Románský klenot na okraji Prahy

Tři v jednom. Tak by se dala nazvat na první pohled nenápadná, ale nesmírně vzácná sakrální stavba v Dolních Chabrech při severním okraji Prahy. Románský kostel Stětí sv. Jana, který je dominantou obce, byl totiž postaven na místě dvou starších objektů, jejichž zbytky byly odkryty archeologickým výzkumem a vizuálně zpřístupněny pod dřevěnou rozkládací podlahou současné svatyně.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jak jej vidíme dnes, je tedy v pořadí již třetí stavbou na tomto místě. Prastará sídelní tradice ukazuje na výjimečnost zdejší lokality, která pravděpodobně hrála významnou roli na důležité komunikační tepně spojující Prahu s Mělníkem. Nejstarší kostel byl jednoduchou podélnou stavbou s půlkruhovou apsidou, vystavěnou z opuky románskou technikou klasového zdiva. V jejím interiéru byla umístěna hrobka význačné osoby sídlící zde nebo na některém z pozdně slovanských hradišť v nejbližším okolí. Poloha i rozměry hrobu připomínají kamennou konstrukci v kostele Panny Marie na Pražském hradě (kolem roku 885), ve které byl uložen kníže Spytihněv a jeho manželka. Komu byla určena pohřební komora v chaberském kostele, odborníci prozatím netuší. Co ovšem mohou říci s naprostou jistotou, je, že relikty „prvního“ kostela v Chabrech patří mezi nejstarší sakrální objekty v Čechách. Datace se pohybuje kolem přelomu 10. a 11. století.

Více než 800 let starý kostel Stětí sv. Jana Křtitele

V pořadí druhým chaberským kostelem byla rotunda s podkovovitou apsidou. I z ní se dochovala jen torza. Kruhová loď byla se svým průměrem 12,6 metru druhou největší v raně středověkých Čechách (předčila ji pouze rotunda sv. Víta na Pražském hradě), a je tudíž s podivem, že o tak velké stavbě nemáme žádné písemné záznamy. Chaberská rotunda byla také vybavena minimálně dvaceti různými druhy keramických reliéfních dlaždic s rostlinnými i zvířecími motivy, postavou proroka Daniela nebo poprsím císaře Nerona (osm typů výjevů bylo objeveno jen zde). Jejich nález jen potvrzuje význam lokality – podobné dlaždice totiž známe pouze z knížecích či klášterních staveb (např. ze Sázavského kláštera, Vyšehradu, milevského a ostrovského kláštera či Litoměřic). Stavba chaberské rotundy je obecně kladena na přelom 11. a 12. století, čemuž by také odpovídala nejstarší zmínka o obci (1092). Tento rok daroval Konrád Brněnský Chabry ostrovskému klášteru.

Současným dochovaným románským kostelem je podélná jednolodní stavba s půlkruhovou apsidou. Svatostánek je vyzděn z opukových kvádříků a plochu apsidy zdobí vzácné románské malby, zobrazující pod Kristem v mandorle (elipsovitý typ svatozáře) řadu apoštolů a výjevy z mariánského cyklu. Mandorla s Kristem Pantokratorem, anděly, Pannou Marií a sv. Janem Křtitelem a pás apoštolů pochází zhruba z doby po roce 1200. Dolní pás mariánského cyklu je mladší, snad z první poloviny 14. století. Archeologický výzkum odkryl rovněž pozůstatky románské tribuny.

Kromě patek polopilířů je tvoří patka sloupu s nárožními drápky, umístěná uprostřed šířky lodi. Nález otevřel otázku existence panského sídla v blízkosti kostela, která je zde více než pravděpodobná. Kostel Stětí sv. Jan Křtitele je poměrně přesně datován do třetí čtvrtiny 12. století. Spolu se zbytky starších objektů pod ním se tak řadí mezi nejstarší a nejzajímavější památky českých dějin. Podrobnější informace hledejte na stránkách www.osop-chabry.cz .

Text: -japo-
Foto: Občanské sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech