Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Spotřeba příjezdového, domácího a výjezdového cestovního ruchu v letech 2003 – 2005

V roce 2005 si Českou republiku jako cíl své cesty zvolilo přes 23 milionů zahraničních návštěvníků. Jednodenních návštěvníků k nám přicestovalo 9,3 mil. (40 % z celkového počtu). Jejich hlavní zdrojovou oblastí jsou především sousední státy, jen výjimečně přicestuje někdo z větší vzdálenosti. V šetření na hranicích bylo zároveň zjištěno, že v důvodech pro návštěvu převažují nákupy (53 %) a pracovní cesta (21 %). Turisté představují zhruba 39 % všech návštěvníků a v roce 2005 jich do České republiky přijelo přes 9 mil., nejčastěji z Německa (25 %), Velké Británie (18 %), Slovenska (7 %), Polska (7 %) a Rakouska (6 %). Převažujícím důvodem návštěvy je v jejich případě rekreace a zábava (56 %) a nejatraktivnější destinací Praha, kterou při svém pobytu navštívily téměř dvě třetiny všech zahraničních turistů. Ve sledovaném období se s rostoucím počtem turistů zvyšoval počet přenocování poněkud pomalejším tempem. Poslední skupinou návštěvníků jsou osoby tranzitující. Cíl jejich cesty leží mimo naše území a Českou republikou pouze projíždějí. V roce 2005 se nejčastěji jednalo o nerezidenty s trvalým pobytem na Slovensku (31 %), v Polsku (24 %) a Německu (16 %). Tito lidé mířili především do některého ze sousedních států – do Německa (33 %), Polska (13 %) či Rakouska (8 %) viz Tab. č. 1.

Tab. č. 1
Počet příjezdů a přenocování návštěvníků v letech 2003 – 2005

1) Index změny v procentech

Příjezdový cestovní ruch se koncentruje především do 2. a 3. čtvrtletí. V posledních třech letech přicestovalo do České republiky od dubna do září vždy přes 60 % všech návštěvníků. V jarních a letních měsících převažují turisté, na podzim jednodenní návštěvníci. Ve všech sledovaných letech přesáhly příjmy z příjezdového cestovního ruchu 100 mld. Kč, v roce 2005 činily 120 mld. Kč. Na této částce se více než třemi čtvrtinami podíleli turisté, na jednodenní návštěvníky připadalo zhruba 15 % a na tranzitující pouze 7 % viz Tab. č. 2.

Tab. č. 2
Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v letech 2003 – 2005

1) Index změny v procentech

Ve shodě s počtem přijíždějících je většina finančních prostředků utracena v letních měsících. V letech 2003 – 2005 se podíl spotřeby realizované ve 3. čtvrtletí pohyboval trvale kolem třetiny celkových ročních příjmů. V roce 2005 činila spotřeba v tomto ročním období více než 31 mld. Kč. Oproti tomu nejméně finančních prostředků plyne do České republiky v 1. čtvrtletí roku (cca 15 % celkové spotřeby příjezdového cestovního ruchu v daném roce). Jednotlivé skupiny návštěvníků mají odlišnou strukturu výdajů. U turistů v roce 2005 převažovalo stravování (36 %) a ubytování (25 %), logicky nižší vzhledem k delší době pobytu byly u nich výdaje na dopravu. Jednodenní návštěvníci jezdí do České republiky především nakupovat, což potvrzuje převaha vynaložených prostředků v kategorii zboží (více než polovina). Relativně vyšší podíl mají u této skupiny návštěvníků také výdaje na dopravní služby (30 %), což je způsobeno kratší dobou pobytu, kdy výdaje na dopravu hrají větší roli než u turistů. Specifické složení výdajů mají tranzitující návštěvníci. Ve struktuře jejich spotřeby převažují prostředky vydané na dopravu (každoročně více než tři čtvrtiny), především se jedná o výdaje za pohonné hmoty. Důležitou část nákladů tvoří rovněž ceny letištních poplatků a tax, které inkasuje Česká republika při leteckém tranzitu. Podíl tohoto produktu na spotřebě tranzitujících návštěvníků má rostoucí tendenci.

