Pod dojmem blížícího se válečného konfliktu v Iráku se konal ve dnech 7.-11. 3. 2003 37. ročník největšího světového veletrhu cestovního ruchu ITB (Internationale Tourismus-Börse) v Berlíně. Berlínský veletrh se hrdě hlásí ke svému prvenství mezi akcemi podobného druhu ve světě, a to nejen počtem vystavovatelů, zúčastněných zemí, počtem odborných návštěvníků i laické veřejnosti dychtící objevovat krásy exotiky i krajin sousedních. Také letos zde svou nabídku představilo téměř 10 000 vystavovatelů ze 181 zemí světa, z toho více než 7 500 ze zahraničí, pro cca 130 000 návštěvníků.
Zrcadlo mezinárodního turistického průmyslu
Veletrh ITB je považován za nejdůležitější komunikační a marketingové fórum mezinárodního průmyslu cestovního ruchu. Přední pozici potvrzuje každoročně i svým obsahem. Kromě ucelené celosvětové nabídky zde účastníci letos mohli absolvovat na 123 tiskových konferencí, 253 diskuzních fór na různá témata a bohatý doprovodný program (semináře, konference atd.). Středem pozornosti letos byla zejména turistika za poznáním a kulturou, wellnes, cestování mládeže a seniorů, návštěvy metropolí, kongresová a incentivní turistika a obchodní cestování.
Relativně mladý obor „kulturní turistiku“ prezentovalo v hale 7.2a a 7.2b přes 200 muzeí, kulturních institucí, operních domů, festivalů kulturních měst a regionů ze 14 zemí světa.
Letošní turistická burza se nesla ve znamení mnoha změn. Mezi nejdůležitější patřila bezesporu změna termínu, veletrh začal v pátek a první 3 dny byly určeny veřejnosti i odborníkům, poslední 2 dny – pondělí a úterý – pouze pro odborné návštěvníky. Druhou nepřehlédnutelnou změnou byla nová, 21 metrů vysoká vstupní hala JIH ve tvaru polokruhu, ve které bylo umístěno 24 pokladen, informačních a registračních míst, šatny a obchody.
Naopak geografické členění vystavovatelů do jednotlivých pavilonů je vyzkoušeným a osvědčeným prvkem a veletržní správa se rozhodla jej zachovat. Také díky tomuto faktu se česká národní expozice již několik let nachází v hale východní Evropy (1.1) společně s Maďarskem, Slovenskem, Rumunskem a Srbskem, což svádí mnoho návštěvníků k tomu, aby si Česko sami zařadili mnohem blíže k Balkánu, než je tomu ve skutečnosti.
Dědictví ponurého marketingu
Způsobů, jak se odlišit od svých sousedů geografických i veletržních, je jistě mnoho. Od objednání celé výstavní haly, jak to pravidelně dělá např. Polsko, přes zvýraznění expozice grafikou či aktivní prezentaci určitých marketingových témat až po vyzvednutí lidových tradic atd.
Stěny španělského stánku (celá hala 1.2) např. příjemně hřály teplou žlutou barvou, doplněné kobercem v barvě plážového písku. Dovolenkovou atmosféru přímořského letoviska s velkými tapetami pláží na stěnách vhodně doplňoval uklidňující zpěv ptáků a podmanivý šum moře. Řecko se představilo v hale 2.2 ve své tradiční zářivě modré barvě s velkými obrazy ze své široké turistické nabídky. A tak bychom mohli pokračovat jednu halu od druhé.
Česká republika měla letos v Berlíně velmi těžkou a nezáviděníhodnou pozici již na startu – vlastním přičiněním se totiž ocitla až v samém koutě už tak nepříliš zajímavé haly. A když k tomu ještě připočteme nevýraznou národní expozici, mělo se všech 29 vystavovatelů na našem stánku opravdu co ohánět, aby se pokusilo alespoň zastavit prudce klesající křivku příjezdů – za prvních 11 měsíců loňského roku k nám přijelo 1,3 milionu Němců, což je o více než 15 % méně oproti roku 2001 (zdroj: Messe Berlin).
