Název připomíná píseckého rodáka a autora postaviček Rumcajse, Cipíska či Večerníčka Radka Pilaře.“ Multimediální centrum má být otevřeno v roce 2008, ale už nyní se Písek připravuje na dětskou klientelu. „Na příliv dětských návštěvníků a jejich doprovodu musí být připraveny písecké ubytovací kapacity, stravovací zařízení i provozovatelé volnočasových aktivit. I proto letos vyhlašuje město grantový program na podporu projektů určených dětem a mládeži. Máme chuť rozvíjet například paintball, down hill, slézání skal a další,“ doplňuje starosta.

Spolu se sladovnou bude upraveno i její nádvoří, kde vyrostou obří, dynamicky pojaté pastelky, vznikne malé jezírko, lavičky a schůdky pro posezení, hru i dětská představení pod širým nebem. Vybíhající ostrůvek sousední pizzerie nabídne návštěvníkům Centra občerstvení. A nově vytvořená pasáž spojí sladovnu s Velkým náměstím. Protože rekonstruovaná sladovna leží na trase budoucí Europromenády, bude dlážděná cesta kolem zlatonosné Otavy upravena až na závěr.

Z celkové částky 167 milionů korun zaplatí Písek ze své obecní pokladny. Stejnou částkou přispěje na realizaci projektu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a celými 75 % Evropská unie.

/app/ a -dva-
Foto: agentura Apple Pie