Řízení cestovního ruchu v Kutné Hoře

Město Kutná Hora patří právem mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější města České republiky. Kulturní význam historického jádra s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byl stvrzen zápisem na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1995. V dnešní době již určitě nikdo nepochybuje, že pro zajištění kvalitního a osvíceného řízení cestovního ruchu v destinaci je zapotřebí dosáhnout maximální úrovně spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které se na řízení cestovního ruchu podílejí. A nehovoříme již pouze o spolupráci mezi subjekty stejného druhu a zaměření. Jde o zajištění spolupráce jak na horizontální, tak na vertikální úrovni, a to skrze široké spektrum subjektů – podnikatelských i veřejnoprávních. Letošní rok 2015 je pro historické město Kutnou Horu rokem oslav již 20. výročí zapsání města na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

V Kutné Hoře ani v jejím okolí neexistoval poměrně dlouhou dobu žádný subjekt, který by zastřešoval a koordinoval aktivity týkající se cestovního ruchu a inicioval a podporoval partnerské vztahy mezi jednotlivými subjekty. Počátky řízení cestovního ruchu v Kutné Hoře lze spatřovat v založení soukromého subjektu Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o., v roce 1997. Po šesti letech svého fungování byl tento subjekt převzat městem Kutná Hora a začal vykonávat i další aktivity pro město mimo dosavadního zajišťování průvodcovských tras a prohlídek městem. V letech 2008 a 2012 realizovala Průvodcovská služba Kutná Hora tři projekty z ROP Střední Čechy. V rámci jednoho z nich vznikl prostor pro zřízení 1,5 pracovního místa pro destinačního manažera.

Průvodcovská služba Kutná Hora se začala postupně při výkonu své činnosti dostávat do „červených čísel“. Svými výnosy přestávala být schopna pokrývat náklady spojené se zajištěním udržitelnosti tří realizovaných projektů. V roce 2012 vzniklo na městském úřadu oddělení cestovního ruchu a kultury, čímž začalo docházet k duplicitě marketingových činností a celkové roztříštěnosti marketingu města. Zcela nevyhnutelně musela být tato situace řešena a následně k 1. 7. 2014 došlo k převodu pracoviště destinačního managementu pod nově vzniklé oddělení. Společně s destinačním managementem přešla na oddělení i správa udržitelnosti realizovaných projektů.

Destinační management Kutné Hory se potýká především s následujícími problémy:

• územní členění – hranice bývalého okresu se v důsledku aktuálního územního rozdělení překrývají s působností okolních územních celků, tzn. nejasně vymezené kompetence, nejednotný přístup k řízení cestovního ruchu aj.;
• solitér – destinační management města Kutná Hora působí víceméně jako samostatný článek ve Středočeském kraji – neexistuje vzájemná hlubší spolupráce s obklopujícími destinačními managementy, jako je např. Zlatý pruh Polabí, o. p. s., či Posázaví, o. p. s.;
• na úrovni Středočeského kraje neexistuje celokrajská organizace destinačního managementu;
• chybějící zákonná norma, která by upravovala průvodcovskou činnost ve městech. Nový trend „free tours“ s sebou logicky přináší obavy z „konce průvodců v Čechách“. Do Kutné Hory tímto způsobem přijíždějí vlakem 30–40členné skupiny návš­těvníků.
   

Foto: CzechTourism