Kult těla, tlak na výkon, civilizační nešvary a odosobnění života zvyšují nejen fyzickou, ale zejména psychickou potřebu být někdy opečováván. Wellness je a bude takřka zaklínadlo a lázeňská léčba je vlastně jeho medicínskou sestrou nastupující tam, kde wellness nestačí. Takže otázka není, zda a proč, ale nakolik na to lidé mají. Jedni čas, druzí peníze, někteří oboje (a poskytovatelé kvalifikované pracovní síly).
Zatímco lázeňská léčebně rehabilitační péče má definici a pravidla stanovená zákonem, pod pojem wellness lze zařadit takřka cokoliv. Balíček služeb stejně jako hotelový bazén s vířivkou nebo saunou. Z hlediska nabídky pro klienty tak můžeme rozlišit zhruba tři hlavní skupiny:
První skupinu nabízejí lázeňská léčebná zařízení, tu druhou také, ale nabízejí ji i hotely, a to nejen v lázeňských místech, a třetí se postupně stává víceméně všudypřítomná přinejmenším u ubytovacích zařízení středních a vyšších tříd v turistických oblastech i ve městech jako třešnička na dortu hlavního účelu pobytu.
Statistiky se vedou (resp. zveřejňují) jen o lázeňské turistice, a to bohužel ještě způsobem značně děravým. Sledují totiž jen hosty a přenocování v lázeňských zařízeních. Bez uvedení, jak jsou lůžka v těchto zařízeních využita, resp. kolik jich vůbec je. Další zádrhel je v tom, že tyto statistiky začínají rokem 2012, kdy lázeňská léčba dostala ránu zdravotnickou reformou, takže vycházejí z nízké báze. Propad počtu přenocování klientů daný evidentně reformou se ovšem plně projevil až v roce 2013, a to ve všech lázních, kterým úbytek české klientely nevynahradili cizinci. Takže Karlovarský kraj, kde cizinci představovali tři čtvrtiny všech hostů, na tom byl výrazně lépe. Pokles pocítil, až když se radikálně snížily pobyty ruských turistů (od 2014), kdy české lázeňství pomalu začalo zase nabírat dech, a česká návštěvnost se začala zvyšovat. Jak díky jistému uvolnění preskripce, tak i tím, že lázně posílily paletu samopláteckých a wellness programů a marketing. Dnes podle sdělení Svazu léčebných lázní ČR mají lázně veškerý propad prakticky za sebou. I když to možná neuslyší rády, dá se říci, že krize jim paradoxně prospěla. Donutila je probudit se z klidu jistot, rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu hotelových služeb, protože platící klient se nespokojí s tím, co pacient „na pojišťovnu“. Širší portfolio nabídky, které mají dnes, je méně náchylné k novým výkyvům.
Lázeňská léčba má samozřejmě svá specifika a jedinečnost, takže co platí v globálu, nemusí platit pro jednotlivé ústavy. Nicméně pouze v jednom případě jsem v lázních nenašla žádnou jinou nabídku než klasické léčení – a to v Klimkovicích, což je dáno jejich výrazně specifickým zaměřením. Částečně sem patří i Toušeň, kde zřejmě stačí vytížit svých celkem 80 lůžek, a proto volně nabízejí jen balíčky procedur bez ubytování; resp. i Bludov, kde nabízejí balíčky procedur a jen jeden typ třídenního balíčku.
Podíl i rozsah nabídky balíčků se v jednotlivých lázeňských zařízeních odlišuje – slouží k doobsazení kapacit, zvláště v mimosezoně, ale i k nalákání nových klientů, aby si napříště dopřáli delší pobyt. „Stále se snažíme držet si pozici léčebných lázní s převažující nabídkou léčebných pobytů, ale v rámci rostoucí poptávky po krátkodobém lázeňském oddechu tvoří wellness pobyty již několikátý rok nedílnou součást naší nabídky. Rádi necháme hosty okusit kouzlo lázeňského pobytu, byť je to jen na dva, tři dny. V této ‚degustaci‘ vidíme velký potenciál do budoucna, neboť krátkodobé pobyty absolvují mladší lidé, pro které může být wellness prvotním krokem k pozdější klasické lázeňské péči. Navíc je spousta pacientů, kteří zde absolvují jednou ročně klasický léčebný pobyt a během roku si k nám ‚odskočí‘ užít krátkodobé wellness,“ říká Eliška Vildová, vedoucí marketingového oddělení Lázně Františkovy Lázně.