Široká paleta lázeňských pobytů, hotelů nejrůznějších kategorií, pestrá nabídka regionálních informací z krajů a měst doplněná přítomností incomingových touroperátorů se brzy utápěla v šedivé a ponuré marketingové pozůstalosti české národní expozice – pokolikáté již jsme nenávratně prohospodařili příležitost k razantní akvizici přímo v centru pro nás nejdůležitějšího zdrojového trhu?
Není divu, že při pohledu na nevýrazné obrazy a výjevy rozbité do malých políček, na kterých bylo zřetelně rozeznat průvod skotských dudáků a japonské pěvkyně, nebyla nálada příliš optimistická. Pouze jižní Morava a Vysočina se nebály vystupovat v tradičních lidových krojích, ostatní české lidové tradice a národní identitu zachraňoval na plátně jeden golfový green s malým človíčkem v pozadí jako nabídka aktivní dovolené pro masovou turistiku.
Pokud něco mělo švih a veselé barvy, jako např. hokejové hvězdy světového formátu Jágr, Hašek a spol., pak to zůstalo důmyslně ukryto otočené ke zdi a WC. Přesto vzhledem k mistrovství světa v ledním hokeji 2004 v Praze a Ostravě mohl mít tento nápad velkou naději na úspěch. Škoda.
Jedním z mála světlých momentů na české expozici byl catering v podání Top Hotelu Praha. Cateringových služeb stejného hotelu ocenili pozvaní hosté společně s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem i na slavnostním večeru na půdě Velvyslanectví ČR v Berlíně. Využili jsme této příležitosti a požádali jsme o několik slov velvyslance ČR v Německu, PhDr. Borise Lazara.
Pane velvyslanče, jakou roli hraje dnes cestovní ruch v mezinárodních vztazích mezi Německem a Českem?
„Všeobecně se dá říci, že dnes už nemůžeme hodnotit česko-německé vztahy podle toho, jak spolu mluvíme nebo nemluvíme, ale jaké projekty spolu realizujeme. Zvlášť to bude platit směrem do budoucnosti, kdy obě země budou členy Evropské unie. Cestovní ruch pro oba národy hraje podle mého mínění převážně pozitivní roli, protože přes cestovní ruch, přes to, jak Němci navštěvují nás a my navštěvujeme Němce, získáváme vesměs pozitivní zážitky. Jsou samozřejmě i zážitky negativní, avšak ty pozitivní vysoce převažují.
Dochází i ke sbližování lidí z obou stran a politika, respektive politické souvislosti, které budou postaveny na tom, že lidé jsou si blízcí, nemohou být špatné. Dalo by se tedy říci, že přes styky mezi lidmi docházíme k pozitivní politice vůči Německu a naopak pozitivní politice Němců vůči Česku. Tomu všemu bez jakéhokoliv přehánění a nadsazování napomáhá cestovní ruch. Teď úmyslně nemluvím o ekonomické stránce, která je především příznivá pro nás, protože zatím je cestovní ruch spíše jednosměrný. Jde o návštěvu německých turistů u nás, už méně jezdí Češi do Německa. Určitě to tak i zůstane, protože Německo je přece jenom daleko větší než Česká republika.“
Oba národy mají historicky mnoho společného, což nás také s Němci sbližuje mnohem více než s jinými národy.
