Romantické stavby Lednicko-valtického areálu

Rovinatá oblast v okolí Lednice a Valtic je zcela unikátním a pravděpodobně nejrozsáhlejším dílem komponované krajiny na světě. Její rozloha činí bezmála 300 km2 a v průběhu staletí byla obdařena výjimečnou architektonickou a přírodní hodnotou, která byla po právu oceněna zápisem na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Ačkoliv jsou dominantami areálu zámecké komplexy ve zmíněné Lednici a Valticích, naše pozornost bude tentokrát patřit drobným i větším romantickým stavbám rozesetým po okolí.

Za vznikem nevšedního „velkoparku“ stojí rodina Lichtenštejnů, která se rozhodla zkrášlit krajinu kolem svých sídel nezvyklými architektonickými díly. Tak tu od konce 18. do poloviny 19. století vznikaly zámečky, altány, pavilony a vyhlídkové stavby, citlivě zakomponované do zdejšího kraje plného rybníků a podmáčených luk se zbytky lužního lesa. To vše v duchu romantismu, jenž se stavitelsky projevoval především klasicismem a empírem. Prohlídku můžete zahájit třeba u minaretu nedaleko lednického zámku. Šedesát metrů vysokou věž nechal v maurském slohu vybudovat kníže Alois Josef I. z Lichtenštejna a šlo vlastně o jednu z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Minaret byl vystavěn v letech 1797 – 1804 podle plánů Josefa Hardmutha (který stojí za většinou zdejších architektonických skvostů), a jelikož stál na bažinaté půdě, jeho základy byly ukotveny na olšových pilotech s dubovým roštem. Vrcholový ochoz je přístupný veřejnosti. Severozápadně se za řekou Dyjí vypíná jiná velmi „vertikální památka“ – 24 metrů vysoký Obelisk vztyčený na počest míru uzavřeného mezi Francií a Rakouskem roku 1796. Památníku se lidově říká Facka; podle pověsti zde totiž kníže Jan Josef I. dostal políček od své manželky za to, že prohrál v kartách pálavské panství.

Dominantním prostorem Dianina chrámu je bohatě štukem vyzdobený hlavní sál v atikovém podlaží

Zelená značka vás z Lednice přivede do nivy Dyje, kde narazíte na další romantickou kuriozitu – umělou zříceninu Janova hradu. Stavba má ukázkovou podobu pohádkové hradní ruiny. Její přízemí sloužilo coby stáje a psince pro zvířata užívaná při knížecích honech. V prvním patře se nachází rytířský sál, který je často využíván ke svatebním obřadům. Janohrad byl vystavěn na začátku 19. století, opět na základě projektu Josefa Hardmutha, a pojmenován byl podle Jana z Lichtenštejna. K minaretu a Janovu hradu se můžete vypravit i na palubě výletní loďky, která sem pluje z Lednice. Jan pár set metrů jižně od romantické zříceniny stojí za pozornost Lovecký zámeček, který navrhoval také Josef Hardmuth. Byl postaven v letech 1817 – 1818 a fungoval jako byt pro myslivce a zázemí při honech a společenských akcích. Hlavní tepnou Lednicko-valtického areálu je Bezručova alej založená roku 1715 na místě staré komunikace spojující Lednici s Valticemi. Cesta prochází chráněnou rybniční soustavou a vedou z ní odbočky k dalším pozoruhodným stavbám.

Minaret mám, vítězný oblouk mám, lovecký zámeček mám… Co ještě nemám? Umělou zříceninu

Na západním konci Hlohoveckého rybníka je to klasicistní Hraniční zámek z dvacátých let 19. století, který tvoří tři propojené altány. Největší místností je velký zrcadlový sál, z něhož lze vystoupit na terasu s krásným výhledem na Hlohovecký rybník. Po nákladné rekonstrukci objekt slouží jako hotelová restaurace pro náročnější klientelu. Na severním břehu Prostředního rybníka najdete malý Rybniční zámeček. Jednoduchou klasicistní budovu navrhl architekt Josef Kornhäusel a původně se tu setkávali lovci ptáků a ryb. Dnes uvnitř najdete expozici vodního ptactva.

Středem Hraničního zámku procházela hranice mezi Markrabstvím moravským a Arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí. Odtud také pochází jeho jméno

Na protějším břehu Prostředního rybníka najdete empírový zámeček Tři Grácie. Půlkruhová stavba ve tvaru kolonády s dvanácti jónskými sloupy obklopuje sousoší tří řeckých bohyň. Od Tří Grácií co by kamenem dohodil stojí zajímavé empírové hospodářské stavení Nový dvůr, toho času bohužel nepřístupné.

Na břehu Mlýnského rybníka vyrostl v roce 1817 malý pseudoantický Apollonův chrám. Průčelí nedávno opraveného objektu tvoří osm dórských sloupů a střecha budovy je upravena jako terasa s vyhlídkou. Pokud se vydáte od Tří Grácií po červené značce opačným, tedy jižním směrem, narazíte na nejmladší romantickou stavbičku areálu – novogotickou kapli sv. Huberta, která vznikla před rokem 1855. Je zasvěcena patronu lovců a sloužila k díkůvzdáním za úspěšné hony. Pokračovat můžete dále po červené, až se dostanete k Dianinu chrámu, který je nazýván také Rendez-vous. Jde o napodobeninu vítězného oblouku v Beneventu v jižní Itálii. Byl vystavěn na počest vojevůdce napoleonských válek Jana I. Josefa z Lichtenštejna, konaly se tu především snídaně lovců a startovaly odsud hony.

Červená značka vás ve finále dovede až do Valtic, přičemž cestou minete Belveder – jednu z mnoha empírových památek Lednicko-valtického areálu, které byly určeny jak k reprezentaci tehdejší knížecí rodiny, tak k provozním účelům. Za Valticemi, trochu odtržená až při hranici s Rakouskem, čeká na své obdivovatele klasicistní kolonáda zvaná Reistna. Byla postavena jako vzpomínka Jana Josefa I. z Lichtenštejna na otce knížete Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa. Z veřejně přístupného ochozu je nádherný výhled.

Reistna – památník zesnulým Lichtenštejnům

Procházku mezi romantickými stavbami, které působivě připomínají životní styl šlechtické smetánky habsburské monarchie, si můžete zpestřit plavbou po Dyji, návštěvou Salonu vín ve valtickém zámku či vyhlídkovou jízdou v kočáře. Pokud budete chtít více proniknout do valtické větve rodu Lichtenštejnů, navštivte nedávno zřízenou muzejní expozici v Břeclavi, tzv. Lichtenštejnský dům, jehož součástí je také turistické informační centrum.

Text: Jan Pomykal
Foto: Dean Valášek a CzechTourism