„Klienti, jejichž pobyt hradí zdravotní pojišťovny, představují u nás více než polovinu realizovaných klientodnů. Wellnessové balíčky též máme v repertoáru, největší zájem je o krátkodobé víkendové pobyty,“ potvrzuje Yveta Slišková, obchodní ředitelka Lázní Teplice v Čechách, a dodává: „V listopadu jsme se pustili do největší investiční akce posledních let, takže jsme byli nuceni uzavřít polovinu lůžkové kapacity. Akcentovali jsme proto léčebný charakter našich lázní a nenabízeli aktivně wellness ani žádné adventní či valentýnské pobyty. Hlavním trendem bylo opravdu léčení.“
Zajímavý přehled poskytl Marek Poledníček, vedoucí marketingu Léčebných lázní Jáchymov: „Celkový trend návštěvnosti našich lázní je vytrvale mírně stoupající. Troufáme si tvrdit, že už jsme na číslech z období před rokem 2012, lázně ale musely vyvinout značné úsilí, aby se hosté vrátili. Běžely kampaně a další propagační akce. Podíl pacientů v počtu přenocování tzv. na pojišťovnu se v posledních letech pohybuje kolem 47 %, cca 44 % tvoří pacienti, kteří si svou léčbu hradí ze svých prostředků, a zbývajících 9 % připadá na nejrůznější relaxační a wellness pobyty.“
Léčebné lázně jsou ze své podstaty vázány na výskyt léčebného zdroje a i když si Česká republika nemůže zrovna stěžovat, tak je na rozdíl od takového Maďarska nenajdeme všude. Faktem zůstává, že více než polovina lázeňské turistiky se odehrává v Karlovarském kraji a po 7–10 % všech lázeňských přenocování se realizuje ve třech moravských krajích: Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském. Nad 5 % přenocování se ještě dostali v Královohradeckém a Jihočeském kraji, ostatní se drží kolem 3 %, resp. nejsou ve statistikách vůbec (ani když tam menší lázně mají).
Průměrná délka pobytu se sice vypočíst dá, ale je to tak trochu kočkopes, protože její vývoj záleží hodně na poměru klientů z České republiky a ze zahraničí. A aby to nebylo tak jednoduché, tak i na tom, odkud ti zahraniční klienti jsou.
Primát v délce pobytu drží arabští hosté s průměrem více než 16 přenocování. Jejich počet vzrůstá, počet přenocování sice poklesl v roce 2016, kdy se poněkud přivřela tamní štědrá dotační politika, ale následující rok překonal všechny rekordy. Trvale roste i počet izraelských klientů, přičemž jejich délka pobytu se postupně vyšplhala na úroveň průměrné délky pobytu ruských a ukrajinských hostů, což je 12 přenocování. Ti ruští se před propadem v roce 2015 dělili spolu s Němci v počtu přenocování o první příčku, ale přes mírné znovuoživení, resp. dvacetiprocentní nárůst v roce 2017 se dostali jen lehce nad polovinu přenocování realizovaných Němci; v osobách ostatně jen na třetinu, protože délka pobytu Němců činila jen 7 přenocování. Četnost kratších pobytů je u Němců vzhledem k blízkosti hranic logická a má rostoucí tendenci. Ostatní zdrojové země jsou ve srovnání se jmenovanými v globálu zanedbatelné, snad s výjimkou Rakouska, Slovenska a USA.