„Německá a česká mentalita jsou si velmi podobné, tím nechci říci, že jsou stejné. Ale jsme stejní, co se týče našeho nároku na kvalitu, v naší ctižádosti i v naší společné neschopnosti brát život přece jenom trochu veseleji a lehčeji, jak to činí jihoevropské národy.“
Ještě není pozdě
Trochu optimismu do české expozice vnesla v sobotu a v pondělí návštěva ministra pro místní rozvoj Pavla Němce s 1. náměstkem Ivo Hartmannem a ředitelem ČCCR Davidem Gladišem, který nám krátce po návratu z Berlína poskytl vyjádření k současné situaci:
„Musím říct, že stánek České republiky na veletrhu v Berlíně byl na mimořádně špatném místě. Proto jsem (společně s ministrem Němcem) hned během veletrhu inicioval setkání s ředitelkou ITB, které jsme zdůraznili, že v příštím roce chceme rozhodně být na jiném místě. Podoba stánku také nebyla optimální. Za oboje se spoluvystavovatelům omlouvám (přestože o tom bylo rozhodnuto před mým příchodem). Koncem dubna zveřejníme novou grafickou podobu stánku (nejen pro Berlín) a snad již také budeme vědět, zda se nám podaří v Berlíně získat lepší místo. Za lepší místo jsem připraven připlatit.“
V mnoha zemích hrají němečtí turisté „první housle“, ale statistiky ukazují, že rostou i příjezdy turistů z ostatních krajin. Pro Českou republiku je německý trh stále stěžejním. Konkurence mezi destinacemi je však obrovská. Pokud chceme zvyšovat zisky z příjezdů, a po loňském poklesu nám nic jiného nezbývá, máme několik možností. Jednou z nich je agresivní marketing na německém trhu, ale neměli bychom zapomínat i na trhy jiné, což si současné vedení ČCCR velmi dobře uvědomuje. Svědčí o tom i jednání států Visegrádské čtyřky o společném marketingovém plánu (viz článek na str. 68).
Jak hodnotí své působenína veletrhu někteřívystavovatelé
Josef Ryljak, ATIS
„Na veletrhu byl vidět markantní pokles zájmu o cestování v Německu vůbec, do Česka ještě více, což se odrazilo i na menším počtu odborných návštěvníků. Příčin je jistě mnoho. Jednou z nich je např. současná nepříliš dobrá hospodářská situace v Německu, či masivní práce německých médií, která trvale již tzv. ,špatnou náladu‘ ještě více zdůrazňují.
Dalším důvodem je stále obecně průměrně horší kvalita našich služeb, která v kombinaci s dlouhodobě klesajícími cenami v hotelové branži vytváří neřešitelnou cenovou past pro incomingové touroperátory a přináší s sebou obecně horší typ klientely.
Poloha českého stánku letos byla absolutně nešťastná, každým rokem je horší, jako by snad letos svou nevhodností charakterizovala slabé postavení Česka při vstupu do Evropské unie. Odstrčená expozice, roztříštěná do několika dalších podsubjektů a volně navazující na záchodky a na ryčící diskotékový program Youth Travel Center, byla v přímém protikladu s jednotným střihem sousedního Maďarska či Rumunska. Vše doplňoval harmonikář ve stylu chudého příbuzného – spíše ostuda než zábava.
Přesto jsem obchodně spokojen, protože se nám jistě podaří udržet produkty, které na tomto trhu umisťujeme, nicméně s dvojnásobně vynaloženou energií než kdykoliv předtím.
Jako neméně ,zábavnou‘ jsem hodnotil informaci našich německých partnerů, že pro nadcházející ročník workshopu Visit Czechia nedostanou od ČCCR pozvání, protože koncepčně se pracuje na pozvání nových firem, které doposud Česko neprodávají. Obávám se, ať je to jakkoliv myšleno, bude to další ,medvědí služba‘ ve prospěch naši turistické branže.“
Ingtours Praha, Jan Kučera
„Česká republika je tradiční destinací pro výjezdovou turistiku z mnoha zemí, přičemž je třeba rozlišovat zájem v blízké Evropě a v mimoevropských zemích, kde převládají pouze pojmy českého incomingu – Praha, Český Krumlov, západočeské lázně. Podle vývoje zájmu a realizace cest do České republiky se v posledních letech silně projevuje konkurence Polska ve všech segmentech nabídky (města, lázně, hory), Pobaltských republik (přetrvávající hit na německém trhu), Ruska (akcent na Petrohrad v kombinaci se Skandinávií), a dále v posledních dvou letech Slovinska (lázně) a nově pak opět Maďarska (cenová úroveň především v lázeňské turistice, kdy Maďarsko přistoupilo po letech boomu a následném propadu v příjezdech k velkým cenovým korekturám) a v neposlední řadě Slovenska (cenová přitažlivost). Díky velmi nepříznivé letní sezoně v Rakousku vstupuje tato tradičně silná incomingová země do razantní propagace, především v Německu.
