Samos – Pythagorův ostrov

Malý, ale šikovný – to je Samos, půvabný kousek řecké pevniny ležící ve východní části Egejského moře na dohled od pobřeží Malé Asie. Strategická poloha ostrova na pomezí evropského a asijského světa nemohla uniknout starověkým vládcům, válečníkům, architektům ani obchodníkům. Díky nim můžeme dnes na Samu obdivovat úctyhodné množství jedinečných stavebních památek. Druhým důvodem proč zavítat na věčně zelený ostrov je fakt, že dosud nebyl výrazně poznamenán syndromem masové turistiky. Najít si zde svou „soukromou“ pláž není problém. Zatím…

Kolem ostrova za půl dne

Pro začátek několik suchých, ale pro poznání ostrova nezbytných dat. Samos, rodiště věhlasného matematika Pythagora, je z velké části hornatý, zvláště jeho západní oblast s nejvyšší horou Kerkis (1 434 m). Pouze východní partie ostrova jsou poněkud plošší a právě sem se koncentrují hlavní pamětihodnosti a turistické taháky. Rozloha Samu činí necelých 500 km²||; i s několika zastávkami se tak dá ostrov autem objet za šest až osm hodin. Stejnojmenné hlavní město, jinak nazývané také Vathy, leží při velké zátoce v severovýchodní části ostrova a dominuje mu velký přístav. Počet stálých obyvatel Samu lehce převyšuje 34 tisíc. Kromě ostrovní metropole je nejvyhlášenějším turistickým městem Pythagoreio – původní centrum a hlavní přístav starověkého Samu. Návštěvník zde najde vše, čím je Řecko pověstné – nábřežní promenádu lemovanou hospůdkami, proslulé rybí taverny, malebné uličky provoněné směsí koření a mořského vánku, půvabné kostelíky, starobylou pevnost nad městem i bujaré starousedlíky popíjející ouzo v předzahrádkách restaurací.

Pozor na letiště

Samos nabízí několik poměrně rozvinutých letovisek, přitom však dává možnost uniknout na menší pláže podél pobřeží, kde můžete být úplně sami. Milovníci malých romantických zákoutí by měli mít v hledáčku především východ ostrova. Zde se nachází jedna z nejklidnějších oblastí s desítkami malých pláží s průzračnou vodou. Na jihovýchodě lze využít pláž v půvabném přístavu Poseidonion, ale především Psili Ammos s jemňoučkým pískem. Ta patří k nejkrásnějším v celém Řecku. Nejdelší písečná pláž celého ostrova se jmenuje Mykali a najdete ji taktéž na jihovýchodním pobřeží. Sever ostrova s druhým největším městem Karlovasi je více průmyslový, přesto i zde se dají najít klidná místa s příjemným koupáním. Jih a jihozápad Samu nabízí frekventovanější pláže Votsalakia nebo Lemonaki; naopak téměř opuštěni si můžete zameditovat na plážích Balos nebo Tsopela. Velmi obezřetně volte ubytování v blízkosti pláže Potokaki na jihovýchodě. V jejím těsném sousedství se totiž nachází samoské letiště. V noci na něm sice letadla nepřistávají, denní provoz však není úplně malý. A navíc – zdejší letištní plocha patří mezi nejkratší na světě. Burácející stroje tudíž přistávají s velkým předstihem neobyčejně nízko nad hlavami opalujících se lidí. Na druhou stranu jde svým způsobem o zajímavou atrakci. Například pro milovníky aviatiky může být dovolená na Potokaki nezapomenutelným zážitkem.