„Wellness se dá dělat kdekoliv – ve velkoměstě, v hotelu u lesa, na zelené louce. Dá se ale dělat také v lázeňských místech, kde se realizují lázeňské léčebné pobyty. To je případ ČR, Slovenska, Maďarska apod.,“ konstatuje Jan Kučera, majitel cestovní kanceláře Czech holidays, a dodává: „Rozhodně sledujeme, že cena je pro klienta rozhodujícím faktorem, který určuje i délku pobytu. Klient má cenovou představu a hledá vhodný pobyt. Čím delší, tím lepší. Určitě převažují pobyty krátkodobé, průměrná délka pobytu se ale prodlužuje. Jak jsem říkal, vše záleží na ceně.“
|
„Trend poměru mezi týdenními a krátkými pobyty je setrvalý. Nad týdenními pobyty převažují krátké dvou- nebo třídenní relaxace v poměru 60 : 40 %. U relaxačních pobytů dominují ženy nad muži v poměru cca 60 : 40 %,“ konstatuje o zkušenostech Lázní Jáchymov Marek Poledníček. A Petr Krč, ředitel CK Atis, doplňuje: „Převažují kratší wellness pobyty v kategorii čtyř hvězdiček. S věkem klientů se prodlužuje i délka wellness pobytu.“ |
Nabídka wellness prostupuje všemi oblastmi a kanály od inzerátů a webů lázeňských a ubytovacích zařízení přes cestovní kanceláře a agentury specializované na lázeňské pobyty i na pobyty vůbec po nepřeberné množství prodejních serverů. Některé specializované na wellness loví klienty i tak, že několik serverů různých názvů ve skutečnosti končí u stejného zprostředkovatele. Nabídka wellness mimo lázeňská místa je houfně doménou slevových serverů, které se stále těší velké popularitě a zřejmě na sebe strhávají nemalé objemy. Nakolik právem? V březnu jsem prošla všechny nabídky pod heslem wellness na Slevomatu jako jednom z nejznámějších. Převažovaly nabídky wellness v zařízeních mimo lázeňská místa; těch několik málo nabídek z lázeňských měst v Česku byly nabídky hotelů, v žádném případě ne se statusem léčebného zařízení. Převažovaly tří- až čtyřdenní pobyty, častěji s vynecháním víkendů. Balíčky obsahovaly víc hotelových než wellness služeb, resp. wellness zhusta jen jako použití bazénu a sauny atp. a jejich průměrná cena se pohybovala od 700 do 1 300 Kč na osobu a noc. Singl nabídka prakticky neexistuje. Cenová úroveň jiných slevových serverů je obdobná.
Relaxační pobyty nabízené lázeňskými zařízeními obsahují zpravidla víc léčebných či wellness procedur. Průměrná cena na osobu a noc začíná při polopenzi pod tisíci korunami u vícedenních pobytů, medián se pohybuje kolem 1 500 Kč, příplatky za jednolůžkový pokoj u balíčků činí od 100 do 400 Kč; některé lázně jednolůžkové pokoje nenabízejí vůbec. Na Slevomatu tedy nakoupí výhodně ten, kdo vyhledává kratší příjemný pobyt. Kdo při daném pobytu chce absolvovat více wellness či dokonce léčivých procedur, nakoupí lépe u specializovaných prodejců CK či CA nebo napřímo. Singl cestovatelé nenakoupí na Slevomatu vůbec. „Nabídka pobytů pro singly je menší. Ubytovatelé požadují příplatky za neobsazené lůžko v pokoji, a pobyt je pak výrazně dražší než osoba v páru. ATIS se při kontraktaci do svého projektu ‚Jedu sám a nic nepřiplácím‘ snaží předem vyjednat výhodné podmínky pro singly,“ dodává Petr Krč.
„Pokud jde o krátké pobyty na pár nocí, akční rádius na dojezd je max. 250 až 300 km, resp. cca 3 hodiny jízdy. Z tohoto důvodu převažuje poptávka po wellness pobytech v Česku, ale z Moravy se dá pohodlně dojet i na Slovensko či do Maďarska,“ konstatuje Jan Kučera. Petr Krč dodává: „V České republice dominují lázeňská města, přitom poptávka směřuje z 50 % na Česko, z 20 % na Slovensko a z 30 % na maďarské termály.“
Z průzkumu nabídek na Slevomatu vyšel poměr 70 % Česká republika, 15 % Slovensko, 8,5 % Maďarsko a 6 % Polsko. Pokud jde o Českou republiku, nejvíc nabídek bylo momentálně ze severovýchodu Čech (20 %), ze severní Moravy (17,5 %) a Karlovarska (9 %). To jsou ovšem nabídky buď doprodeje, nebo k získání budoucího klienta, tedy spíše tam, kde mají rezervy, nikoliv reprezentativní vzorek wellness.
Foto: Shutterstock.com
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