Velký posun v oblasti hotelových cen nastává v samotném Německu, kde už zdaleka neplatí, že za cenu jednoho přenocování v Německu pořídíte tři i více přenocování v zahraničí. Rozvoj německého domácího cestovního ruchu je výsledkem cílené propagace a významnou roli hraje i nová cenová politika. Je zřejmé, že Česká republika se pohybuje v silném konkurenčním prostředí, ve kterém je možno obstát pouze při použití stejných prostředků – tj. cenových nástrojů.
Období blížícího se válečného konfliktu a připravované reformy k oživení německé ekonomiky, které předpokládají spoustu opatření, jež by měl pocítit každý ve svých příjmech, se pochopitelně silně odráží ve spotřebitelském chování Němců. Jsou patrné výrazné slevy u klientů, kteří knihují s předstihem a je všeobecný zájem touroperátorů odbourat last minute nabídky.
Letošní ITB dalo velký prostor tématice wellnes. Tento segment se stává velmi módní a velmi žádaný. Z tohoto pohledu je možné spatřovat na německém trhu jisté šance i pro český incoming, byť v obchodní politice mnoha českých lázeňských subjektů převládá politika klasického léčebného produktu. Je to s přihlédnutím k tradici českého lázeňství pochopitelné, ale na druhé straně je potřeba reagovat na všechny vlivy poptávky, ve kterých se odráží demografický vývoj v Evropě.
Naší snahou je vytvářet nabídky, které by této poptávce odpovídaly: Kromě zmíněných wellnes programů, nabídek zájezdů do tradičních turisticky atraktivních míst se i nadále snažíme vzbudit zájem o další regiony Čech a Moravy.
Moje osobní hodnocení způsobu prezentace ČR je neměnné. Expozice stánku, jeho umístění, provedení a pojetí prezentace představují pomyslné dveře pro vstup turisty do té či které země. V tomto směru mají odpovědní kolegové jistě nad čím přemýšlet, abychom návštěvníka i partnera jako cílová destinace zaujali a vytvořili pomyslnou iluzi příjemně strávených dnů v naší zemi.
Na druhé straně je však třeba mít na zřeteli další komplex vlivů, které jsou pro další rozvoj incomingu velmi podstatné: dopravní dostupnost, práce celních orgánů, policie, turistická infrastruktura, atraktivnost nabídek regionů aj. a hlavně pak kvalita poskytovaných služeb všech subjektů, které v turistice působí.
Věřím, že nás, všechny kolegy působící v oblasti incomingu, čekají v obou směrech stále lepší časy.“
Mezi pravidelné vystavovatele na německých veletrzích patří město Pardubice. Město založené na břehu Labe s dokladem prvního osídlení z 12. století má opravdu bohatou nejen historii. Dnes nabízí mnoho možnosti pro využití volného času a k již tradičním patří extraliga ledního hokeje, plochá dráha nebo dostihy. V Berlíně jsem se setkal se zástupci magistrátu, které jsem požádal o informace z dění města.
Jiří Razskazov, náměstek primátora města Pardubic, hovořil o možnostech využití volného času.