Domácí cestovní ruch

Domácí cestovní ruch je významnou součástí odvětví cestovního ruchu ve většině zemí. V letech 2003 – 2005 vykonali rezidenti každoročně v tuzemsku více než 100 mil. cest mimo své obvyklé prostředí. V tomto počtu převažovaly cesty jednodenních návštěvníků (v roce 2005 jich bylo 72 milionů). Jedná se jak o cesty v tradičních formách cestovního ruchu (především za rekreací a zábavou), tak i o jednodenní výlety spojené s nákupy. Turisté realizovali ve všech třech letech více než 30 milionů cest ročně a jsou druhou nejpočetnější skupinou účastníků domácího cestovního ruchu. Cestují nejen za rekreací a sportem, ale v jejich případě nelze opomenout ani víkendové pobyty ve vlastním rekreačním zařízení či cesty za účelem návštěvy příbuzných a známých. Celkový počet přenocování u turistů od roku 2003 mírně klesal, průměrný počet přenocování se pak pohyboval mezi 3,2 a 3,5 noci na jednu cestu. Posledním vyčleňovaným typem cest v rámci domácího cestovního ruchu jsou cesty služební. Svým způsobem patří k cestám turistů, protože do cestovního ruchu jsou zahrnovány služební cesty alespoň s jedním přenocováním. Přesto mají trochu odlišný charakter, viz Tab. č. 3.

Tab. č. 3
Počet domácích cest a přenocování rezidentů v letech 2003 – 2005

1) Index změny v procentech

Spotřeba domácího cestovního ruchu dosahovala ve sledovaném období 2003 – 2005 vyrovnaných hodnot, přičemž ve všech letech přesáhla 95 mld. Kč. Mírné diference jsou patrné ve struktuře dle typu návštěvníka. Nejvyšší objem příjmů je vykazován z cestovního ruchu turistů a jejich výdaje jsou tak nejdůležitější složkou spotřeby domácího cestovního ruchu. Přesto relativní podíl na této spotřebě klesl z 62 % v roce 2003 na 60 % v roce 2005. Příčinou byly především nižší výdaje rezidentů realizované v ČR při cestách do zahraničí. Tento trend mohl být ovlivněn klesajícím podílem turistů, kteří cestují do zahraničí s cestovní kanceláří či agenturou. Rovněž zostřená konkurence na trhu služeb cestovních agentur nutí některé subjekty snižovat provizi na nezbytné minimum, viz Tab. č. 4.

Tab. č. 4
Spotřeba domácího cestovního ruchu v letech 2003 – 2005 1)

1) Výdaje rezidentů realizované v České republice;2) Index změny v procentech

Podle cíle cesty (tuzemsko nebo zahraničí) se struktura spotřeby domácího cestovního ruchu zvyšovala mírně ve prospěch cest rezidentů po České republice. Příjem z těchto cest totiž tvořil v roce 2005 zhruba 79 % domácího cestovního ruchu, zatímco v roce 2003 se podíl pohyboval okolo 75 %. Přesto výdaje na zahraniční cesty, které zůstávají v České republice, jsou dosti významné a např. v roce 2005 byly odhadnuty na 20 mld. Kč. Spotřební koš výdajů na domácí cestovní ruch odpovídá charakteru a cestovním zvyklostem na jednotlivých druzích cest. Turisté utratili v roce 2005 nejvíce finančních prostředků za stravování (22 %), dopravu (21 %) a ubytování (20 %). Zejména u dopravních služeb je spotřeba ovlivněna domácími výdaji na zahraniční cesty, a to především za letenky, letištní poplatky a pohonné hmoty zakoupené před jízdou za hranice ještě na území České republiky. Naopak u ubytování je spotřeba domácího cestovního ruchu výhradně tvořena výdaji, které utratí rezidenti cestující v tuzemsku. Výdaje za ubytování zahrnují rovněž tzv. imputované nájemné týkající se turistů využívajících vlastní chaty a chalupy. V případě jednodenních návštěvníků bývá největší část výdajů utracena za zboží (45 % v roce 2005). Ve struktuře spotřeby služebních cest převažují prostředky vydané za stravování (každoročně více než 30 %), následují výdaje za zboží a dopravu.