Za Héřinou svatyní

Mohutnost sochy samoského kúra vynikne nejlépe v porovnání s lidskou postavou

V okolí Pythagoreia se také nachází naprostá většina nejvýznamnějších turistických atrakcí. I proto patří místní pláže mezi nejvyhledávanější na ostrově. Památkou číslo jedna jsou bezpochyby trosky Héraionu, oficiální svatyně ostrova, v níž byla podle tradice vychovávána samotná bohyně Héra. Chrám vznikl v 6. století př. n. l. za vlády tyrana Polykrata na rozvalinách starších staveb a svou rozlohou (délka 109 m, šířka 55 m, výška 25 m) patřil mezi největší svatyně starověkého Řecka. V současné době z něj zbyly „jen“ monumentální ruiny s dobře patrným půdorysem a přibližně polovina jednoho z původních 133 sloupů. Rozsáhlé pozůstatky jsou i tak mimořádnou archeologickou lokalitou, od roku 1992 zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO.

Unikátní tunel

Dalším starověkým divem je více než kilometr dlouhý Eupalinův tunel vytesaný do hory Kastro. Toto jedinečné technické dílo své doby sloužilo jako podzemní akvadukt, který přiváděl vodu z protilehlé strany kopce. Proražen byl v hloubce 80 metrů pod vrcholem hory a kromě transportu vody fungoval také jako úniková chodba v případě obležení města. Je těžko uvěřitelné, jak mohli tehdejší dělníci vytvořit něco tak velkolepého pouze za pomoci primitivních nástrojů. Od Eupalinova tunelu se návštěvníci pohodlně dostanou ke klášteru Panny Marie Spiliani s miniaturním kostelíčkem umístěným v jeskyni nebo k základům antického divadla. Za prohlídku jistě stojí i nedaleké, relativně dobře zachované, starověké hradby, které v původní délce 6 500 metrů obepínaly celé Pythagoreio. Poblíž pláže asi dva kilometry od Eupalinova tunelu, přímo mezi hotelovými resorty, jsou zase k vidění kompletně odkryté relikty římských lázní včetně důmyslného systému horkovzdušného ohřevu vody. O pár metrů dál vyrůstají ze země trosky starokřesťanského chrámu Tria Dontia… Kolem Pythagoreia zkrátka zakopáváte o památky takřka na každém kroku.

Samoský kolos

Za návštěvu rozhodně stojí samotné hlavní město ostrova. Turisté by se však neměli omezit pouze na procházku po pobřežní pěší zóně, ale zabloudit by měli rovněž do vzdálenějších čtvrtí, romantických zákoutí a změti půvabných uliček zbudovaných v prudkých svazích nad mořskými břehy. Povinností by měla být prohlídka tamějšího Archeologického muzea, které je kromě jiných pokladů, proslulé především kolosální sochou mladého muže tzv. kúra z Héraionu. Jeho velkolepé torzo vytesané z místního žíhaného mramoru bylo nalezeno v roce 1980 při vykopávkách na posvátné cestě, která ve starověku spojovala Pythagoreio a Héraion v délce cca osmi kilometrů. Původní velikost kúra byla podle propočtů 4,75 metru – jedná se tak o největší sochu svého druhu na světě. Velkým tahákem je rovněž zbrusu nové Archeologické muzeum v Pythagoreiu, které skrývá nejúžasnější nálezy z předlouhé historie ostrova. Interaktivně pojaté expozice vás zavedou například do dokonalé repliky římské vily.

Na skok do Turecka

Velkou devízou ostrova Samos je jeho bezprostřední kontakt s pobřežím Malé Asie, konkrétně s Tureckem. Mnoho cestovních kanceláří proto do země půlměsíce nabízí celodenní výlet, především pak do Efezu – unikátně dochovaného antického velkoměsta. Prohlédnout si zde můžete zbytky velkého amfiteátru, přední fasádu Celsovy knihovny, kompletně dochované ulice, sloupořadí, stadion, kašny, brány, chrámy, … Ze slavného Artemidina chrámu, jenž byl jedním ze sedmi divů světa, však zbyl jen jediný sloup. Efez je nejlepší navštívit mimo hlavní sezonu, kdy tu nebývají masy turistů a vy si naplno vychutnáte nádheru řecké a římské architektury.

Text a foto: Jan Pomykal