„Do mé kompetence spadá kultura, sport a cestovní ruch. Na tento veletrh jsem přijel jako člen tříčlenné delegace s cílem přesvědčit se, jak to dělají v jiných zemích a v jiných městech. Před dvěma lety jsme nákladem 350 milionů korun zrekonstruovali městskou sportovní halu na víceúčelové, sportovně-společenské zařízení, které po dohodě s ČEZem nese název Duhová aréna. Slouží jak návštěvníkům hokejových zápasů extraligy, tak skýtá možnosti dalšího mnohaúčelového využití. Takže se těšíme, že i spolupráce s vaším časopisem bude přinášet městu další prospěch.“
Slavěna Broulíková, členka Rady města Pardubic za ČSSD představila magistrát a jeho ambice:
„Radní i zastupitelé města jsou správnými patrioty, kteří jsou si vědomi, že sféru služeb souvisejících s cestovním ruchem je třeba do budoucna značně vylepšit. To znamená skloubit s širokou nabídkou, jakou Pardubice v oblasti cestovního ruchu poskytují. Na tom budeme v nejbližší době pracovat.“
Simeon Karamazov, člen Rady města Pardubic za ODS hovořil o snahách magistrátu v oblasti prezentace:
„Veletrhu ITB Berlin se účastním poprvé. Líbí se mi, že člověk tady může pěšky cestovat z kontinentu na kontinent. Jsem rád, že i naše město má v Berlíně své zastoupení a že se rozhodně máme čím pochlubit. Vedle účasti na podobných akcích se ale snažíme naše město prezentovat na nedávno spuštěném serveru www.mmp.cz, kde najdete vše potřebné. Samozřejmě, že v Pardubicích máme také městské informační centrum, které můžete navštívit jak osobně, tak prostřednictvím internetu. Krom získaných informací o turistických, společenských a sportovních počinech v Pardubicích si zde můžete zakoupit vstupenky do divadla, na koncerty, do kina, na sportovní akce.“
Hana Kamenická z kanceláře primátora města Pardubic zhodnotila veletrh ITB Berlin z pohledu přímého účastníka:
„Město Pardubice vynakládá každý rok nemalé finanční částky na podporu a rozvoj cestovního ruchu a veletrh v Berlíně je součástí prezentace města. Většina návštěvníků České republiky zná pouze Prahu a netuší, jaké zajímavosti může najít o několik desítek kilometrů dál. Berlínského veletrhu se Pardubice účastní již pošesté, má tradičně vysokou úroveň a perfektní organizaci. Na celkové návštěvnosti se podle mě podepsaly události na Blízkém východě a návštěvnost našeho stánku negativně ovlivnil fakt, že expozice České republiky byla umístěna úplně v rohu, na konci spodní haly, kam se dostalo velmi málo lidí. To ale snad bude předmětem dalšího jednání s Českou centrálou cestovního ruchu.“
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že veletrh v Berlíně je pouze incomingovou záležitostí, ale ITB má svůj nemalý význam i pro české touroperátory outgoingové.
Radovan Glaic, CK Vítkovice Tours
„Veletrh ITB je pro CK Vítkovice Tours velmi důležitý z několika důvodů. Potkáme se s našimi partnery, seznámíme se s novými trendy v cestovním ruchu a samozřejmě nás také zajímá, jak se která země prezentuje a láká turisty k návštěvě.
Ve dnech pro odborníky byla atmosféra veletrhu o poznání chladnější a návštěvnost nižší než vloni. Snad vzhledem k blížícímu se konfliktu v Iráku nebo také kvůli ekonomické recesi v Německu. Paradoxně to způsobilo, že jsme u našich partnerů vyjednali řadu navýšení kapacit, původně určených pro německý trh. Dá se očekávat, a výsledky prodeje za prvních 5 měsíců to potvrzují, že Chorvatsko bude klíčovou destinací pro dovolené českých turistů. Myslím, že Chorvatské turistické sdružení letos zúročí investice do svých prezentací v evropských státech (letošní Partner Holiday World) a také do infrastruktury, (viz březnový COT). U českých turistů jsou letos v kurzu místa tzv. ,na dojezd autem‘, což Jadran bezesporu je.
Pokud jde o veletrh, pozorovali jsme podstatně rozšířenou prezentaci firem, zabývajících se technologií cestovního ruchu. Jejich moderní a jednoduché prezentace ostře kontrastují s tradičními prezentacemi jednotlivých regionů s pultíky přeplněnými letáčky a prospekty, ve kterých se běžný návštěvník jen těžko orientuje.
Dobrý dojem jsem měl z expozic, kde hrály hlavní roli typické znaky představované destinace (fotografie, stavby, symbolické předměty), a především usmívající se lidé, kteří i 4. a 5. den veletrhu působili profesionálně. Ať už to byly asijské země, Střední Amerika, ale třeba i Polsko. Nerad přiznávám, že velkým zklamáním pro mne byl český oddíl výstavy. Jednak svým umístěním, kdy snad už ani nešlo najít zastrčenější místo, a také nevýrazným pojetím bez nápadu. Myslím, že právě v Německu by si prezentace naší turistické nabídky a přístup k ní zasloužily větší pozornost.“
Z Berlína Petr Frindt a Luděk Sládek
Foto Petr Frindt, Luděk Sládek a Messe Berlin
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