Výjezdový cestovní ruch

Výjezdový cestovní ruch shrnuje ukazatele popisující návštěvy a pobyt rezidentů mimo ekonomické území České republiky. Někdy je tato forma cestovního ruchu nazývaná též pasivním cestovním ruchem, neboť z bilančního hlediska vlastně vyjadřuje pro naši ekonomiku odliv finančních prostředků. V letech 2003 – 2005 realizovali rezidenti každoročně více než 10,5 mil. cest do zahraničí. Hlavní skupinou účastníků výjezdového cestovního ruchu jsou přitom turisté, kteří v zahraničí zpravidla tráví svoji dovolenou nebo víkendové pobyty u příbuzných a známých. V roce 2005 nejčastěji směřovali na Slovensko (více než 20 % cest, ale převážně právě krátkých), do Chorvatska (16 %, v případě dlouhých cest je Chorvatsko dokonce nejčastějším cílem) a Itálie (11 %), následovaly Rakousko, Německo a Řecko. Z mimoevropských destinací byl největší zájem o cesty do Egypta a Tuniska (dohromady asi 6 % cest). Turisté celkově v zahraničí realizovali více než 50 mil. přenocování, průměrná délka pobytu dosáhla v roce 2005 zhruba 8,5 dne. Počet jednodenních návštěvníků na zahraničních cestách ve sledovaném období klesal. V roce 2005 podnikli výletníci za hranice České republiky celkem 2,5 mil. cest, přičemž cílové destinace se logicky omezovaly pouze na sousední státy. Nejmenší podíl na výjezdovém cestovním ruchu z hlediska počtu cest tvoří služební cesty (15 % všech zahraničních cest v roce 2005). Rezidenti na nich navštívili nečastěji Německo (31 %) a Slovensko (19 %), dále Itálii (8 %) a Rakousko (7 %). Počet přenocování na služebních cestách dosáhl v roce 2005 hodnoty téměř 5,9 mil., průměrný počet přenocování na 1 cestu byl pak 3,7 noci, viz Tab. č. 5.

Tab. č. 5
Počet zahraničních cest a přenocování rezidentů v letech 2003 – 2005

1) Index změny v procentech

Výdaje rezidentů na cestovní ruch v zahraničí se v letech 2003 – 2005 zvyšovaly, přičemž v posledním sledovaném roce se jejich hodnota přiblížila hranici 65 mld. Kč. Cestování do zahraničí se pro rezidenty ukazuje jako stále atraktivnější, jsou ochotni na něj vynakládat více prostředků. Mění se však struktura výjezdového cestovního ruchu. Počet i výdaje jednodenních návštěvníků ve sledovaném období klesaly, v roce 2005 tvořily již méně než 5 % všech finančních prostředků utracených v zahraničí. Průměrné výdaje na jeden výlet dosáhly v roce 2005 částky 1 153 Kč. Turisté jsou nepochybně nejvýznamnější skupinou účastníků při cestách mimo ČR. Vykonají do zahraničí největší počet cest, na kterých zároveň realizují dlouhodobě největší část spotřeby výjezdového cestovního ruchu. V roce 2005 tento podíl dosáhl 72 %, přičemž hodnota spotřeby se blížila 47 mld. Kč. Největší část výdajů připadá tradičně na letní měsíce (3. čtvrtletí), kdy se realizuje většina dovolenkových a prázdninových cest. Průměrné výdaje na jednu cestu v roce 2005 činily 6 943 Kč. V případě zahraničních služebních cest je patrný nárůst jejich významu ve finančním vyjádření. Celkový objem finančních prostředků vydaných na zahraničních služebních cestách se v letech 2003 – 2005 postupně zvyšoval až na více než 15 mld. Kč. Podíl na spotřebě výjezdového cestovního ruchu je vyšší než na počtu cest, v r. 2005 dosáhl 24 %. Tyto cesty jsou finančně náročnější, průměrná výše výdajů na jednu cestu dosáhla 9 770 Kč, viz Tab. č. 6.

Tab. č. 6
Spotřeba výjezdového CR v letech 2003 – 20051)

1) Výdaje rezidentů na cestovní ruch v zahraničí; 2) Index změny v procentech

Při pohledu na strukturu spotřeby výjezdového cestovního ruchu se opět potvrzuje odlišnost v rámci jednotlivých skupin návštěvníků. Ve spotřebním koši turistů tvoří zhruba polovinu výdaje za ubytování a stravování, významnou položku nákladů tvořila v roce 2005 rovněž doprava. Jednodenní návštěvníci jezdí do zahraničí stále poměrně často nakupovat, a tak nejvíce finančních prostředků vydají právě za zboží. Ve všech sledovaných letech činil podíl zboží okolo 40 % celkových výdajů, tři pětiny se dále poměrně rovnoměrně dělily mezi zbývající produkty spotřeby. Specifické složení výdajů mají rovněž návštěvníci na zahraničních služebních a pracovních cestách. V jejich případě největší část spotřeby v roce 2005 tvořily náklady na ubytování (24 %), ostatní výdaje (23 %) a dopravu (20 %).

Vnitřní cestovní ruch

Vnitřní cestovní ruch zahrnuje rezidenty i nerezidenty na ekonomickém území České republiky. Ve finančním vyjádření představuje výdaje cizinců v ČR (nejen přímé, ale i ty, které se dostávají k našim podnikatelům prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur), výdaje rezidentů při domácích cestách a ty výdaje na cesty rezidentů do zahraničí, z nichž mají prospěch domácí podnikatelé (cestovní kanceláře, dopravci, maloobchodníci). Spotřeba vnitřního ces-tovního ruchu se tak stává hlavním souhrnným ukazatelem pro posouzení objemu návštěvníkovy spotřeby v ČR.

V letech 2003 – 2005 se spotřeba vnitřního cestovního ruchu postupně zvyšovala a v posledním sledovaném roce dosáhla hodnoty téměř 217 mld. Kč. Z větší části tuto spotřebu tvořily příjmy z příjezdového cestovního ruchu, přičemž relativní podíl spotřeby nerezidentů rostl. Spotřebu domácího cestovního ruchu oproti tomu charakterizoval pokles.

Tab. č. 7
Spotřeba vnitřního CR a saldo CR v letech 2003 – 2005

1) Index změny v procentech

Do tabulky č. 7 je pro přehlednost zařazena také spotřeba výjezdového cestovního ruchu, neboť při porovnání s příjmy z cestovního ruchu nerezidentů lze jednoduše vyjádřit saldo cestovního ruchu. Česká republika dosáhla ve všech letech sledovaného období poměrně vysokého aktivního salda (v roce 2005 se hodnota blížila 57 mld. Kč). Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2005 výdaje na zboží (24 %), návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na stravování (23 %) a dopravu (21 %). Ze získaných podkladů vyplývá, že jeden zahraniční turista je pro spotřebu cestovního ruchu více než pětkrát přínosnější než jednodenní návštěvník (včetně tranzitujících) a podobná situace je i u domácích návštěvníků (při započtení účastníků služebních cest do turistů). Stejně tak je možné porovnat přínos rezidentů a nerezidentů pro spotřebu vnitřního cestovního ruchu. Jednodenní nerezident je téměř pětkrát přínosnější než rezident a stejný násobek je i u nerezidentských a rezidentských turistů, kde je přínos ovlivněn nejen vyššími denními výdaji nerezidentů, ale i tím, že jejich cesty jsou v průměru o něco málo delší než rezidentů. Aby vzrostla spotřeba vnitřního cestovního ruchu o 1 miliardu, bylo by zapotřebí zvýšit počet jednodenních nerezidentů zhruba o půl milionu nebo rezidentů o 2,5 milionu, či by muselo přijet téměř 100 tisíc zahraničních turistů navíc, nebo by se na průměrně dlouhou dovolenou muselo vydat o 500 tisíc domácích turistů více. Vše samozřejmě při zachování průměrné výše výdajů návštěvníků a průměrné délky pobytu u turistů počítané pro rok 2005.

-čsú-

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Satelitní účet cestovního ruchu ČR 2003 – 2005.
www.czso.cz

Autor

• 
  ČSÚ

  Všechny moje články